Umění Tinga Tinga v AHOL GALLERY
OSTRAVA: AHOL GALLERY na náměstí Jiřího z Poděbrad v Ostravě – Vítkovicích pořádá ve spolupráci s občanským sdružením Bez mámy ve dnech 4. – 30. 4. 2013 pod názvem Afrika vzdálená i blízká unikátní výstavu afrického umění.
Tinga Tinga je malířský styl pocházející z jižní Tanzanie –
původně zde tyto malby zdobily stěny chýší. Díky stoupajícímu
evropskému zájmu (obrazy byly draženy i v renomované aukční síni
Sotheby´s) je místní umělci už malují na plátno, ale zachováno zůstalo
základní téma i jeho ztvárnění – hluboké propojení člověka
s přírodou, elegantní jednoduchost tvarů a výrazná, pro Evropana až
exotická barevnost. Na obrazech se objevují i výjevy z tradičních
afrických pohádek, které řada malířů sbírá jako součást národního
dědictví.
Zakladatelem stylu je Edward Saidi Tingatinga (1937 – 1972), pocházející
z etnika Makua, který se inspiroval malbami, jež vídal ve vesnicích jižní
Tanzanii. V současnosti již ve stylu Tinga Tinga tvoří více než stovka
malířů, jejichž práce vznikají buď přímo na ulicích Dar es Salaamu,
nebo ve společné budově Morogoro Stores, spravované sdružením
„Tingatinga Arts Cooperative Society“ (TACS).
Občanské sdružení Bez mámy, které výstavu iniciovalo, vzniklo v roce
2006. Působí v Tanzanii a specializuje se na pomoc sirotkům, kterým
zajišťuje ubytování, zdravotní péči a vzdělání. Proto i tato výstava
je prodejní a její výtěžek poputuje na dostavbu sirotčince v Mahangu.
Součástí vernisáže, která proběhne 4. 4. 2013 v 16 hod. v AHOL
GALLERY, bude i prezentace humanitární činnosti sdružení a hudební
vystoupení kapely The Lights of Reims.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Jen krátce po své celosvětové premiéře, kdy snímek Dcera získal nejvyšší ocenění Křišťál na francouzském festivalu v Annecy a tento týden hlavní cenu na festivalu v australském Melbourne MIFF, míří toto loutkové drama do Los Angeles na finále studentských Oscarů. Dcera se do trojice nejlepších snímků dostala v konkurenci 1615 filmů z celého světa a v případě výhry naváže na úspěch českého režiséra Jana Sasky, který byl v roce 2016 nominován do užšího výběru na Oscara za nejlepší krátký animovaný film.
ČR: Systém, který vládl v naší zemi před rokem 1989, bránil občanům svobodně uplatnit svoje talenty a schopnosti. Cyklus filmových dokumentů České kořeny přináší příběhy lidí, kteří odchodem z Československa tuto svobodu získali a dokázali jí využít. Autentická svědectví zařazuje do svého vysílání ČT a od března letošního roku je najdete také na webu Místní kultury.
PRAHA: Narodila se v Praze, ale většinu svého dětství prožila v pohraničí, kam se její rodiče přestěhovali v padesátých letech v rámci poválečného dosidlování. Oba pracovali v rozhlase, kde se profesně nakonec usadila i ona. V tehdy komunistickém Československu snad ani netušila, že se jí někdy podaří uplatnit v oboru, který chtěla vždy studovat – dramaturgii. Osud Aleny Zemančíkové je úzce spjat s amatérským divadlem, ale také s osudem mým, protože je dlouholetou blízkou přítelkyní naší rodiny. Další díl seriálu Před Sametem a po Sametu je tudíž více osobní.
KUTNÁ HORA: V sobotu 20. července koncertem v kutnohorské Kapli Božího Těla skončil už 23. ročník týdenního kursu pro začínající sbormistry, který již tradičně pořádá NIPOS (Národní informační a poradenské středisko pro kulturu). Repertoár zahrnoval skladby od renesance po 21. století i úpravy lidových písní, v nichž se vystřídalo celkem sedmnáct sbormistrů z řad nejlepších či nejodvážnějších účastníků.
