Třicet let osobních problémů, úspěchů a pádů studentů hereckého ročníku, kteří zažili na AMU listopadovou revoluci
PRAHA: Karel Dobrý, Vanda Hybnerová, Michal Malátný, Hana Ševčíková a další jejich spolužáci nastoupili na divadelní fakultu s ideály. Někteří s nimi školu i opouštěli a vplouvali do nové svobodné doby. Jak na to vše pohlížejí dnes? Proč někteří z nich zanechali herectví a jak se na dobu studia a na dnešní časy dívají ti, kteří jsou ve své práci úspěšní, hrají v divadlech, ve filmu nebo v televizních seriálech? Dokument jejich spolužáka Ondřeje Kepky nabízí díky záznamům ze studijních let unikátní možnost srovnání. Ročník 89 uvede ČT art příští středu 20. listopadu od 21.40 h.
Prvním hereckým ročníkem, který dovedl k absolutoriu na pražské DAMU herec Boris Rösner, byli studenti, kteří do školy v Karlově ulici nastoupili na podzim roku 1988. Než se stačili pořádně rozhlédnout, byl tu Palachův týden, pak petice Několik vět, později listopad 1989. Rok, který celý ročník zásadním způsobem poznamenal. Milovali a ctili svého profesora a drželi při sobě. A přátelské vztahy navázané ve škole přetrvaly do současnosti. Někteří ve studiu vytrvali, jiní odešli, někteří vystudovali, ale živí se dnes jinak.
„Už před časem mě napadlo, že by bylo velmi zajímavé po třiceti letech oslovit spolužáky a zeptat se jich, jak vnímají dnešní dobu, co se pro ně osobně stalo za uplynulých třicet let, co se povedlo a co ne,“ vzpomíná na okolnosti vzniku dokumentu Ondřej Kepka a pokračuje: „Nejprve to vypadalo, že půjde o takové vzpomínání na historky z mládí, ale ukázalo se, že dáváme dohromady docela zajímavý sociologický soubor o stavu dnešní společnosti. Všem je nám přeci jen kolem padesáti let – a to je čas k určitému bilancování. Diváci se tak ve filmu dozvědí, jak na DAMU probíhal onen slavný listopadový den, ale především se dozvědí, jak naše generace vnímá dnešní dobu. Uslyší názory velmi úspěšných herců, i kolegů, kteří se nakonec věnují jinému oboru.“
„K osobnostem z tohoto dokumentárního filmu mám velmi osobní vztah. U jedné z jejich inscenací v Disku jsem byl a pomáhal s ní. A mnohé z nich jsem pak potkával dál v profesním i soukromém životě. Velmi si cením jejich otevřených odpovědí, jimiž hodnotí třicet let svého života a vyjadřují své osobní i společenské postoje,“ uzavírá kreativní producent Ondřej Šrámek.
scénář a režie: Ondřej Kepka // dramaturgie: Marie Loucká // kamera: Robert Novák // vedoucí produkce: Barbora Bernardová // výkonný producent: Jiří Merunka // kreativní producent: Ondřej Šrámek // účinkují: Karel Dobrý, Vanda Hybnerová, Petr Rajchert, Hana Ševčíková, Michal Malátný, Otto Rošetzký, Magdaléna Sidonová, Tomáš Petřík a další
Mohlo by vás také zajímat...
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818