pátek
29. března 2024
svátek slaví Taťána

Knihy, literatura, média

Knihy, literatura, média

Noc divadel v březnu jedinečným způsobem připomene Kafku a jeho odkaz

ČR: 23. března 2024 v Česku proběhne již dvanáctý ročník Noci divadel, tentokrát při příležitosti „kafkovského“ výročí na téma „Proměna“. Divadla a další instituce v celé zemi aktuálně připravují jedinečný program, který diváci ve zbytku sezony nezažijí. Většina scén navíc program uvede zdarma nebo za snížené vstupné. Noc divadel se od roku 2024 přesouvá na nový jarní termín, tedy na nejbližší sobotu v týdnu, v němž celosvětově slavíme Světový den divadla, který připadá na 27. března. Ten se v jednom týdnu propojuje společně se Světovým dnem divadla pro děti a mládež (20. března) a se Světovým dnem loutkářství (21. března). 

23.03.2024
Autor článku: 
Matouš Danzer

Noc divadel jako příležitost pro oslavu světových dnů divadla

Oslavy Světového dne divadla pořádá Mezinárodní divadelní ústav (ITI – International Theatre Institute), oslavy Světového dne divadla pro děti a mládež Mezinárodní asociace divadla pro děti a mládež ASSITEJ a oslavy Mezinárodního dne loutkářství Mezinárodní loutkářská unie UNIMA. Česká národní střediska těchto profesních divadelních organizací přidružených k UNESCO koordinuje v rámci mezinárodní spolupráce Institut umění – Divadelní ústav. Světové svátky divadla jsou příležitostí zamyslet se nad rolí a důležitostí divadla jako umělecké formy a upozornit na jeho význam pro lidská společenství i jednotlivce.  

Každý rok vybírají zástupci těchto organizací autory jednotlivých poselství. Norský spisovatel Jon Fosse se ujal letošního poselství ke Světovému dni divadla, poselství ke Světovému dni divadla pro děti a mládež prezidentka ASSITEJ International, australská divadelnice Sue Giles a poselství ke Světovému dni loutkářství bosensko-peruánská loutkářka Inés Pasic. 

 

Stoleté výročí úmrtí slavného literáta i aktuální civilizační „Proměny“ 

Téma dvanáctého ročníku Noci divadel přímo odkazuje k tvorbě Franze Kafky, od jehož smrti letos uplyne 100 let. Avšak i tentokrát, stejně jako každý rok, je téma Noci divadel otevřené širokému spektru interpretací ze strany pořadatelů. Dramaturgyně Noci divadel v Česku Martina Pecková Černá k tématu dvanáctého ročníku říká: „Letošní téma 'Proměna' odkazuje nejen ke stoletému výročí úmrtí Franze Kafky, které rezonuje v připomínkách či inspiracích vycházejících z díla tohoto představitele pražské česko-německo-židovské kultury u nás i v zahraničí. Zároveň však může být opět východiskem k hravým či vážnějším interpretacím programu Noci divadel na témata aktuálních civilizačních proměn nebo 'kafkáren' v našem každodenním životě.“ To přispívá ke vzniku rozmanitého programu v divadlech napříč republikou, takže si takzvaně „na své“ přijdou všechny divácké i generační skupiny. 

Například Národní divadlo (ND) připravuje několik zajímavých zážitků v průběhu celého dne. Program odstartuje čtyřiadvacetihodinový maraton studentů uměleckých škol, kteří budou tvořit ze zbytkového materiálu z dílen a skladů ND. Tvůrčí maraton akcentuje téma udržitelnosti a je přístupný v průběhu celého dne. Dále v odpoledních hodinách první česká scéna nabídne besedu v Divadelním archivu o proměně repertoáru ND v posledních 40 letech, interaktivní divadelní trasu „Dům proměny“ na Nové scéně a spoustu dalšího programu pro děti i jejich rodiče. Večerní hodiny pak budou patřit průzkumnickému zážitku „S nadhledem“, kde diváci nakouknou pod pokličku plánované rekonstrukci Nové scény. Program v ND završí „Technické fígle“, během kterých techničtí mistři Nové scény v kulisách inscenace POE představí jevištní techniku světla, zvuk, tahy a projekce. 

Pražské Studio Citadela začne svůj program ve spolupráci s tanečním ateliérem Kathak oslavou indického svátku HÓLÍ, kdy si lidé užívají barevné proměny zimy v jaro. Následovat bude scénické čtení úryvků z různých děl Franze Kafky v různých jazycích v podání herců Bohnické divadelní společnosti, dále one man inscenace Rakvičkárna, původně jarmareční loutkové divadlo proměněné na činoherní monodrama s autobiografickými rysy. Pozdější večer pak nabídne živé hudební vystoupení After Theatre Jam a projekci záznamu fascinujícího představení na motivy románu Franze Kafky v nastudování souboru herců se zkušeností z psychiatrické léčby z polského Krakova. 

Městské divadlo v Mostě chystá v rámci tématu na své Malé scéně interaktivní večer, při kterém se diváci promění v různé divadelní profese a mohou si tak na jeden večer vyzkoušet, jak vzniká divadelní inscenace od čtené zkoušky až po premiéru před diváky. Členové uměleckého souboru si vymění role s diváky, kteří se na malou chvíli stanou herci, rekvizitáři, režiséry, osvětlovači a mnoha dalšími profesemi, jež jsou nedílnou součástí vzniku nové divadelní inscenace. Zároveň spatří kompletní proměnu svého oblíbeného herce tzv. z civilu až do role.  

Divadlo loutek Ostrava nabídne tvůrčí workshop „Měním, tedy jsem“, na kterém malí návštěvníci i jejich doprovod najdou odpovědi na tyto otázky: Může se něco tak obyčejného, jako je list papíru, probudit k životu? Může se z několika dřívek stát princezna? Můžu se já proměnit v dinosaura?  Workshopem návštěvníky provedou herci Ondřej Vyhlídal a Karolína Vyhlídal Hýsková spolu s novým uměleckým šéfem Jakubem Maksymovem. 

Webové stránky 

Facebook 

Instagram 

Startuje 16. Festival bulharských filmů

PRAHA: Bulharská kinematografie již po šestnácté láká do kina na nejnovější hrané filmy. Soustředíme se na filmy, které sklidily úspěch na filmových festivalech, ale i na filmy populární u bulharských diváků a letos poprvé zařazujeme speciální promítání pro děti. Doufáme, že se nám podaří ho zachovat a vychovávat si nové diváky.

od 14.03.2024 do 17.03.2024
Autor článku: 
Jitka Zárubová

V posledních letech je z bulharských filmů cítit deziluze společnosti a tematicky se obrací i k bulharským imigrantům. Letos se těchto témat dotýkají všechny filmy s výjimkou dětského.

Festival zahájíme 14. 3. 2024 v 18:30 oceňovaným a uznávaným snímkem Blažiny lekce, který vyhrál hlavní cenu Křišťálový globus na 57. Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech. Film přijedou představit herečky Eli Skorčeva a Rozalia Abgarian a herec Gerasim Georgiev-Gero. Eli Skorčeva, představitelka bývalé učitelky bulharštiny Blagy obdržela za svůj výkon ve filmu Blažiny lekce Křišťálový globus na loňském Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech. Bulharská herečka pověsila svou hereckou kariéru v 90. letech tzv. na hřebíček. Hlavní role, za kterou sklízí jednu cenu za druhou, ji katapultovala zpátky na vrchol. Film odhaluje tíživou situaci současných bulharských seniorů, kteří se často stávají oběťmi tzv. šmejdů. Režisér filmu Stefan Komandarev při přebírání ceny v Karlových Varech řekl, že cena patří generaci jeho rodičů, protože ti jsou hlavními protagonisty filmu, ti se v Bulharsku stali rukojmími bolestivé cesty k demokracii.

V pátek 15. 3. přivítáme ve velkém sále kina Lucerna herce Malina Krasteva, který přiveze celovečerní debut režiséra Tonislava Hristova pod názvem Správný řidič. Drama jednoho muže, který se před zraky diváků vyrovnává s vlastními chybami a jejich následky. Film klade otázku, zda neustálá honba za penězi a samotné peníze mohou odčinit chyby, kterých se jako lidé dopouštíme na své rodině, či přátelích.

V sobotu 16. 3. V 16:00 představí režisér Andrey Hadjivasilev svůj film Případ Tesla o snaživém mladém vynálezci. Andrey Hadjivasilev je v posledních letech jediný, kdo se v Bulharsku soustředí na dětské publikum.

Večer (16. 3. 18:30) vnese do Lucerny jemný humor bulharsko-španělská koprodukce Vasil, ve které exceluje Ivan Barnev. Promítání jsme připravili společně s Instituto Cervantes de Praga.

V neděli uzavřeme festival společně s hercem Ivanem Barnevem, který osobně představí film Vůně lípy. Film odhalující pocity většiny imigrantů byl natočen v USA během pandemie covid-19. Režisérce Sissy Denkovové se podařilo vyřídit pro všechny bulharské herce vstupní víza, zbytek štábu je americký.

Věříme, že si odnesete příjemný zážitek nejen z filmů, ale i z osobního setkání s hosty.

Sledujte náš Facebook a Instagram, ať vám nic neuteče!

https://www.facebook.com/BulharskyKulturniInstitutPraha

@bki_praha1

Celý program, synopse filmů a ukázky naleznete na www.bki.cz

Vstupenky jsou v prodeji online či na pokladně v kině Lucerna.

https://www.kinolucerna.cz/klient-263/kino-68/stranka-1224

 

Festival bulharských filmů organizuje Velvyslanectví Bulharské republiky v ČR a Bulharský kulturní institut v Praze s podporou bulharského Národního filmového centra.

Záštitu nad 16. ročníkem Festivalu bulharských filmů převzali Ministr kultury České republiky pan Martin Baxa a Ministr kultury Bulharské republiky pan Krastyo Krastev.

14.-17. 3. 2024, kino Lucerna, Vodičkova 36, Praha 1

Vyfoť mě, když to dokážeš!

CHRUDIM: Vážení přátelé, kolegové a příznivci Muzea loutkářských kultur v Chrudimi, srdečně  Vás zveme na výstavu fotografií Josefa Ptáčka, tentokrát věnovanou světovým loutkářským fenoménům u příležitosti Světového dne loutkářství.

Je nám potěšením, že vernisáž výstavy proběhne 21. března v 17h za účasti autora. Nejnovější publikace jeho fotografií vydaná Divadelním ústavem v roce 2023 bude na místě k prodeji a vy můžete využít tuto příležitost k jejímu zakoupení a obdržení milého věnování.

Josef Ptáček je jedním z předních českých divadelních fotografů, který se dlouhodobě a systematicky věnuje také loutkovému divadlu. Coby fotograf na volné noze fotil také krajinu, architekturu či momentky ze života běžných lidí. Řada fotografií vznikla během jeho zahraničních cest po Asii či Evropě. Z českých loutkových divadel se věnoval především Divadlu DRAK, Naivnímu divadlu či divadlu Minor.

21.03.2024
17:00
Autor článku: 
Muzeum loutkářských kultur

 

 

Jednou rváč, vždycky rváč. I na lvech. Matematika zločinu si odnáší historicky prvního Českého lva pro Voyo

ČR: Česká a filmová televizní akademie rozhodla. V kategorii nejlepší televizní film nebo minisérie letos zvítězil třídílný Voyo Originál režiséra Petera Bebjaka. Ten získal cenu v konkurenci s filmem Cesta do tmy Jiřího Svobody a minisérie Docent Jiřího Stracha. Jedná se o prvního Českého lva za původní dramatickou tvorbu v historii televize Nova. Minisérii pro Voyo natočila uznávaná produkční společnost DNA Production s producenty Rasťo Šestákem a Peterem Bebjakem. Kreativní producentkou za Voyo je Iva K. Jestřábová. Matematiku zločinu mohou diváci zhlédnout na Voyo.

Autor článku: 
Jakub Fürst

„Tohle je první Český lev nejen pro seriál na Voyo, ale také pro televizi Nova, takže máme obrovskou radost,“ říká kreativní producentka série Iva K. Jestřábová a dodává: „Jsem moc vděčná, že nám Nova vytvořila vhodný prostor, dala velkou porci důvěry a že mohl podobný, produkčně opravdu extrémně náročný, projekt vzniknout. A největší poděkování patří divákům, a to za to, že oceňují tuzemské seriály a minisérie. Právě díky jejich podpoře může vznikat takové množství kvalitní původní lokální tvorby. Nebála bych se tuto dobu označit za zlatý věk televize.“

Matematika zločinu vypráví o novinářce Magdaleně Sodomkové (Lucie Štěpánková), které napíše z indonéského vězení Tomáš Toman (Jan Nedbal). Byl zadržen na útěku před českou spravedlností a tvrdí, že zločin, za který byl odsouzen k dvanácti a půl letům vězení, nespáchal. Do vězení ho prý poslal sporný posudek soudního znalce přezdívaného Matematik zločinu (Jiří Bartoška). Je možné, že by se expert tentokrát přepočítal? Sodomková se do Tomanova případu noří a postupně zjišťuje, že na něm hodně věcí nesedí…

„Pro mě, jako producenta, to byl jeden z nejtěžších projektů, na kterém jsem se kdy podílel. Náročné to bylo zejména proto, že jsme pracovali se skutečnými lidmi, jejichž důvěru jsme si museli vybudovat a nemohli jsme je v žádném případě zklamat. Moc bych proto chtěl poděkovat Magdaleně Sodomkové a Brit Jensen, které celou kauzu iniciovaly a také Tomáši Tomanovi, za jejich důvěru. A velký dík patří i všem kolegům, bez kterých by tato minisérie nemohla vzniknout,“ říká producent DNA Production Rasťo Šesták.

 

 

JUBILANT STANISLAV BUKOVSKÝ VYSTAVUJE V ZÁPADOČESKÉ GALERII V PLZNI

PLZEŇ: Plzeňský výtvarník a letošní jubilant Stanislav Bukovský představuje v Západočeské galerii v Plzni své velkoformátové tušové kresby inspirované Orwellovou Farmou zvířat. Vedle kreseb inspirovanými bestsellerem George Orwella jsou na výstavě k vidění i práce věnované autorovým přátelům básníkům. Výstavu STANISLAV BUKOVSKÝ: INSPIRACE ORWELLEM je možné navštívit v přednáškovém sále Západočeské galerie od 8. března do 28. dubna 2024.

od 08.03.2024 do 28.04.2024
Autor článku: 
Kateřina Štulc Modrá

U příležitosti svého významného životního jubilea připravuje plzeňský výtvarník a člen Unie výtvarných umělců Plzeň Stanislav Bukovský řadu výstav. Návštěvníci se na jeho tvorbu mohou těšit v Galerii Jiřího Trnky, v mázhausu plzeňské radnice či na zámku v Nebílovech. Nabitý výstavní rok zahajuje výstavou v Západočeské galerii v Plzni, pro kterou zvolil svoje inspirace Farmou zvířat George Orwella.

Velkoformátové černobílé tušové kresby Stanislava Bukovského zobrazují nejen zvířata, ale i lidi, s nimiž si zvířata vyřizují své účty. „Podstatou sdělení je v souladu s předlohou humorně podaná absurdita, fantazie, která nepostrádá odezvu v realitě. Podobenství má tradici již v Ezopových bajkách, v pohádkách i v moderní literatuře. Tyto slovesné útvary byly ilustrátorům odjakživa vděčným tématem k  výtvarnému zpracování,“ podotýká autor Stanislav Bukovský.

Vedle kreseb inspirovaných George Orwellem jsou na výstavě k vidění i ilustrace citátů z děl různých autorů, práce věnované autorovým přátelům básníkům, a také Franzi Kafkovi.

Všechna díla spojuje určitá kontroverznost těmto autorům vlastní, odlehčená humorným pojetím zpracování. Obdobu bychom mohli najít třeba v Ladově Hospodské rvačce nebo v jeho Zabíjačce, jež jsou vlastně roztomile zobrazenými horory,“ doplňuje Bukovský.

Výstavu v přednáškovém sále ZČG v Pražské 13 je možné navštívit zdarma každý den kromě pondělí od 10 do 18 hodin až do 28. dubna.

STANISLAV BUKOVSKÝ (13. 4. 1944)

Původním povoláním konstruktér ve Škodovce, který se ale již od dětství věnoval výtvarnému umění. V roce 1967 se spolu s několika přáteli stal spoluzakladatelem výtvarné skupiny Intensit, která v omezené míře existuje dodnes. V roce 1977 se společně s  dalším členem skupiny Intensit Antonínem Lněničkou podílel na založení Keramického střediska při cihelně v Černicích, které se pod jejich vlivem proměnilo v pracoviště zaměřené na uměleckou výrobu. V roce 1989 oba získali na Ústředí uměleckých řemesel v Praze osvědčení Pracovník uměleckých řemesel v oboru umělecká keramika.

V roce 1990 se Stanislav Bukovský stal ředitelem Městského kulturního střediska (později Esprit). Od roku 1992 je pak na volné noze jako výtvarník a výstavář. Kromě prací na zakázku se věnuje volné tvorbě, malířství, kresbě, řezbářství a sochařství (do roku 1990 také keramice).

V roce 1991 se stal spoluzakladatelem Spolku za starou Plzeň. Pro Magistrát města Plzně připravil řadu tematických výstav zaměřených na historii či významné osobnosti. Řadu výstav připravil i pro SVKPK, Knihovnu města Plzně, mezigenerační a dobrovolnické středisko Totem, některé měl i v jiných městech na Plzeňsku. Věnuje se ochraně památníků, od Ministerstva obrany České republiky obdržel plaketu za péči o válečné hroby a  získal i další ocenění, např. od Československé obce legionářské. Inicioval a spolupodílel se i na zřízení památníků nových.

Je členem Unie výtvarných umělců Plzeň. Od konce šedesátých let uspořádal řadu samostatných a zúčastnil se mnoha skupinových výstav výtvarných prací.

 

Kaczi vydává nové album Kněhyně: Barevnou hudbu z beskydských hor představí i v USA

ČR: Písničkářka a multiinstrumentalistka Kaczi představuje své druhé studiové album s názvem Kněhyně. Kaczi bude nahrávku prezentovat nejen na turné po České republice, ale také během koncertů ve Spojených státech amerických.

od 13.03.2024 do 03.06.2024
Autor článku: 
Petra Dankovičová

Kaczi klade v Kněhyni důraz na intimní atmosféru, která ukazuje její autentickou a přirozenou polohu. Neznamená to však, že by nahrávka nebyla pestrá – naopak klade důraz na kontrasty a barevnost. Od předchozí desky Nahá z roku 2021 se novinka liší tím, že ne všechny skladby na desce jsou autorské. Píseň Hraj složil baskytarista skupiny Čechomor Lukáš Čunta, zpěvaččin partner je zase autorem některých textů a hudby. „Album je pestré a oproti Nahé vyzrálejší. Za to může určitě věk, jiná životní zkušenost a taky to, že jsme ho z velké části tvořili s přítelem. To mě baví,“ říká o Kněhyni sama Kaczi. V písních se vyjadřuje k osobním prožitkům, pohledu na svět či příběhům o přírodě a z přírody. V náladách skladeb se střídá radost, smutek, euforie i melancholie.

Posluchači už mohou znát singly Máma, Port de Soller a Chtěla bych být, k nímž zpěvačka natočila také videoklipy. Kněhyni produkoval Lukáš Hradil. „Písničky k albu vznikaly během tří let a natáčení pak trvalo rok. Byl to naplňující tvůrčí proces, protože něco málo, jak by měly písničky vypadat, jsme měli připraveno, ale některé aranže vznikaly až přímo ve studiu. To je velký rozdíl oproti postupu natáčení předchozí Nahé,“ doplňuje detaily k natáčení Kaczi.

Album čítající 13 skladeb bylo nahráno v ostravském studiu Lakovna a Českém rozhlase Ostrava, kde jí pomohl i mistr zvuku Aleš Huber. Zpěvačka si původně přála, aby se nahrávky dokázaly přenést ve stejné podobě na živé hraní. Bohatší kabát ale písním sluší. „Houslistka Radka Tihelková napsala houslové pasáže do tří písní. Muzikantsky písničky pozvedl i muzikant, herec divadla Mír a náš kamarád Michal Sedláček, který se tak podprahově stal koproducentem. Za celkový dojem pak vděčím své doprovodné kapele Lukášovi a sestře Lucce,“ říká Kaczi.

Oficiální křest alba Kněhyně proběhne 13. března v ostravském studiu Českého rozhlasu S1 a zhostí se ho přímo jeho ředitel René Zavoral. Následně Kaczi desku představí v rámci Kněhyně tour s Českým rozhlasem. To zahrne osm koncertů a bude zakončeno 30. května v Praze. V první polovině května si z něj ale písničkářka odskočí až na americká pódia. Odehraje totiž koncerty ve Washingtonu D.C., Philadelphii a New Yorku.

„V prosinci loňského roku jsme začali uvažovat, že bychom udělali koncert v Chicagu pro českou komunitu. A týž týden, kdy jsme se o Americe intenzivně bavili, napsal oficiální mail kulturní ataché z Washingtonu, D.C. pan Jan Woska, shodou okolností rodák z Havířova, že by rád představil Beskydy a Kaczi na akci EU Open House ve Washingtonu. Skákala jsem radostí. Řekla jsem si – je to náhoda, nebo síla myšlenky funguje? Pan Woska pak domluvil s manažerem i navazující koncerty ve Philadephii a New Yorku,“ přibližuje zpěvačka, která už se těší, až tato velkoměsta ve spojení s hudbou ochutná a zažije.

www.radioteka.cz

Vernisáž Jiřího Rathouského v Bio Central

HRADEC KRÁLOVÉ: Ve foyer Bio Central se otevře výstava typografa Rathouského. První nová výstava v letošním roce vystřídá devadesátkové plakáty. Jejich autorem je grafik, typograf a umělec Jiří Rathouský. Na vernisáži jeho dílo představí sběratel, hudebník a výtvarník Martin Hůla, který do výstavy zapůjčil výběr Rathouského knižních obálek a zpracoval kompilát typografových výjimečných prací.

Vernisáž se odehraje 7. března od 17 hodin ve foyer kina.

07.03.2024
17:00
Autor článku: 
Bio Central, Jan Slanina

„Výstava Jiřího Rathouského ve foyer se bude od předchozích výstav lišit především tím, že představuje jeho dílo komplexněji. Mimo filmových plakátů, na které jsou diváci kina už zvyklí, tu uvidí také plakáty divadelní, ale také ukázku vizuální identity města a knižní obálky, do kterých se propsala typografická tvorba Rathouského,“ zve na vernisáž produkční výstav Ilona Mach, která dodává, že návštěvníky samozřejmě čeká také ukázka nejznámějšího Rathouského díla ve veřejném prostoru – navigačního systému pražského metra.

Pro uspořádání výstavy Bio Central oslovilo dvě sběratelské kapacity. Plakáty divadelní a filmové do této výstavy zapůjčil kurátor Pavel Rajčan z pražské filmové galanterie a největší plakátové sbírky v ČR Terryho ponožky. Plakáty z této sbírky jsou divákům kina velmi dobře známé z předchozích výstav.

Druhý ze sběratelů je hudebník, skladatel a výtvarník Martin Hůla. Ten už v minulosti na výstavách v Bio Central spolupracoval – poprvé zapůjčil knihy grafika Zdenka Seydla do výstavního prostoru v kavárně, podruhé vystavoval vlastní minimalistickou grafiku. Hůlu ovšem mohou znát také návštěvníci Divadla Drak – např. jako autora hudby probíhající výstavy Neboj! Neboj!, nebo k inscenaci Zeď.
Hůla také přijede čtvrteční vernisáž osobně uvést.

 

Jiří Rathouský (1924 – 2003)

Přední československý grafický designér a typograf, který se od padesátých let zabýval propagační a knižní grafikou.

V roce 1952 byl spoluzakladatelem skupiny Štursa a v roce 1957 skupiny Máj, spolupracoval také na výtvarném řešení československých pavilónů EXPO 58 Brusel, EXPO 67 v Montrealu a EXPO 70 v Osace.
Svým podílem na informačním designu zásadně ovlivnil vizuální prostředí československé dopravy (Pražské metro, Hlavní nádraží, nádraží Praha-Holešovice, informační systém pro České dráhy ad.).
V devadesátých letech se věnoval převážně informačnímu designu, výstavnictví, tvorbě písma, produktovému designu, ale i volné grafice.
Na řadě realizací spolupracoval s manželkou Dorou Novákovou.
Byl aktivním členem skupiny Horizont, k jejímž výstavám vytvářel plakáty, dále členem sdružení Typo&, SČUG Hollar a Asociace užité grafiky v Praze.

Výstava představuje průřez jeho tvorbou od jeho dodnes živoucího díla – navigačního systému, který vytvořil pro pražské metro, přes knižní obálky GAMA nakladatelství Odeon, pro něž vytvořil vlastní font Alphapipe, až ke grafickému řešení tehdy vznikajícího sídliště Jižní město II – jeden z prvních pokusů o jednotnou vizuální identitu města. K vidění budou také filmové a divadelní plakáty, knižní obálky a typo-práce.


 

 

 

 

 

 

Kafka, Klostermann či Dvořák – český komiks slaví úspěch na světové scéně

ZAHRANIČÍ: České centrum Madrid představilo prostřednictvím kurátorského výběru Pavla Kořínka a Tomáše Prokůpka španělské veřejnosti průřez aktuální české komiksové tvorby. Výstava s názvem Tady a teď byla minulý týden za účasti autorů slavnostně otevřena španělským návštěvníkům v prestižním prostoru Casa del Lector.

Autor článku: 
Petra Přibylová

Průřezová výstava Tady a teď v Casa del Lector v Madridu

V prestižním výstavním prostoru Casa del Lector (Čtenářský dům) byla v minulém týdnu zahájena výstava Tady a teď, a která potrvá až do září tohoto roku. Tomáš Prokůpek se zúčastnil vernisáže a návštěvníky osobně provedl výstavou. Jedna z autorek, Lucie Lomová u příležitosti zahájení uspořádala v sobotu 2. 3. workshopy nejen pro děti. Ta není ve Španělsku zcela neznámá, vyšly jí zde v překladu již dvě knihy.

Kurátor Tomáš Prokůpek o projektu říká: „Španělský a český komiks mají mnohem více společného, než by se mohlo na první pohled zdát. Mezi důležitá témata obou z nich patří vypořádávání se s vlastní nedemokratickou minulostí a hledání konkrétních lidských příběhů na pozadí velkých dějin. Proto mám velkou radost, že bude naše výstava představena v Madridu.“

„ČC Madrid spolupracuje s Casa del Lector od začátku jeho otevření. Uskutečnilo zde například výstavu o Bohumilovi Hrabalovi u příležitosti 100. výročí jeho narození, výstavu uměleckých filmových plakátů ze sbírky Terryho ponožky, prezentaci biografické knihy o Václavu Havlovi Michaela Žantovského nebo rozsáhlou výstavu o českém emblematickém ilustrátorovi a průkopníkovi své doby Miroslavu Šaškovi. Půlroční komiksová výstava v Centru současného umění madridského Matadera, kde se Casa del Lector nachází, je pro prezentaci českého kultury tou nejlepší destinací,“ dodává ředitelka Českého centra Madrid Jana Polívková.

Česká centra se dlouhodobě snaží aktivity nové porevoluční generace komiksových autorů podporovat a jejich tvorbu prezentovat v zahraničí, kde rezonuje i skrze překlady.

Podpoře české komiksové tvorby v zahraničí se více věnujeme posledních několik let. Zrealizovali jsme řadu původních výstavních projektů, networkingových propojení či fokusových prezentací na vybraných festivalech či veletrzích. Český komiks má silné osobnosti napříč generacemi a příběhy ztvárněné osobitými vizuálními styly, které nacházejí odezvu zahraničního publika.“ říká Anna Hrabáčková, vedoucí oddělení kulturní diplomacie ústředí Českých center.

Výstava již byla uvedena v řadě zemí – např. na Slovensku, Korejské republice, Německu, Polsku, Rumunsku nebo na Ukrajině. Letos se znovu představí také v Hong Kongu, kde měla svoji premiéru v loňském roce.

 

Kafkův Zámek ve Skandinávii i na Slovensku

Jaromír 99 (vlastním jménem Jaromír Švejdík) elegantně balancuje mezi světem výtvarného umění a hudby. Komiks Zámek není pouhým líčením slavného příběhu, ale představuje sérii vizuálně sugestivních obrazů přetvářejících text spisovatele. Výstava, která vznikla z jeho esence, je v současné chvíli k vidění díky spolupráci Českého centra Stockholm a Evropského institutu pro židovská studia Paidea na Östermalmu ve Stockholmu, se následně přesune do Norska a Dánska. Na podzim bude také součástí programu festivalu Dny české kultury 2024, spoluorganizovaného Českým centrem Bratislava. Akce se uskutečňují při příležitosti 100 let od úmrtí Franze Kafky. Ve švédské metropoli se v květnu představí také Lucie Lomová a to na Mezinárodním veletrhu komiksu ve Stockholmu, kam přijíždí na pozvání Českých center.

 

Nové překlady v Řecku i Srbsku

Velký úspěch zaznamenal autobiografický komiks Terezy Drahoňovské Bez vlasů, který vznikl ve spolupráci se Štěpánkou Jislovou. Na pozvání Českých center v roce 2021 se obě autorky zúčastnily athénského ilustrátorského festivalu Illustradays, kde měly možnost představit knihu, proběhly workshopy i cenný oborový networking, jehož výsledkem je čerstvý řecký překlad knihy pod patronací Českého centra Athény směřující do místní knižní distribuční sítě. Překlad komiksové knihy 1984 v provedení Matyáše Namaie také vychází v Srbsku a bude v partnerství s Českým centrem Bělehrad uveden přímo autorem.

 

Klostermann jako komiksová výzva

České centrum Mnichov dlouhodobě programuje český komiks a to také mj. ve spolupráci s česko-německým komiksovým sympoziem, které se zaměřuje na zapojení mladých komiksových autorů z Česka a Německa. Ti zpracovávají zadané téma a jejich práce jsou později vystaveny v obou zemích. Letošní, již pátá edice tohoto setkání, nabídla inspirativní reflexi „šumavského“ díla českoněmeckého spisovatele Karla Klostermanna.

www.czechcentres.cz

Svět knihy Praha 2024 ovlivnil Franz Kafka, zajímá se o jeho odkaz i tvorbu německojazyčných zemí. Dá také opět prostor Literatuře jako hlasu svobody a inspiruje malé čtenáře

PRAHA: Do programu 29. ročníku mezinárodního knižního veletrhu a literárního festivalu Svět knihy Praha se promítá sté výročí smrti Franze Kafky. Čestným hostem se stal tradiční festivalový projekt Das Buch, pro rok 2024 pod názvem Das Buch – německojazyčná literatura. V celé šíři představí autory a mluvčí Německa, Rakouska a Švýcarska. Program věnovaný Kafkově výročí se bude zaobírat jeho tvorbou i inspiracemi, které z ní vychází. Odkaz pražského německy píšícího spisovatele se odráží rovněž ve vizuálu od grafického studia Pavla Fuksy a také v mottu letošního ročníku, jímž je Kafkův citát: „Kniha musí být sekerou na zamrzlé moře v nás.“ Se jménem Franze Kafky, ale i dalších významných českých literátů, jako je Jaroslav Seifert či Karel Čapek, se návštěvníci navíc setkají v nových názvech programových sálů. Pozvání na Svět knihy Praha, jež se opět koná na Výstavišti Praha, platí od 23. do 26. května. Vedle prezentace literatury německojazyčných zemí pokračuje program podporující dětské čtenářství a zavedená sekce Literatura jako hlas svobody poskytne prostor těm, kteří svobodně mluvit nemohou. 

Autor článku: 
Pavla Umlaufová

Čestný host 29. ročníku byl vybrán v návaznosti na výročí Franze Kafky. Stal se jím literární program Das Buch, který je stálou součástí Světa knihy Praha. Pro rok 2024 pod názvem Das Buch – německojazyčná literatura. „Německojazyčná literatura u nás má díky společně připravované prezentaci Das Buch již tradičně silné zastoupení. Letošní kafkovské výročí bylo impulsem, abychom tuto dlouholetou spolupráci vypíchli statutem čestného hosta. Kafka je ideálním pojítkem německého jazyka a Prahy,“ uvedl ředitel Světa knihy Praha Radovan Auer. V programu čestného hosta budou široce zastoupeni autoři a mluvčí všech tří zemí německojazyčného prostoru, tedy Německo, Rakousko i Švýcarsko. Program, připravovaný společně Goethe-Institutem ČR, Rakouským kulturním fórem v Praze a Velvyslanectvím Švýcarské konfederace, představí bohatství současné německojazyčné literatury napříč žánry. Návštěvníky veletrhu seznámí s německy psanou beletrií, komiksem, dětskou literaturou, ale i filozofickými a publicistickými texty. Tematicky se zaměří na počiny a tendence reflektující současný stav společnosti a odrážející specifické vazby Česka na sousední země. 

Nejen čestného hosta, ale celý letošní program ovlivnilo významné literární výročí: 3. června uplyne sto let od úmrtí Franze Kafky – německy píšícího a v Praze žijícího spisovatele. Mottem 29. ročníku se stal Kafkův citát: „Kniha musí být sekerou na zamrzlé moře v nás.“ Odráží filozofickou linku festivalu, která se odvíjí od úvah o smyslu literatury a toho, jak mění náš vnitřní život. Program nabídne besedy o Kafkově tvorbě i inspiracích, které z ní čerpají, zahájení obstará koncert pro veřejnost v podání Kafka Bandu, kapely zhudebňující Kafkovy texty. Kafkovké výročí akcentuje i vizuál studia dvorního grafika Světa knihy Praha Pavla Fuksy. Pozorný divák v jeho návrhu rozpozná hmyzím pohledem rozostřeného brouka z povídky Proměna.  

Franze Kafku najdou návštěvníci letošního Světa knihy Praha rovněž v názvu jednoho z programových sálů. Ty se pořadatelé rozhodli nově přejmenovat podle významných českých autorů, aby těmto osobnostem vzdali hold a zároveň upozornili na rozmanitost české literatury. Vzkaz je mířen jak na tuzemské návštěvníky, tak zahraniční profesionály z oboru. „Chceme připomenout, že máme nobelistu Jaroslava Seiferta i prezidenta literáta Václava Havla. Sál, kde se představuje sci-fi a fantasy, nese jméno Karla Čapka, který poprvé použil slovo robot. Drze se hlásíme i k těm, o nichž se vede nekonečný spor, jak moc patří do české literatury, tedy ke Kafkovi i Kunderovi. Moc nás potěšilo, že oslovení příbuzní s užitím jména autora bez problémů souhlasili a byli potěšeni,“ doplnil Radovan Auer.    

V doprovodném programu nebude ani letos chybět sekce Literatura jako hlas svobody, veřejná tribuna pro autory bojující za svobodu. Související Cena Jiřího Theinera podporující hlasy proti cenzuře a v boji za demokracii bude udělena nově už během slavnostního zahájení veletrhu. Doprovodný program se dále zaměří na živou literaturu: básník města Prahy Petr Borkovec bude prezentovat projekt Básník a Město; pořad připravený ve spolupráci s Národním divadlem přiblíží dramatizaci literárních předloh, ať už klasik či současných autorů; dojde také na slam poetry, do níž se zapojí němečtí tvůrci. Mimoto svět knihy Praha pokračuje v dlouhodobé podpoře dětského čtenářství, inspiraci pro nejmladší generaci nabídne opět pavilon kampaně Rosteme s knihou, jenž nově ponese jméno spisovatele Pavla Šruta. Součástí festivalu je také i v roce 2024 projekt Central and East European Book Market, jímž Svět knihy Praha vytvořil novou platformu v oblasti mezinárodního obchodu s knižními právy se zaměřením na region střední a východní Evropy.

Nakladatelské prezentace a program 29. ročníku zpřístupní Svět knihy Praha všem příznivcům literatury od 23. do 26. května v areálu Výstaviště Praha a Křižíkových pavilonech. Vstupenky jsou k zakoupení na webových stránkách Světa knihy Praha

La Strada Jiřího Bubeníčka: nová inscenace Pražského komorního baletu na motivy Felliniho filmu má premiéru

PRAHA: Na začátku března bude mít premiéru nové představení Pražského komorního baletu La Strada, strhující příběh o lásce a krutosti z cirkusového prostředí podle stejnojmenného snímku Federica Felliniho. Celovečerní inscenaci pro soubor vytvořili světoznámý tanečník a choreograf Jiří Bubeníček a výtvarnice Nadina Cojocaru. Pražský komorní balet nové představení premiérově uvede 10. března 2024 v 19 hodin v Divadle na Vinohradech.

10.03.2024
19:00
Autor článku: 
Johana Mravcová/ika

La Strada vypráví příběh nevinně naivní, laskavé a dobrosrdečné Gelsominy, kterou její rodina prodá hrubému kočovnému cirkusákovi Zampanovi. Vyprávění sleduje jejich bouřlivý vztah během putování po Itálii. Jiří Bubeníček si téma z cirkusového prostředí nevybral náhodou. „Cirkus je fantastická a okouzlující říše divů, která přitahuje celé generace publika. Narodil jsem se v cirkusové rodině a právě toto nádherné prostředí plné fantazie se tak stalo bezprostřední součástí mého dětství a mé duše,” vysvětluje choreograf. „Prostřednictvím cirkusu vstupujeme do světa magie, jenž překypuje vzrušením a dobrodružstvím. Skrze smích a nečekaná překvapení přináší lidem okamžiky naděje a štěstí. Pod třpytivou fasádou se ale mnohdy skrývá i ponurá stránka cirkusu, která odráží drsnou realitu naší společnosti.“

„Pražský komorní balet je nejstarším nezávislým tanečním souborem v ČR, jehož zakladatelem je dnes už legendární Pavel Šmok. Patronem souboru je Jiří Kylián, jeden z nejvýznamnějších choreografů své generace. Soubor pokračuje v tradici, oslovuje přednostně české tvůrce a dává příležitosti českým tanečníkům. Proto padla volba i na Jiřího Bubeníčka, světově známého tanečníka a choreografa,“ uvádí Ladislava Dunovská Jandová, ředitelka Pražského komorního baletu. „Manžel Ivan Dunovský, který byl za svého života dlouholetým podporovatelem a mecenášem souboru, navrhl Jiřímu v roce 2021 zpracovat titul La Strady podle původní předlohy Federica Felliniho. Už proto, že Jiří Bubeníček pochází z cirkusové rodiny. Jiří nabídku přijal, období covidu a následné období finanční nejistoty však oddálilo uvedení premiéry až na letošní rok. I přes velmi turbulentní a nejistou ekonomickou situaci souboru jsem velmi ráda, že se nám podaří premiéru inscenace La Strada už za několik dnů představit ve světové premiéře divákům.“

Premiéra vzniká v Domě tanečního umění v koprodukci s Tanečním centrem Praha, konzervatoří a vedle sólistů Pražského komorního baletu se představí i členové souboru Balet Praha Junior.

Další reprízy inscenace La Strada jsou plánovány na 14. dubna 2024 v Městském divadle v Mostě a 5. května 2024 v Divadle na Vinohradech.

LA STRADA

Hudba: Nino Rota
Libreto, koncept a dramaturgie: Jiří Bubeníček a Nadina Cojocaru
Choreografie: Jiří Bubeníček
Scénografie: Nadina Cojocaru
Design kostýmů: Nadina Cojocaru
Světelný design: Jiří Bubeníček

Asistenti choreografie: Lenka Šustová Hrabovská, Igor Vejsada

Hudební dramaturgie: Jiří Bubeníček a Nadina Cojocaru

Hudební aranžmá: Petr Holman

Tančí: sólisté Pražského komorního baletu a členové Baletu Praha Junior

Hrají: Marie Hasoňová – housle, Karolína Blehová – trubka a Martin Lesa – akordeon/kytara

Délka: 90 minut

Světová premiéra: 10. března 2024, Divadlo na Vinohradech

 

Pražský komorní balet je největší český nezávislý soubor, který vznikl v roce 1964 a v tehdejším Československu patřil k prvním představitelům současných proudů v moderním tanci. Soubor založil a dvě desítky let pak vedl choreograf Pavel Šmok, jeden z tuzemských protagonistů moderního tance. Experimentální studio Balet Praha (později jen Balet Praha) založili v roce 1964 právě Pavel Šmok spolu s Lubošem Ogounem a Vladimírem Vašutem. Na tento projekt v roce 1975 navázal Pražský komorní balet. Za téměř šest dekád existence se soubor stal významným nezávislým a obecně respektovaným reprezentantem českého tanečního umění doma i v zahraničí a získal řadu ocenění. Pražský komorní balet dál hrdě nese dědictví Pavla Šmoka a připravuje premiéry, které přinášejí radost publiku v Praze i po celé České republice. V sezoně 2023/2024 je zlatým hřebem programu premiéra inscenace La Strada Jiřího Bubeníčka.

www.prazskykomornibalet.cz

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Knihy, literatura, média