pondělí
26. června 2017
Svátek slaví: Adriana



Švadleny, které šijí chodské kroje, mají plné ruce práce

Autor článku: 
PhDr. Lucie Kalousová

PLZEŇSKÝ KRAJ: Kroj se na Chodsku dědí z generace na generaci, ale působí zde i švadleny, které kroje šijí. Existuje dost početné množství variant chodského kroje. Na začátku článku musím říct, že v živé formě se zde zachoval pouze ženský kroj, mužský zanikl na konci 19. století a dnes je k vidění jen díky místním národopisným souborům.

Chodský kroj se rozlišuje na kroj dolního Chodska, tzv. dolský, a kroj horního Chodska, tzv.
postřekovský. Toto rozlišení vzniklo jako důsledek dřívějších geografických a z nich vyplývajících
ekonomicko-sociologických rozdílů. Podoba dodnes zachovalého nejarchaičtějšího kroje se ustálila v poslední třetině 19. století, ale dál se měnil např. materiál, výšivka, drobné doplňky, apod.
Další typy kroje se ale během 20. století stále vyvíjely a dalo by říct, že jejich vývoj pokračuje dodnes. Podléhaly módě a také byly ovlivněny dostupností materiálu. Nejmladší typ kroje vznikl ve 20. letech 20. století a dodnes v bálové sezoně supluje roli společenských šatů.
V současné době chodské kroje šijí dvě švadleny z Postřekova. Jsou to Marie Langová a Anna Burešová.
Zatímco ještě před pěti lety pokrývalo šití krojů jednu třetinu jejich práce a zbytek tvořily zakázky šití „civilního” oblečení, poslední tři roky se šití krojů věnují na sto procent, vše ostatní je již nad rámec.
Švadleny šijí a vyšívají ručně, ale zároveň mají k dipozici průmyslový šicí stroj, stroj k začišťování, stroj na děrování dírek na knoflíky a průmyslovou žehličku žehlící pouze na principu páry.
Používají tradiční materiály – brokát, plátno, žalín, sukno, kanafas, dále různé stuhy, portičky a prýmky, potýkají se ovšem se značnými problémy ohledně dostupnosti potřebných látek. V regionu nejsou k sehnání vůbec nebo ve špatné kvalitě, ale za cenu I. jakosti. Proto se většinou musí obracet na výrobce a dealery z Moravy. Tím však problémy nekončí. Neřeší jen dostupnost dané látky, ale obtíže mají i s dodáním požadované barvy. Často se stává, že švadlena objedná odpovídající látku v odpovídající barvě, při další objednávce však dorazí látka ve stejné barvě jiného odstínu, a ta už vůbec nemusí být pro kroj vhodná a použitelná.
Švadleny také opravují starobylé polovlněné sukně „šerky” a jiné archaické součásti kroje, které lze
dnes v podstatě sehnat a zakoupit jen v antikvách. Dodržují staré postupy podle předloh, zejména podle práce Blaženy Šotkové „Naše lidové kroje, jejich vzory, střihy a zpracování” (vydáno r. 1952), dále podle po generace předávaných mustrů – předloh po maminkách, které je zdědily opět po svých maminkách, atd. Vyšívat se se naučily také doma.
Pomáhá jim např. „Chodská čítanka”, společné dílo J. Š. Baara, J. F. Hrušky a Fr. Teplého (vydáno r. 1927), která obsahuje množství cenných informací praktických pro švadleny. Čerpají také z děl regionálních malířů, která jsou etnology označována za dokumenty své doby. Jedná se o díla J. Špillara, V. Malého, J. Douby, M. Alše a dalších.
Zmiňované švadleny mají o práci postaráno, nejen, že kroj dnes nosí nejstarší generace žen i ve všední den, ale značně se oživila tradice oblékání kroje na bály, o masopustu, k nejrůznějším slavnostním příležitostem, o poutích a jiných církevních svátcích atd. Zejména v bálové a masopustní sezóně mají švadleny plné ruce práce. Každá postřekovská slečna si po tanečních nechává ušít kroj – tzv. rukávce, ve kterých se chodí na bály. Ženy, které doma kroj nemají, ale muži, si mohou chodský kroj vypůjčit v půjčovně, kterou švadleny provozují.
Šijí také pro Národopisný soubor Postřekov, přičemž zde mohou uplatnit svoji znalost v šití mužského kroje.
Pro ty, kteří se o krojích chtějí dozvědět víc, a mají touhu si je prohlédnout, otevřela Marie Langová společně s Annou Burešovou Muzeum krojů v Postřekově. Dnes je v něm k vidění už přes třicet krojovaných figurín. Tak obrovská je paleta chodských krojů.

Mohlo by vás také zajímat...

OPOČNO/DOBRUŠKA/JAROMĚŘ: Letos 24. června uplynulo šedesát let od úmrtí českého malíře světového významu, zakladatele moderního abstraktního malířství Františka Kupky. Narodil se v Opočně (23. září 1971), dětství i mládí strávil v Dobrušce a první studia absolvoval v Jaroměři. Právě tato tři města připravila na počest Františka Kupky ve spolupráci se spolkem Abakus, majitelem společnosti Adolf Loos Apartment Gallery, Vladimírem Lekešem, a dalšími subjekty Česko-francouzské dny, které se uskutečnily 23. – 25. června. Pozvání k účasti na nich přijaly významné osobnosti kulturního a společenského života i zástupci francouzských měst Puteaux, kde malíř žil a zemřel, a Beaugency, kde strávil válečné roky 1940 až 1944.

 

Královéhradecký kraj
Ostatní
Články a komentáře
26.06.2017

PLZEŇ: Týden před prázdninami se v Plzni představí nejlepší tuzemské dokumenty nominované na Cenu Pavla Kouteckého. Projekce se uskuteční 21. - 23. června na Moving Station (kulturní prostor bývalé nádražní budovy Plzeň – Jižní předměstí) a vstup na ně bude zdarma. Na diváky čekají čtyři celovečerní a tři krátkometrážní snímky.

Plzeňský kraj
Soutěže a festivaly, Živé umění
Co se děje
15.06.2017

RUMBURK:  Pod rukama řezbáře Jiřího Cobla st. z Rumburku - Dolních Křečan přichází od února 2016 na svět vyřezávaná miniatura rumburské loretánské kaple. V těchto dnech byla dokončena. Úctyhodné řezbářské dílo je vyvedeno do všech podrobností. Miniaturu loretánské kaple z lipového dřeva řezbář nebarvil, hotové dílo natřel lazurou v barvě dubu a ošetřil voskem. 

Ústecký kraj
Lidová kultura, Ostatní
Co se děje
14.06.2017

VSETÍN: Vsetín se v neděli 29. října v podvečerních hodinách pokloní památce Jarmily Šulákové, která bude první držitelkou Zvláštní ceny in memoriam. U příležitosti udělení této ceny bude pro veřejnost uspořádán v domě kultury vzpomínkový koncert, na vsetínské radnici otevřeno vzpomínkové místo a v posledním říjnovém týdnu bude také na Valašském Slavíně odhalena pamětní deska Jarmily Šulákové.

Zlínský kraj
Instituce a kulturní zařízení, Lidová kultura, Ostatní
Co se děje
09.06.2017