pátek
28. dubna 2017
Svátek slaví: Vlastislav



Švadleny, které šijí chodské kroje, mají plné ruce práce

Autor článku: 
PhDr. Lucie Kalousová

PLZEŇSKÝ KRAJ: Kroj se na Chodsku dědí z generace na generaci, ale působí zde i švadleny, které kroje šijí. Existuje dost početné množství variant chodského kroje. Na začátku článku musím říct, že v živé formě se zde zachoval pouze ženský kroj, mužský zanikl na konci 19. století a dnes je k vidění jen díky místním národopisným souborům.

Chodský kroj se rozlišuje na kroj dolního Chodska, tzv. dolský, a kroj horního Chodska, tzv.
postřekovský. Toto rozlišení vzniklo jako důsledek dřívějších geografických a z nich vyplývajících
ekonomicko-sociologických rozdílů. Podoba dodnes zachovalého nejarchaičtějšího kroje se ustálila v poslední třetině 19. století, ale dál se měnil např. materiál, výšivka, drobné doplňky, apod.
Další typy kroje se ale během 20. století stále vyvíjely a dalo by říct, že jejich vývoj pokračuje dodnes. Podléhaly módě a také byly ovlivněny dostupností materiálu. Nejmladší typ kroje vznikl ve 20. letech 20. století a dodnes v bálové sezoně supluje roli společenských šatů.
V současné době chodské kroje šijí dvě švadleny z Postřekova. Jsou to Marie Langová a Anna Burešová.
Zatímco ještě před pěti lety pokrývalo šití krojů jednu třetinu jejich práce a zbytek tvořily zakázky šití „civilního” oblečení, poslední tři roky se šití krojů věnují na sto procent, vše ostatní je již nad rámec.
Švadleny šijí a vyšívají ručně, ale zároveň mají k dipozici průmyslový šicí stroj, stroj k začišťování, stroj na děrování dírek na knoflíky a průmyslovou žehličku žehlící pouze na principu páry.
Používají tradiční materiály – brokát, plátno, žalín, sukno, kanafas, dále různé stuhy, portičky a prýmky, potýkají se ovšem se značnými problémy ohledně dostupnosti potřebných látek. V regionu nejsou k sehnání vůbec nebo ve špatné kvalitě, ale za cenu I. jakosti. Proto se většinou musí obracet na výrobce a dealery z Moravy. Tím však problémy nekončí. Neřeší jen dostupnost dané látky, ale obtíže mají i s dodáním požadované barvy. Často se stává, že švadlena objedná odpovídající látku v odpovídající barvě, při další objednávce však dorazí látka ve stejné barvě jiného odstínu, a ta už vůbec nemusí být pro kroj vhodná a použitelná.
Švadleny také opravují starobylé polovlněné sukně „šerky” a jiné archaické součásti kroje, které lze
dnes v podstatě sehnat a zakoupit jen v antikvách. Dodržují staré postupy podle předloh, zejména podle práce Blaženy Šotkové „Naše lidové kroje, jejich vzory, střihy a zpracování” (vydáno r. 1952), dále podle po generace předávaných mustrů – předloh po maminkách, které je zdědily opět po svých maminkách, atd. Vyšívat se se naučily také doma.
Pomáhá jim např. „Chodská čítanka”, společné dílo J. Š. Baara, J. F. Hrušky a Fr. Teplého (vydáno r. 1927), která obsahuje množství cenných informací praktických pro švadleny. Čerpají také z děl regionálních malířů, která jsou etnology označována za dokumenty své doby. Jedná se o díla J. Špillara, V. Malého, J. Douby, M. Alše a dalších.
Zmiňované švadleny mají o práci postaráno, nejen, že kroj dnes nosí nejstarší generace žen i ve všední den, ale značně se oživila tradice oblékání kroje na bály, o masopustu, k nejrůznějším slavnostním příležitostem, o poutích a jiných církevních svátcích atd. Zejména v bálové a masopustní sezóně mají švadleny plné ruce práce. Každá postřekovská slečna si po tanečních nechává ušít kroj – tzv. rukávce, ve kterých se chodí na bály. Ženy, které doma kroj nemají, ale muži, si mohou chodský kroj vypůjčit v půjčovně, kterou švadleny provozují.
Šijí také pro Národopisný soubor Postřekov, přičemž zde mohou uplatnit svoji znalost v šití mužského kroje.
Pro ty, kteří se o krojích chtějí dozvědět víc, a mají touhu si je prohlédnout, otevřela Marie Langová společně s Annou Burešovou Muzeum krojů v Postřekově. Dnes je v něm k vidění už přes třicet krojovaných figurín. Tak obrovská je paleta chodských krojů.

Mohlo by vás také zajímat...

HRADEC KRÁLOVÉ: Jaká škoda, že už tu není, napadlo mne při sledování filmu o Janu Masarykovi, který právě běží v českých kinech a po mém soudu příliš volně nakládá s fakty. Jistě by měl co říci. Jako blízký spolupracovník Jana Masaryka v londýnském exilu i po návratu do Prahy zachytil autentické vzpomínky v knize Hovory s Janem Masarykem (Mladá fronta 1991). Český a izraelský básník, spisovatel a diplomat Viktor Fischl (Avigdor Dagan). Narodil se před 105 lety v Hradci Králové a patřil k nejzajímavějším, nejplodnějším a nejpozitivnějším autorům, kteří po listopadu 1989 přijížděli do Čech. S vynucenou odmlkou – čtyřiceti let.  

Královéhradecký kraj
Knihy, literatura, média
Články a komentáře
25.04.2017

PLZEŇ: Šestnáct architektů a krajinářů pod vedením tří předních odborníků na veřejný prostor, tři dny práce, skvělé návrhy zvelebení šesti veřejných prostranství v Plzni. To je skóre plánovacího workshopu – jarní části festivalu TUTO MĚSTO, který uspořádal na konci března spolek Pěstuj prostor, z. s. 

Plzeňský kraj
Ostatní
Co se děje
24.04.2017

PLZEŇ: Zástupci statutárního města Plzně, které je již od roku 2008 členem EUROCITIES, se zúčastnili v estonském Tallinnu největšího kulturního fóra od založení této mezinárodní sítě samospráv. Tématem letošního ročníku konference Culture forum 2017, na niž přijelo 129 hostů z 65 evropských měst, byly Inovativní modely pro kulturní samosprávu a partnerství ve městech a Kreativní inkubátory. 

Plzeňský kraj
Cestovní ruch, Instituce a kulturní zařízení, Legislativa a ekonomika, Vzdělávání
Co se děje
18.04.2017

ČR: „AZUŠ ČR je dobrovolným zájmovým sdružením základních uměleckých škol. Cílem AZUŠ ČR je prosazování a ochrana existenčních a ekonomických zájmů základních uměleckých škol, péče o rozvoj a kvalitu uměleckého školství v České republice.“, tolik citace z webových stránek Asociace. V následujících patnácti otázkách, na které odpovídala p. Jindřiška Kudrlová, prezidentka AZUŠ ČR, představujeme konkrétní výstupy činnosti organizace, srovnáváme české „zušky“ se zahraničními školami, zajímáme se o možnost studia dospělých a seniorů, o nové trendy ve výuce s využitím moderních technologií, o celostátní happening základních uměleckých škol… Věříme, že i díky Asociaci již nebude unikátní systém komplexního uměleckého vzdělávání na ZUŠ ohrožen na existenci, tak jako v nedávné minulosti, a naopak se bude vyvíjet v souladu se současnými trendy.

Celá ČR
Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Vzdělávání
Články a komentáře
18.04.2017