PLZEŇSKÝ KRAJ: Kroj se na Chodsku dědí z generace na generaci, ale působí zde i švadleny, které kroje šijí. Existuje dost početné množství variant chodského kroje. Na začátku článku musím říct, že v živé formě se zde zachoval pouze ženský kroj, mužský zanikl na konci 19. století a dnes je k vidění jen díky místním národopisným souborům.
Chodský kroj se rozlišuje na kroj dolního Chodska, tzv. dolský, a kroj
horního Chodska, tzv.
postřekovský. Toto rozlišení vzniklo jako důsledek dřívějších
geografických a z nich vyplývajících
ekonomicko-sociologických rozdílů. Podoba dodnes zachovalého
nejarchaičtějšího kroje se ustálila v poslední třetině 19. století,
ale dál se měnil např. materiál, výšivka, drobné doplňky, apod.
Další typy kroje se ale během 20. století stále vyvíjely a dalo by
říct, že jejich vývoj pokračuje dodnes. Podléhaly módě a také byly
ovlivněny dostupností materiálu. Nejmladší typ kroje vznikl ve 20. letech
20. století a dodnes v bálové sezoně supluje roli společenských
šatů.
V současné době chodské kroje šijí dvě švadleny z Postřekova. Jsou to
Marie Langová a Anna Burešová.
Zatímco ještě před pěti lety pokrývalo šití krojů jednu třetinu jejich
práce a zbytek tvořily zakázky šití „civilního” oblečení, poslední
tři roky se šití krojů věnují na sto procent, vše ostatní je již nad
rámec.
Švadleny šijí a vyšívají ručně, ale zároveň mají k dipozici
průmyslový šicí stroj, stroj k začišťování, stroj na děrování
dírek na knoflíky a průmyslovou žehličku žehlící pouze na principu
páry.
Používají tradiční materiály – brokát, plátno, žalín, sukno,
kanafas, dále různé stuhy, portičky a prýmky, potýkají se ovšem se
značnými problémy ohledně dostupnosti potřebných látek. V regionu nejsou
k sehnání vůbec nebo ve špatné kvalitě, ale za cenu I. jakosti. Proto se
většinou musí obracet na výrobce a dealery z Moravy. Tím však problémy
nekončí. Neřeší jen dostupnost dané látky, ale obtíže mají
i s dodáním požadované barvy. Často se stává, že švadlena objedná
odpovídající látku v odpovídající barvě, při další objednávce však
dorazí látka ve stejné barvě jiného odstínu, a ta už vůbec nemusí být
pro kroj vhodná a použitelná.
Švadleny také opravují starobylé polovlněné sukně „šerky” a jiné
archaické součásti kroje, které lze
dnes v podstatě sehnat a zakoupit jen v antikvách. Dodržují staré postupy
podle předloh, zejména podle práce Blaženy Šotkové „Naše lidové kroje,
jejich vzory, střihy a zpracování” (vydáno r. 1952), dále podle po
generace předávaných mustrů – předloh po maminkách, které je zdědily
opět po svých maminkách, atd. Vyšívat se se naučily také doma.
Pomáhá jim např. „Chodská čítanka”, společné dílo J. Š. Baara, J.
F. Hrušky a Fr. Teplého (vydáno r. 1927), která obsahuje množství cenných
informací praktických pro švadleny. Čerpají také z děl regionálních
malířů, která jsou etnology označována za dokumenty své doby. Jedná se
o díla J. Špillara, V. Malého, J. Douby, M. Alše a dalších.
Zmiňované švadleny mají o práci postaráno, nejen, že kroj dnes nosí
nejstarší generace žen i ve všední den, ale značně se oživila tradice
oblékání kroje na bály, o masopustu, k nejrůznějším slavnostním
příležitostem, o poutích a jiných církevních svátcích atd. Zejména
v bálové a masopustní sezóně mají švadleny plné ruce práce. Každá
postřekovská slečna si po tanečních nechává ušít kroj – tzv.
rukávce, ve kterých se chodí na bály. Ženy, které doma kroj nemají, ale
muži, si mohou chodský kroj vypůjčit v půjčovně, kterou švadleny
provozují.
Šijí také pro Národopisný soubor Postřekov, přičemž zde mohou uplatnit
svoji znalost v šití mužského kroje.
Pro ty, kteří se o krojích chtějí dozvědět víc, a mají touhu si je
prohlédnout, otevřela Marie Langová společně s Annou Burešovou Muzeum
krojů v Postřekově. Dnes je v něm k vidění už přes třicet
krojovaných figurín. Tak obrovská je paleta chodských krojů.
JIHOMORAVSKÝ KRAJ-ČR: Na konci roku 2017 byl do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje zapsán statek Tkaní vzorovaných tkanin – činovati na Horňácku. Nominaci podal Národní ústav lidové kultury. Na počátku roku 2018 NÚLK podal návrh na zapsání statku Technologie tkaní činovati na Horňácku do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky.
PLZEŇSKÝ KRAJ: Specializovaný časopis pro odborníky z oblasti cestovního ruchu – Travel Trade Gazette Czech vyhlásil v letošním roce již 20. ročník své prestižní ankety pro nejlepší poskytovatele cestovního ruchu. Do ocenění „TTG Czech Travel Awards 2017“ byla nově zařazena kategorie „Kraj s nejlepším programem oslav 100. výročí založení republiky“, v níž Plzeňský kraj obsadil 2. místo mezi všemi kraji v České republice.
ČR: Začátkem roku byla za účasti autorů a mnoha hostů slavnostně pokřtěna výpravná publikace Malované opony divadel českých zemí II, kterou vydalo Národní informační a poradenské středisko pro kulturu (NIPOS) za finanční podpory MKČR. Po sedmi letech od vydání prvního dílu, kdy byl veřejnosti poprvé představen souhrnný přehled známých i zapomenutých divadelních opon, se tak na světlo světa dostává další kniha, která tu první rozšířila o více než 230 nově objevených a zdokumentovaných artefaktů. Editorovi tohoto svazku PhDr. Milanu Strotzerovi jsme položili několik otázek a požádali ho o představení a přiblížení knihy pro čtenáře Místní kultury.