Stát vyňal budovu Loutkového divadla z církevních restitucí
<p>OPAVA: Československá husitská církev požádala v rámci církevních restitucí o vydání budovy Loutkového divadla na Husově ulici, kterou považuje historicky za svůj majetek.</p> <p>Vedení opavské radnice je naopak přesvědčeno, že budova na restituční seznam nepatří, protože ji město od husitů v roce 1949 koupilo. Později pak byla převedena na stát, který dům v současné době vlastní. Právě stát v uplynulých týdnech potvrdil, že žádost církve zamítl a budovu ze seznamu vyjmul.</p> <p>„Jsme samozřejmě rádi, že k tomuto kroku došlo, nicméně to neznamená, že by již bylo o osudu budovy rozhodnuto. Církev má lhůtu tří let, kdy může celou záležitost rozporovat u soudu,“ vysvětlil náměstek primátora Daniel Žídek, který jednání s církví vedl.</p> <p>Město Opava i husitská církev podepsaly v uplynulých dnech deklaraci, ve které prohlašují, že obě strany preferují současné využití budovy. Tu má město v nájmu a provozuje ji Středisko volného času. Své zázemí zde mají kromě Loutkového divadla také stanice mladých přírodovědců a turistů.</p> <p>Církev již v minulosti avizovala, že pokud mu nebude budova vydána, hodlá se o ní soudit. Město doufá, že k tomuto kroku nedojde, pokud však ano, i ono je připraveno vstoupit do soudního sporu. </p> <p>„Nyní je, jak se říká, míč na straně církve, musíme vyčkat na její rozhodnutí. Věřím, že padne co nejdříve, aby bylo konečně rozhodnuto, komu objekt patří a vlastník se mohl začít zabývat jeho rekonstrukcí, kterou už skutečně nutně potřebuje,“ uzavřel náměstek Žídek. </p> <p>Lada Dobrovolná<br />
Tisková mluvčí</p> <p>ZDROJ
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
ČERVENÝ KOSTELEC: V sobotu 20. dubna se v kině Luník v Červeném Kostelci uskutečnilo 71. krajské kolo celostátní filmové přehlídky České vize. Filmová soutěž je určena neprofesionálním filmovým tvůrcům starším osmnácti let. Přihlášeno bylo 19 snímků. Nejlépe z nich uspěly filmy studentů filmových škol, dařilo se i hraným filmům. Porota také rozdala čestná uznání.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.
HRADEC KRÁLOVÉ: Filmový dokument „Petrkov 13“ představuje místo, ve kterém žil a tvořil básník, grafik a překladatel Bohuslav Reynek se svojí francouzskou ženou, básnířkou Suzanne Renaudovou, a také osudy obou umělců. V obrazech je přítomný i Grenoble, kde se roku 1923 Suzanne s Bohuslavem nad svou básnickou sbírkou seznámila a odkud se do Petrkova po svatbě roku 1926 vydala. Petrkov se měl stát domovem vždy jen na půl roku, aby se manželé a později i se syny Danielem a Jiřím vraceli do Francie vždy na chladné měsíce. Údělem rodinných i dějinných událostí se však stal místem, ze kterého se od roku 1948 do své domoviny Suzanne Renaudová již vracet nemohla. Současná tvář místa si zachovává otisk celé rodiny Reynkových a vypovídá příběh domova i exilu, ve kterém se zrodila dodnes nesmírně ceněná umělecká díla a přivádí nové návštěvníky z české i francouzské kulturní oblasti. Po promítání filmu následuje přednáška Lucie Tučkové Petrkov jako domov i exil, v průsečíku putování. Akce se koná u příležitosti 60. výročí úmrtí básnířky Suzanne Renaudové.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818