neděle
29. května 2016
Svátek slaví: Maxmilián



Správné hračky značky Šapitó

Autor článku: 
mav

PRYSK: Není hračka jako hračka. Na některé vzpomínáme celý život. Mezi takové nezapomenutelné hračky určitě patří i ty, které vznikají v textilním ateliéru Šapitó. Ateliér založili manželé Jiří a Marie Mrňávkovi v roce 2002. V rozhovoru mi paní Marie prozradila další zajímavosti ze zákulisí.

Se svým manželem pod značkou Šapitó navrhujete a vyrábíte autorské hračky pro děti. Kdy a jak se zrodil nápad založit tuto značku?

Původně jsem vystudovala design skla, ale k dětem a hravým prvkům jsem měla vždycky blíž. První nápad vznikl na začátku roku 2002, kdy jsem navrhla textilní hodiny a bytové dekorace pro děti. Jenomže byly pracné a drahé a na uživení to nebylo. Hledala jsem jinou cestu a přemýšlela nad drobnými hračkami pro malé děti. Postupně se začaly na svět klubat malé chrastící hračky s typickými kousacími kroužky, kterým jsme roku 2005 dali název Šapiťáci podle nově vzniklé značky našeho ateliéru Šapitó. Následujícího roku získali Šapiťáci národní ocenění Správná hračka. Jelikož jde o hračky kojenecké, bylo nutné nechat je odzkoušet ve Zkušebním ústavu, kde nám na tyto hračky vydali certifikát o zdravotní nezávadnosti, což nám zajišťuje klidný spánek i odbyt na českém trhu.

Vaše hračky působí velmi mile a kreativně. Kde hledáte inspiraci při jejich navrhování?

Inspiraci nacházím v knihách, hlavně pohádkách, v drobných detailech přírody… Ovšem největším zdrojem inspirace jsou mé vlastní tři dcery. Každá z nich vyhledává jiný typ hry a já mohu pozorováním sledovat funkčnost i bezpečnost hraček. Než vypustím nějakou hračku do světa, projde jejich náročným testováním.

Jak hodnotíte kvalitu hraček, které jsou v současnosti dostupné na našem trhu?

Čeští výrobci jsou nuceni držet kvalitu vysoko, aby se na našem trhu dlouhodobě udrželi, i když to pro ně není vůbec jednoduché, protože je tlačí laciné nekvalitní hračky z Východu i nepružná legislativa na jejich ochranu. Oproti nekvalitním šuntům, které se dají zakoupit za pár kaček v marketu, vynikají zase hračky od menších výrobců a řemeslníků výtvarným zpracováním a nápaditostí.

Máte tři děti. Jaké hračky jim kupujete?

Stavebnice, puzzle, kostičky, vláčkodráhy. Kromě několika málo mých panenek, které obstály v konkurenci s Barbie, mají dcery i své oblíbené plyšáky na spaní. Mému oblíbenému medvědovi z dětství se ale nepodobají. Můj Míša je placatý, jednoduchého střihu, tak trochu jako medvěd od Kolína. Možná proto jsem ho měla tak ráda. Dcery si vybraly realističtěji ztvárněná zvířátka.

Věnujete se i tvorbě velmi unikátních hraček pod názvem Břichopas. Můžete nám tyto zvláštní hračky představit?

Hračky Břichopas vznikly jako protiváha pestrým hračkám Šapitó. Začaly vznikat neplánovaně jako doplňkové kousky na naše výstavy a po objevení prodejního portálu Fler.cz jsem je začala šít cíleně. U těchto hraček nemusím dbát na komerčnost, stylizace je uvolněnější a ne tak líbivá jako u hraček pro mrňata. Poslední dobou upřednostňuji len a tlumené tkaniny v kombinaci s ruční výšivkou. Výsledek trvá déle, ale pro mne je velkým potěšením dotýkat se strukturovaného lnu nebo kanafasu a klást jeden steh za druhým. Největší radostí je pak tvorba textilních knížek a pohádek, i když práce na nich hodně vázne. Osobně je považuji za nejzajímavější část mé volné tvorby, pokud pominu šťastný nápad Zavináčů, zavinovacích panenek, oceněných rovněž jako Správná hračka.

Co byste si přála, aby se v Česku změnilo v oblasti podpory uměleckých aktivit?

Já se pohybuji spíše mezi řemeslníky a drobnými výtvarníky, takže se mohu vyjádřit jen v zúženém úhlu pohledu. Zdá se mi, že například absolventi nebo začínající výtvarníci nemají moc šancí se prosadit a mnozí z nich se vystudovanému oboru vůbec nevěnují jednoduše proto, že je neuživí. Což je možná i otázka dobrého vzdělávání a umění cíleného managementu. Možná by mohlo fungovat více nabídek ze strany státních uměleckých institucí, soutěže a podobně. Jinak mnohé umělecké aktivity stojí a padají na jednotlivcích, kteří dokážou rozpohybovat usedlé hladiny všednosti, takže bych uvítala jednodušší způsob získávání grantů a financování nejrůznějších projektů i jejich širokou propagaci, což by pomohlo rozšířit řady těch, kterým kultura není lhostejná.

http://www.sa­pito.cz/
http://mariemrnavkova.blogspot.cz/
http://brichopas.blogspot.cz/
http://sapito-toys.blogspot.cz/
 https://www.facebook.com/…180744481905

Mohlo by vás také zajímat...

PRAHA: V neděli 29. 5. v 10 hodin si v Praze 1 u Novoměstské radnice připomenou přátelé historie 600. výročí upálení význačného Čecha Mistra Jeronýma Pražského v Kostnici. (Smutný akt připadá na pondělí.)  Po výkladu bude prvním cílem deska Mistra, vlastně Jeronýma Václavova, proti radnici, v Rytířské ulici 1.
 
Hl. m. Praha
Ostatní, Vzdělávání
Co se děje
25.05.2016

JIČÍN: Klavírní maraton začne v sobotu 4. června v 8 h v Porotním sále jičínského zámku. Jedním z cílů akce je překonat patnáctihodinový rekord v nepřetržité štafetové hře na klavír, který byl v roce 2007 vytvořen v Lounech. Akce je oficiálně přihlášena v agentuře Dobrý den Pelhřimov a aspiruje na zápis do české databanky rekordů.

Královéhradecký kraj
Děti a mládež, Soutěže a festivaly, Živé umění
Co se děje
23.05.2016

PARDUBICE: Do letošního 10. ročníku výtvarné a literární soutěže Kde končí svět 2015/2016 se zapojilo celkem 1312 účastníků, a i proto je velkou ctí Krajské knihovny v Pardubicích dát na vědomí, že první místa v literární i výtvarné části obsadily Pardubanky. Vyhlášení výsledků soutěže za krajskou knihovnu proběhlo již 29. dubna, kdy se hodnotilo celkem 300 výtvarných prací z 62 míst ČR a 50 literárních příspěvků, z toho 35 z Pardubického kraje. 

Pardubický kraj
Děti a mládež, Soutěže a festivaly
Co se děje
23.05.2016

LIBEREC: Turistická sezóna se pomalu rozbíhá a zajímavé cíle začíná navštěvovat čím dál víc turistů.  Okny do našich měst a obcí jsou velice často informační centra, kam zavítají nejdříve. Nacházejí se i v malých obcích a někde je jich i více, jako třeba v Liberci. Městské informační centrum je u radnice, dost nešikovně umístěné, druhé na frekventované cestě k Ještědu od tramvaje.  Na vrchol zavítá ročně až milión  lidí a podještědské íčko nemá o návštěvu nouzi po celý rok.  Jeho charakter je venkovský a návštěvník v něm najde odpočinek, radu, ale také dobře nakoupí.

Liberecký kraj
Cestovní ruch, Instituce a kulturní zařízení
Články a komentáře
23.05.2016