neděle
26. května 2019
Svátek slaví: Filip



Specialisté nabízejí studentům mnohé atraktivity jejich oboru

ČESKÉ BUDĚJOVICE: V rámci semestrálního bloku ZVANÝCH SPECIALISTŮ, který je speciálně určen pro studenty nově vzniklého navazujícího magisterského oboru  Filozofie a dějiny umění, pod ústavem Estetika a Dějiny umění na Filozofické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, se na akademickou půdu  každý týden dostaví odborník na slovo vzatý, a to napříč spektrem umělecko-historického světa, od kunsthistoriků, umělců v praxi, historiků, kurátorů až po archeology.  

Autor článku: 
Veronika Polnická

Mezi jinými pozvání přijali například Dott.ssa Klára Paclíková (předmět odborného zájmu - archeologie antického období a podmořská archeologie se specializací na proces technické dokumentace podmořských objevů) a Mgr. et Mgr. Michal Preusz (předmětem odborného  zájmu - historie a archeologie raného novověku, tzv. post-medieválního období ),  jenž od roku 2013 provádí výzkumy v areálech antických měst Castrum Novum a Pyrgi ve spolupráci s Laboratoří archeobotaniky a paleoekologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity a Archeologického ústavu Filozofického ústavu téže univerzity. Přednáška obou specialistů v daném oboru se věnovala právě podmořské archeologii a podle hojné účasti z řad studentů se ukázala býti velmi atraktivním tématem jak pro současnou, tak budoucí generaci.    

Mezi hlavní důvody pro organizaci programu Zvaných specialistů nepochybně také patřil záměr představit studentům magisterského oboru možnosti, v nichž by se někteří z nich po dokončení studia mohli případně sami realizovat či situace, v nichž by se eventuálně jako odborníci v daném oboru mohli ocitnout. Například, pokud by se některý z nich v budoucnu rozhodl pro výkon kurátorské činnosti.

Snad také proto, že tato možnost není zcela vyloučená, ba naopak je více než pravděpodobná, přednáška připravená docentkou Ladou Vackovou-Hubatovou, která proběhla 7. dubna 2016, byla na téma Užití, využití i zneužití folkloru a lidového umění. Ve své podstatě šlo o jakési zpětné ohlédnutí a do jisté míry i kritické zhodnocení nedávno ukončené výstavy Budování státu. Reprezentace Československa v umění, architektuře a designu.   Expozice, pořádaná Národní galerií v Praze a Vysoko školou uměleckoprůmyslovou v Praze, jež byla k vidění v prostorách Veletržního paláce od 20. listopadu 2015 do 7. února 2016, se bohužel setkala s  chladným přístupem návštěvníků, a nedočkala se ani příliš kladného hodnocení z řad kritiků umění.. Tento výstavní projekt byl podporován Ministerstvem kultury České republiky v rámci programu  NAKI (aplikovaný výzkum a vývoj národní a kulturní identity) .

V závěrečné diskuzi došlo k nastínění možných důvodů tak kontroverzních ohlasů obecné kritiky výstavy, vůči kterým se nejednou byli nuceni ohradit i samotní členové realizačního týmu výstavního projektu. Za prvé hlavním cílem výstavy bylo ukázat jak chtěl stát budovat svou identitu prostřednictvím umění, architektury a designu, přičemž umění financované státem, které plnilo reprezentační funkci na oficiálních státních výstavách v tehdejší Československé republice, ale i v zahraničí, nemuselo vždy mít vtisknutý punc „zaručené kvality“.  Tehdy vysloveně nešlo o to, aby se umění vyznačovalo kvalitou, autenticitou či inovací, což jsou kritéria pro to, z jaké pozice je umění hodnoceno v dnešní době. Koneckonců sami členové realizačního týmu uznali, že možná pávě na tento aspekt nedostatečně poukázali a nevyzdvihli jej.  

Další vlna negativní reakce na výstavu se zaměřila na práci architekta Tomáše Svobody, který byl kritizován za jednoduchost, prostost až úspornost architektonického řešení výstavních prostorů. Ovšem právě ona kritizovaná jednoduchost byla napůl skrytým, napůl veřejným záměrem dané výstavy, které šlo o deratizaci oficiálního stylu. Z části tento záměr cílené „úspornosti“ vzešel i z nutnosti vyjít z omezených finančních prostředků, které byly pro výstavu uvolněny.

Zkrátka a dobře, kurátor výstavy přijímá v profesním životě jakousi roli režiséra, který se po uvedení filmu do kin stává hlavním terčem kritiky. V konečném výsledku záleží vždy jenom na něm, jak se k této roli, případně k následkům plynoucím z povinnosti této role postaví.

 

Dodatek článku:  Reakce Jindřicha Vybírala, historika umění, profesora Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze a spoluautora výstavy Budování státu. Reprezentace Československa v umění, architektuře a designu. na jednu z recenzí k dané výstavě najdete zde: http://artalk.cz/2016/01/06/re-vystava-budovani-statu-v-ng-v-casopise-respekt-512015/

Mohlo by vás také zajímat...

ČR: Jedna z největších stálic České televize David Vávra, který se vydal po Šumných městech s kamerou poprvé už v roce 1995, tentokrát vyrazil pátrat po stopách českých architektů a jiných umělců až k protinožcům. Vzniklo tak dalších pět dílů dokumentárního cyklu Šumné stopy. První díl uvede ČT art v pátek 31. května od 22 hodin.

Celá ČR
Cestovní ruch, Knihy, literatura, média, Vzdělávání, Živé umění
Co se děje
24.05.2019

PRAHA: První mezinárodní divadelní organizace založená v Praze v roce 1929 letos slaví 90. výročí. V rámci oslav existence Mezinárodní loutkářská unie UNIMA se ve dnech 
od 6. do 8. června 2019 uskuteční mezinárodní konference, součástí oslav bude diskusní blok o vystavování loutek v rámci PQ Talks, vernisáž výstavy UNI…Co? UNIMA! a UNIMA Soirée v Říši loutek. 

Celá ČR, Hl. m. Praha
Instituce a kulturní zařízení
Co se děje
23.05.2019

ČR: Organizace zastupující knihovny napříč Evropou (IFLA, LIBER, EBLIDA, Public Libraries 2030, SPARC Europe), připravily Knihovnický manifest pro Evropu, kterým žádají veřejnost a také kandidáty a poslance Evropského parlamentu o podporu. Viz jeho překlad ke stažení na http://koncepce.knihovna.cz/knihovnicky-manifest-pro-evropu/.

Celá ČR, zahraničí
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Vzdělávání
Co se děje
22.05.2019

PRAHA: Veronika Hurdová, známá spíše pod jménem Krkavčí matka, se vepsala do povědomí čtenářů díky svému blogu, ve kterém otvírá témata, pro některé čtenáře kontroverzní. Vycházejí z jejího osobního života a bez obalu ve svých příspěvcích hovoří o vlastních prožitcích a názorech. Skrze ztrátu svého manžela během svého třetího těhotenství, otvírá například otázku smrti a její následné vypořádání se s ní. Činí ze smrti téma, o kterém je třeba mluvit. Nešetří také kritikou současného školství a přibližuje cestu stále více se rozrůstajícího domácího vzdělávání. Doposud jí vyšlo jedenáct knih, stále píše blog Krkavčí matka a jezdí po celé republice o svých názorech besedovat.

Celá ČR
Děti a mládež, Knihy, literatura, média, Vzdělávání
Články a komentáře
21.05.2019