sobota
16. listopadu 2019
Svátek slaví: Otmar



Specialisté nabízejí studentům mnohé atraktivity jejich oboru

ČESKÉ BUDĚJOVICE: V rámci semestrálního bloku ZVANÝCH SPECIALISTŮ, který je speciálně určen pro studenty nově vzniklého navazujícího magisterského oboru  Filozofie a dějiny umění, pod ústavem Estetika a Dějiny umění na Filozofické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, se na akademickou půdu  každý týden dostaví odborník na slovo vzatý, a to napříč spektrem umělecko-historického světa, od kunsthistoriků, umělců v praxi, historiků, kurátorů až po archeology.  

Autor článku: 
Veronika Polnická

Mezi jinými pozvání přijali například Dott.ssa Klára Paclíková (předmět odborného zájmu - archeologie antického období a podmořská archeologie se specializací na proces technické dokumentace podmořských objevů) a Mgr. et Mgr. Michal Preusz (předmětem odborného  zájmu - historie a archeologie raného novověku, tzv. post-medieválního období ),  jenž od roku 2013 provádí výzkumy v areálech antických měst Castrum Novum a Pyrgi ve spolupráci s Laboratoří archeobotaniky a paleoekologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity a Archeologického ústavu Filozofického ústavu téže univerzity. Přednáška obou specialistů v daném oboru se věnovala právě podmořské archeologii a podle hojné účasti z řad studentů se ukázala býti velmi atraktivním tématem jak pro současnou, tak budoucí generaci.    

Mezi hlavní důvody pro organizaci programu Zvaných specialistů nepochybně také patřil záměr představit studentům magisterského oboru možnosti, v nichž by se někteří z nich po dokončení studia mohli případně sami realizovat či situace, v nichž by se eventuálně jako odborníci v daném oboru mohli ocitnout. Například, pokud by se některý z nich v budoucnu rozhodl pro výkon kurátorské činnosti.

Snad také proto, že tato možnost není zcela vyloučená, ba naopak je více než pravděpodobná, přednáška připravená docentkou Ladou Vackovou-Hubatovou, která proběhla 7. dubna 2016, byla na téma Užití, využití i zneužití folkloru a lidového umění. Ve své podstatě šlo o jakési zpětné ohlédnutí a do jisté míry i kritické zhodnocení nedávno ukončené výstavy Budování státu. Reprezentace Československa v umění, architektuře a designu.   Expozice, pořádaná Národní galerií v Praze a Vysoko školou uměleckoprůmyslovou v Praze, jež byla k vidění v prostorách Veletržního paláce od 20. listopadu 2015 do 7. února 2016, se bohužel setkala s  chladným přístupem návštěvníků, a nedočkala se ani příliš kladného hodnocení z řad kritiků umění.. Tento výstavní projekt byl podporován Ministerstvem kultury České republiky v rámci programu  NAKI (aplikovaný výzkum a vývoj národní a kulturní identity) .

V závěrečné diskuzi došlo k nastínění možných důvodů tak kontroverzních ohlasů obecné kritiky výstavy, vůči kterým se nejednou byli nuceni ohradit i samotní členové realizačního týmu výstavního projektu. Za prvé hlavním cílem výstavy bylo ukázat jak chtěl stát budovat svou identitu prostřednictvím umění, architektury a designu, přičemž umění financované státem, které plnilo reprezentační funkci na oficiálních státních výstavách v tehdejší Československé republice, ale i v zahraničí, nemuselo vždy mít vtisknutý punc „zaručené kvality“.  Tehdy vysloveně nešlo o to, aby se umění vyznačovalo kvalitou, autenticitou či inovací, což jsou kritéria pro to, z jaké pozice je umění hodnoceno v dnešní době. Koneckonců sami členové realizačního týmu uznali, že možná pávě na tento aspekt nedostatečně poukázali a nevyzdvihli jej.  

Další vlna negativní reakce na výstavu se zaměřila na práci architekta Tomáše Svobody, který byl kritizován za jednoduchost, prostost až úspornost architektonického řešení výstavních prostorů. Ovšem právě ona kritizovaná jednoduchost byla napůl skrytým, napůl veřejným záměrem dané výstavy, které šlo o deratizaci oficiálního stylu. Z části tento záměr cílené „úspornosti“ vzešel i z nutnosti vyjít z omezených finančních prostředků, které byly pro výstavu uvolněny.

Zkrátka a dobře, kurátor výstavy přijímá v profesním životě jakousi roli režiséra, který se po uvedení filmu do kin stává hlavním terčem kritiky. V konečném výsledku záleží vždy jenom na něm, jak se k této roli, případně k následkům plynoucím z povinnosti této role postaví.

 

Dodatek článku:  Reakce Jindřicha Vybírala, historika umění, profesora Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze a spoluautora výstavy Budování státu. Reprezentace Československa v umění, architektuře a designu. na jednu z recenzí k dané výstavě najdete zde: http://artalk.cz/2016/01/06/re-vystava-budovani-statu-v-ng-v-casopise-respekt-512015/

Mohlo by vás také zajímat...

ČR: Kompilace největších hitů Marie Rottrové Všechno nejlepší..., která původně vyšla na podzim roku 2003, patří mezi prodejem vůbec nejúspěšnější CD tituly v novodobé historii Supraphonu. Sestava dvanácti písniček, limitovaná stopáží LP záznamu, nyní vychází také na vinylu, tradičním zvukovém formátu této hudbě velmi slušícímu. Skladby si vybrala, doplnila a také seřadila paní Marie sama.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média
Co se děje
15.11.2019

ZLÍN: Největší současná osobnost v oboru dramaturgie a scenáristiky, Australanka Linda Aronson, zavítala ve dnech 2.–7. listopadu do Zlína. Světová expertka, která ve své praxi běžně spolupracuje s oscarovými tvůrci, přijela na pozvání ateliéru Audiovizuální tvorba UTB. Pro jeho studenty navíc připravila sérii odborných workshopů. Co na zlínské začínající tvůrce říká? „Měli by se méně stydět. Jsou velmi talentovaní.“    

Zlínský kraj
Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Vzdělávání
Co se děje
12.11.2019

ČR: Česká televize připravila pro letošní Vánoce čtyři nové pohádky. Prvního ledna odvysílá premiéru Marie Terezie a po Novém roce odstartuje nový formát, ve kterém se představí dvanáct amatérských pekařů a cukrářů Peče celá země.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Živé umění
Co se děje
12.11.2019

HRADEC KRÁLOVÉ: Vladimír Just je šťastně dvojjediný - aktivní divadelník z předlistopadových i listopadových dnů roku 1989 a současně divadelní historik. Toto spojení mu umožňuje proniknout i tam, kam se běžný historik nedostane, a vlastně ho to ani nenapadne. Je např. autorem publikace Divadlo v totalitním systému. Příběh českého divadla 1945-89 nejen v datech a souvislostech (Academia, Praha 2010), za kterou získal cenu Kniha roku AV ČR. A jeho esej Teatralita politického procesu s podtitulem Proces s Miladou Horákovou jako divadelní inscenace patří k nejmrazivějším svědectvím o brutalitě československého komunistického režimu. Bude o ní řeč i v následujícím rozhovoru, k němuž jsme se sešli během letošního divadelního festivalu v Hradci Králové, kde jako teatrolog nemůže chybět. Vzhledem k tomu, že jsme se během let stali dobrými přáteli, zůstanu, když dovolíte, u tykání.  

Celá ČR, Královéhradecký kraj
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Vzdělávání, Živé umění
Články a komentáře
13.11.2019