pátek
21. září 2018
Svátek slaví: Matouš



Specialisté nabízejí studentům mnohé atraktivity jejich oboru

ČESKÉ BUDĚJOVICE: V rámci semestrálního bloku ZVANÝCH SPECIALISTŮ, který je speciálně určen pro studenty nově vzniklého navazujícího magisterského oboru  Filozofie a dějiny umění, pod ústavem Estetika a Dějiny umění na Filozofické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, se na akademickou půdu  každý týden dostaví odborník na slovo vzatý, a to napříč spektrem umělecko-historického světa, od kunsthistoriků, umělců v praxi, historiků, kurátorů až po archeology.  

Autor článku: 
Veronika Polnická

Mezi jinými pozvání přijali například Dott.ssa Klára Paclíková (předmět odborného zájmu - archeologie antického období a podmořská archeologie se specializací na proces technické dokumentace podmořských objevů) a Mgr. et Mgr. Michal Preusz (předmětem odborného  zájmu - historie a archeologie raného novověku, tzv. post-medieválního období ),  jenž od roku 2013 provádí výzkumy v areálech antických měst Castrum Novum a Pyrgi ve spolupráci s Laboratoří archeobotaniky a paleoekologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity a Archeologického ústavu Filozofického ústavu téže univerzity. Přednáška obou specialistů v daném oboru se věnovala právě podmořské archeologii a podle hojné účasti z řad studentů se ukázala býti velmi atraktivním tématem jak pro současnou, tak budoucí generaci.    

Mezi hlavní důvody pro organizaci programu Zvaných specialistů nepochybně také patřil záměr představit studentům magisterského oboru možnosti, v nichž by se někteří z nich po dokončení studia mohli případně sami realizovat či situace, v nichž by se eventuálně jako odborníci v daném oboru mohli ocitnout. Například, pokud by se některý z nich v budoucnu rozhodl pro výkon kurátorské činnosti.

Snad také proto, že tato možnost není zcela vyloučená, ba naopak je více než pravděpodobná, přednáška připravená docentkou Ladou Vackovou-Hubatovou, která proběhla 7. dubna 2016, byla na téma Užití, využití i zneužití folkloru a lidového umění. Ve své podstatě šlo o jakési zpětné ohlédnutí a do jisté míry i kritické zhodnocení nedávno ukončené výstavy Budování státu. Reprezentace Československa v umění, architektuře a designu.   Expozice, pořádaná Národní galerií v Praze a Vysoko školou uměleckoprůmyslovou v Praze, jež byla k vidění v prostorách Veletržního paláce od 20. listopadu 2015 do 7. února 2016, se bohužel setkala s  chladným přístupem návštěvníků, a nedočkala se ani příliš kladného hodnocení z řad kritiků umění.. Tento výstavní projekt byl podporován Ministerstvem kultury České republiky v rámci programu  NAKI (aplikovaný výzkum a vývoj národní a kulturní identity) .

V závěrečné diskuzi došlo k nastínění možných důvodů tak kontroverzních ohlasů obecné kritiky výstavy, vůči kterým se nejednou byli nuceni ohradit i samotní členové realizačního týmu výstavního projektu. Za prvé hlavním cílem výstavy bylo ukázat jak chtěl stát budovat svou identitu prostřednictvím umění, architektury a designu, přičemž umění financované státem, které plnilo reprezentační funkci na oficiálních státních výstavách v tehdejší Československé republice, ale i v zahraničí, nemuselo vždy mít vtisknutý punc „zaručené kvality“.  Tehdy vysloveně nešlo o to, aby se umění vyznačovalo kvalitou, autenticitou či inovací, což jsou kritéria pro to, z jaké pozice je umění hodnoceno v dnešní době. Koneckonců sami členové realizačního týmu uznali, že možná pávě na tento aspekt nedostatečně poukázali a nevyzdvihli jej.  

Další vlna negativní reakce na výstavu se zaměřila na práci architekta Tomáše Svobody, který byl kritizován za jednoduchost, prostost až úspornost architektonického řešení výstavních prostorů. Ovšem právě ona kritizovaná jednoduchost byla napůl skrytým, napůl veřejným záměrem dané výstavy, které šlo o deratizaci oficiálního stylu. Z části tento záměr cílené „úspornosti“ vzešel i z nutnosti vyjít z omezených finančních prostředků, které byly pro výstavu uvolněny.

Zkrátka a dobře, kurátor výstavy přijímá v profesním životě jakousi roli režiséra, který se po uvedení filmu do kin stává hlavním terčem kritiky. V konečném výsledku záleží vždy jenom na něm, jak se k této roli, případně k následkům plynoucím z povinnosti této role postaví.

 

Dodatek článku:  Reakce Jindřicha Vybírala, historika umění, profesora Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze a spoluautora výstavy Budování státu. Reprezentace Československa v umění, architektuře a designu. na jednu z recenzí k dané výstavě najdete zde: http://artalk.cz/2016/01/06/re-vystava-budovani-statu-v-ng-v-casopise-respekt-512015/

Mohlo by vás také zajímat...

ČR: Už čtyřmi městy od začátku září projela a dalších osmnáct zastávek čeká unikátní zážitkovou a nekomerční roadshow Zažijte to znovu!, která vznikla k 100. výročí vzniku Československa. Všude, kde se "dobové městečko" s prvorepublikovou obecnou školou, kavárnou, spořitelnou, trafikou s unikátní 3D virtuální realitou a Laurinkou objevilo, zaznamenalo obrovský ohlas!

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Vzdělávání, Živé umění
Co se děje
21.09.2018

STŘEDOČESKÝ KRAJ: Lidé, kteří navštíví vybrané objekty ve správě Národního památkového ústavu, mohou dostat volnou vstupenku do vybraných objektů Středočeského kraje. Smlouvu o spolupráci a vzájemné propagaci schválili středočeští radní.

Středočeský kraj
Cestovní ruch, Instituce a kulturní zařízení
Co se děje
20.09.2018

KUTNÁ HORA: Se skvělým úspěchem kutnohorského Českého muzea stříbra, které je příspěvkovou organizací Středočeského kraje, se seznámili krajští radní na svém posledním jednání. „Muzeum získalo ocenění Certifikát výjimečnosti za rok 2018, které uděluje největší cestovatelský web na světě TripAdvisor. Bylo mu uděleno za hlavní expozice v objektu Hrádek, které byly nepřetržitě po dobu pěti let vysoce hodnoceny návštěvníky,“ informoval radní pro oblast kultury Karel Horčička (ČSSD).

Středočeský kraj
Instituce a kulturní zařízení, Soutěže a festivaly
Co se děje
20.09.2018

ČR: V letošním roce slavíme stoleté výročí vzniku první Československé republiky. Jen o jeden rok méně bude řadě českých knihoven. Datují se totiž rokem 1919, kdy jeden z Masarykových tzv. osvětových zákonů uložil zakládání obecních knihoven. Tento zákon vyvolal doslova revoluci. Podle statistik Eurostatu je v zemích EU 63 tisíc knihoven, z toho 10 % funguje v ČR. I když současný zákon už povinnost zřizovat obecní knihovnu obcím neukládá, představují knihovny největší položku české kulturní infrastruktury (veřejných knihoven je více než 5 tisíc, muzeí je necelá pětistovka, divadel o něco méně než dvě stě). Nedivte se, že New York Times napsaly v roce 2016, že Česko je rájem knihoven.

Celá ČR
Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Senioři, Vzdělávání
Články a komentáře
20.09.2018