Šlechta v boji za českou státnost

Výstavu Historie šlechtických deklarací 1938–1939 bude hostit foyer kulturního domu Dělňák na Klajdovské ul. 28 v Brně-Líšni. Přibližuje iniciativy české šlechty z let 1938 a 1939, kdy bylo Československo bezprostředně ohroženo nacismem. Představitelé šlechty tehdy následně vytvořili tři deklarace předané prezidentům republiky, ve kterých vyjádřili svou bezvýhradnou věrnost vlasti a českému národu. K vidění budou rodokmeny jednotlivých signatářů a jejich rodin. Jednotlivé panely přinesou informace o historii, rodovém zázemí, sídlech a hlavních postavách rodů a jednotlivých rodin všech signatářů třetí deklarace.     

Výstava je pořádána k 80. výročí předání 1. deklarace a ke 125. výročí narození Karla Belcrediho, jednoho z dvanácti signatářů všech 3 deklarací a člena delegace předávající je presidentovi republiky. Následné deklarace podepsali i jeho bratři Richard a Jindřich.

Vernisáž se uskuteční v pátek 18. května v 17.00 h za účasti řady pozvaných hostů včetně autora výstavy Jana Drocára. Na úvod promluví vnuk jednoho z hlavních signatářů L. Belcredi.

Expozice bude přístupná školám i veřejnosti do 15. června, a to vždy v úterý 14.00–18.00, ve středu 9.00–12.00 a v pátek 10.00-12.00, 14.00-17.00. Vstup je zdarma.

Pořádá Rodro, z.s., Rodina Belcredi a Kulturní centrum Líšeň za podpory radnice MČ Brno-Líšeň.

Výstava měla svoji premiéru v září 2014 v Mladotově domě na Pražském hradě, kdy připomněla 75. výročí podepsání třetí deklarace. Při této příležitosti se sešli potomci téměř všech rodů pod deklaracemi podepsanými a byli přijati v arcibiskupském paláci za účasti ministra kultury a dalších představitelů státu. Panely již byly k vidění na více místech, v Brně se však jedná o jejich premiéru.

První deklaraci, která byla nazvána Prohlášení členů starých rodů vzhledem k nedotknutelnosti území Českého státu, podepsalo 17. 9. 1938 dvanáct zástupců rodů české zemské šlechty. Byli to potomci někdejších spolutvůrců a nositelů české státnosti. Stejně jako jejich předci pocítili odpovědnost za osudy země. Deklarace byla adresována prezidentovi republiky Edvardu Benešovi. Druhá deklarace, především potvrzující platnost té předešlé, byla adresovaná a 24. 1. 1939 na Pražském hradě předaná novému prezidentovi Emilu Háchovi. A třetí deklarace pod názvem Prohlášení české a moravské šlechty v září roku 1939 byla zveřejněna již za nacistické okupace země 7. 9. 1939 a po jejím podepsání 85 zástupci 33 šlechtických rodů byla Emilu Háchovi osobně doručena v pátek 6. 10. 1939.

Odpověď na sebe nenechala dlouho čekat. Na majetky předních signatářů byla uvalena Německá vnucená správa a týden před svou smrtí požádal Heydrich o schválení zabavení veškerého jejich majetku.