úterý
25. června 2019
Svátek slaví: Ivan



Slavné české Dožínky v Chorvatsku

Autor článku: 
Dagmar Honsnejmanová

MOKRÉ/DARUVAR: Knihovna U Mokřinky v Mokrém se může pochlubit spoluprací s chorvatskou knihovnou. Lépe řečeno s první českou knihovnou na území Chorvatska, Knihovnou Franty Buriana v městečku Daruvar.

A jak to vše začalo?

Když jsem v roce 2007 navštívila poprvé Daruvar, vrátila jsem se domů úplně nadšená. Ze všeho nejvíce mi přirostla k srdci celá Knihovna Franty Buriana, vlastně hlavně knihovnice. Tak jsem si při odjezdu sama sobě slíbila, že musím něco pro své krajany udělat… Svůj slib jsem splnila. Podařilo se mi pro knihovnu získat knižní dary i od dalších nadšenců, např. od sdružení Rodný kraj Františka Kupky Opočno, Nakladatelství Fragment Praha nebo od České zemědělské university Praha.

S knihovnou jsme navázali přátelství a vzájemně se prezentujeme. Měla jsem tu čest tuto knihovnu prezentovat i na naší výstavě v roce 2009, pořádané u příležitosti 120 let vzniku knihovny U Mokřinky Mokré.

V červenci tohoto roku jsem obdržela pozvání paní Libuše Stráníkové, místopředsedkyně Svazu Čechů v Chorvatsku a šéfredaktorky Jednoty – Novinově-vydavatelské instituce v Daruvaru – na slavné české Dožínky v Chorvatsku. Pozvání jsem s radostí přijala a při této příležitosti jsem mohla navštívit i naši družební Knihovnu Franty Buriana, Městskou knihovnu a čítárnu v Daruvaru a Ústřední knihovnu pro českou národnost v Chorvatsku. Ze své cesty jsem pořídila spoustu fotografií a získala další informace, se kterými bych vás ráda seznámila.

Městečko Daruvar s četnými termálními prameny leží zhruba ve středu severovýchodního Chorvatska. Rozkládá se na úpatí jednoho z hlavních masivů Slavonského pohoří. Díky zdejším termálním pramenům a zeměpisné strategické poloze bylo území kolem dnešního Daruvaru osídleno již v pravěku. V době antické zde bylo rozsáhlé sídlo, doložené velkým množstvím archeologických nálezů. Město po pádu římské říše pravděpodobně zaniklo. V polovině 17. století dochází znovu k založení vsi, která nese jméno jednoho ze středověkých městeček – Podborje, které tu ve středověku vznikly.

Zásadní změnu provedl po roce 1760 nový majitel panství – hrabě Antun Jankovič – velmi osvícený šlechtic. Dal postavit impozantní barokní zámek a pod ním upravit rozsáhlý terasovitý park. V té době dochází k výraznému rozvoji lázeňství a patrně už na přelomu 18. a 19. století zde vznikl dnešní lázeňský park.
Mezi městy vnitrozemního Chorvatska zaujímá Daruvar přední postavení jak z hlediska stavebně historického vývoje, tak i z hlediska kulturního. Na území města se nachází velké množství chráněných antických a středověkých archeologických lokalit. Jádro města je památkovou zónou se značným počtem chráněných kulturních památek, které dokládají stavitelské umění své doby.

Z kulturně historického hlediska je Daruvar významnou lokalitou, které by měla být věnována náležitá pozornost jak ze strany vědecké, tak i širší veřejnosti.

Zajímavé stavby a objekty:
• Zámek hrabat Jankoviců
• Římskokatolický farní kostel Nejsvětější Trojice
• Fara
• Klášter Milosrdných sester sv. Vincence z Pauly
• Srbský pravoslavný kostel 318 bohonosných otců
• Evangelický kostel
• Antunovy lázně – Švýcarská vila a Arcadia – lázeňské budovy
• Ivanovy lázně
• Badehotel – vrchnostenský hostinec
• Restaurace Terasa
• Mariiny lázně
• Termální prameny v lázeňském parku
• Stará pošta
• Pivovar
• Hotel Slavonia
• Tiskárna F. Čimice … a další zajímavé budovy…

Dlouholetá nepřetržitá kulturní a osvětová činnost Svazu Čechů v RCH a všech spolků, které jsou v něm sdruženy, probíhá v několika oblastech. Nejstarší, a kdysi hlavní, je divadelní ochotnictví a knihovna. Každá beseda měla svou knihovnu, dnes je největší krajanská knihovna Franty Buriana v Daruvaru a knihovna záhřebská. O všechny pečuje Ústřední knihovna české menšiny při daruvarské Městské knihovně a čítárně, která do května 2007 působila v Bjelovaru. Dnes hraje hlavní roli v krajanských spolcích lidový tanec, píseň a hudba. Několik besed má své dechové hudby. Kulturní činnost doplňují výtvarníci, recitátoři, literáti, loutkáři, sóloví zpěváci a hudebníci. Kdysi měly besedy i sportovní kroužky, dnes je vystřídaly sekce technické a informatické, audiovizuální a v Daruvaru výborní radioamatéři – Radioklub Jan Hus. V mnoha oblastech krajanské činnosti se konají menšinové přehlídky a pořádají se tradiční kulturní akce.

Daruvar je město s největším počtem českých krajanů. První Češi přišli na Daruvarsko už v polovině 18. století a systematické stěhování trvalo více než 150 let. Češi tvoří téměř 18 % celkové populace v Daruvaru, což je zhruba 2500 lidí.

Knihovny v Daruvaru:
• Městská knihovna a čítárna
• Ústřední knihovna pro českou národnost v Chorvatsku
• Knihovna Franty Buriana

Městská knihovna a čítárna: ředitelkou knihovny je Romana Chorvatová. V knihovně, která je určená především Chorvatům, je oddělení věnované českým knihám a časopisům. Od roku 2007 při místní knihovně sídlí Ústřední knihovna pro českou národnost v Chorvatsku.

Ústřední knihovna pro českou národnost v Chorvatsku: vedoucí je Fanynka Stehnová. Knihovna měla své sídlo do roku 2007 v Bjelovaru.

Knihovna Franty Buriana: byla založena 14.7.1907, je otevřená dvakrát týdně a navštěvuje ji přes 90 čtenářů. Vedoucí je Albína Součková. Dnešní knihovna má přes 10 tisíc svazků beletrie v češtině, řadu knih pro děti a slušnou sbírku video kazet a DVD s nahrávkami českých filmů a dokumentárních snímků z besedních programů a krajanských přehlídek. Sídlí v Českém domě. Téměř celý knižní fond je získán z darů a všichni knihovníci až doposud v ní pracovali a pracují dobrovolně. Knihovnice pořádají pravidelně výstavy a přednášky k různým kulturním výročím, besedy. V péči knihovnic je i pamětní síň F. Buriana, který se velmi zasloužil o rozvoj knihovny. Zajímavostí je, že všechny knihovnice – Milada Rašeticová, Věra Sigalová, Marie Selicharová, Zora Sigalová – jsou původním povoláním učitelky.

České Dožínky v Chorvatsku

K mým největším zážitkům patřily slavné české Dožínky, kterých jsem se zúčastnila jako host. Dožínky v Daruvaru se konají jednou za dva roky a jsou v celém světě naprosto nevídanou událostí propagující češství a kulturní tradice Čechů v Chorvatsku. Dožínky jsou největší manifestací české menšiny. Je to přehlídka veškeré kulturní, osvětové, ale i hospodářské činnosti Čechů. Oslava konce žní a výraz rolnické radosti, že o úrodu je postaráno a do dalšího roku je zajištěn blahobyt. Je to oslava úspěšné sklizně obilí, požehnání chleba – základu životní existence. Je to rej mládí a krásy, ukázka pestrosti krojů, ale i pestrosti národnostního života.

Od prvních daruvarských dožínek v roce 1925, vůbec prvních českých dožínkových slavností v Chorvatsku, uplynulo již mnoho let. Dožínky se těší velké oblibě krajanů i mnoha návštěvníků z domova i zahraničí. Oslava dožínek, dožaté nebo také obžínek se konala na selském hospodářství po sklizni obilí již ve středověku. Věnec, upletený z různých druhů obilí a ozdobený kvítím a stuhami, a vonící chléb jsou podnes trvalými symboly.

V současnosti jsou dožínky velkolepá dvoudenní slavnost s bohatým tanečním a hudebním folklorním programem, krojovaným průvodem s alegorickými vozy, historickými, etnografickými a výtvarnými výstavami, tradičním českým jarmarkem s ukázkou řemesel a ochutnávkou jídel.

Letošní Dožínky proběhly ve dnech 17. a 18. 7. 2010.

Zahájení se konalo na terase domu Jednoty – Novinově-vydavatelské instituce, jejímž cílem je šíření česky psaného slova v Chorvatsku. Program zahájil místní ženský pěvecký sbor, který má víc než 20 členů a zpívá trojhlasně. Následoval přednes básně Antonína Sovy Žně skvělým recitátorem panem Jaroslavem Brendlem. Poté všechny návštěvníky přivítala Leonora Janotová, předsedkyně Svazu Čechů v Chorvatsku. Přítomno bylo mnoho hostů, jak z České republiky, tak z Chorvatska. Českou republiku prezentoval především velvyslanec ČR v Chorvatsku pan Karel Kühnl. Paní Janotová zdůraznila význam nejen Dožínek, ale především práce české menšiny, která je nezanedbatelná a všichni jsou na ni právem pyšní.

Následujícím programem byla vernisáž dějepisné a etnografické výstavy, na níž mohli návštěvníci zhlédnout materiály ze života českých rolníků. Např. jak se pekl chléb, zařízení kuchyně, ukázky nářadí, oblečení a další dokumenty.

Korunou dožínek je vždy slavnostní večerní program, který se konal na Stadionu Sokol pod názvem „Obilí jsme vymlátili“. Zahájení se opět ujala paní Leonora Janotová a ke slovu se dostali i všichni významní hosté. Z rukou rolníků pak převzala dožínkový věnec. Je to starý český zvyk odevzdání symbolického věnce – kolik klásků, zrneček a kvítků na dožínkovém věnci, tolik blahobytu, hojnosti a radosti v hospodářově rodině a domácnosti. Na jevišti se pak vystřídaly folklorní soubory, které hýřily pestrostí krojů, zpěvem a tancem. Závěrem všichni účinkující zatančili slavné „Horácké kruhy“. Atmosféra byla úžasná a potlesk přímo strhující.

Nejpůsobivější částí dožínek je dožínkový průvod krojovaných skupin a alegorických vozů. V čele průvodu jsou symboly dožínek: věnec upletený z různých druhů obilí a ozdobený kvítím a stuhami, chléb se solí – výraz úcty, vstřícnosti a přátelství ke všem dobrosrdečným lidem, a dožínková májka, kterou společně nesou představitelé všech Českých besed Svazu Čechů v Chorvatsku.

Na vozech ozdobených obilím se předvádí setí, žnutí, mlácení obilí cepy, ruční mlátička obilí, fofr, kamenný mlýn, kovárna, chlebová pec. K tomu patří i odpočinek na poli, nabízení buchet, lidová veselice a česká hospoda. S vozy se střídají skupiny tanečníků se zpěvem a tancem v původních i stylizovaných krojích. Moderování celé dopolední akce přijal moderátor a recitátor pan Jaroslav Brendl, který přijel z Čech a který se tohoto úkolu se svou kolegyní zhostil víc než na výbornou.

V samotném průvodu se tisícům diváků představilo 904 krojovaných účastníků, 13 dechových hudeb a 11 folklorních hudebních skupin.

Nedělní odpolední folklorní programy probíhaly na několika místech. Návštěvníci mohli zhlédnout přehlídku tanečních a hudebních skupin Českých besed, ale představili se také hosté z České republiky, k nimž patřil například velmi známý a oblíbený taneční soubor Pramínek z Jihlavy.

Během celého nedělního odpoledne probíhal i staročeský jarmark, na kterém mohli návštěvníci vidět stará řemesla a poznat, jak se kdysi tlouklo máslo, vařila povidla v kotli, pekly bramborové placky na plotně, buchty, domácí chléb… A všechno bylo možné ochutnat. Nechybělo tu pivo, víno ani slivovice. Na stáncích se prodávaly i drobné ruční práce a suvenýry.

Po oba večery se konala na místním hřišti lidová veselice s pivem a bramboráky.

Dožínky roku 2010 se vydařily. Počasí přálo a návštěvníci se rozcházeli v pozdních večerních hodinách unavení, ale spokojení. Snad každý si nesl na památku kytičku z obilí, ozdobenou květy v národních barvách – modrá chrpa, červený vlčí mák a bílá kopretina, nebo panenku z kukuřičného šustí či lahvičku slivovice. Co si však každý odnesl určitě, byl zážitek z celého dne, pocit sounáležitosti, přátelství a přání, aby tato tradice trvala ještě hodně dlouho.

Závěr?

Bylo moc příjemné se vrátit na místa, která jsem si pamatovala. Mohla jsem si prohlédnout Městskou knihovnu, Ústřední knihovnu pro českou národnost v Chorvatsku a hlavně jsem se těšila do Knihovny Franty Buriana. Měla jsem možnost pohovořit s knihovnicemi, setkat se s dalšími lidmi, navázat nová přátelství. Vrcholem však byly samotné dožínky, které mne uchvátily. Nejen svou krásou a nadšením všech účinkujících, ale také perfektní organizací.
Myslím, že kdo jednou navštíví Daruvar a dožínky, určitě se sem zase vrátí. Je to i mým přáním.
Závěrem bych chtěla ještě jednou poděkovat za pozvání a všem, kteří se mi během mého pobytu ve městě věnovali. Také za článek, zveřejněný v týdeníku Jednota, vydaný u příležitosti Dožínek.

Související odkazy:

Svaz Čechů v Chorvatsku je nepolitická, samostatná organizace dobrovolně sdružených Českých besed, škol, menšinových institucí, klubů a jednotlivců v oblasti kultury, osvěty, umění, vědy a sportu. Dnešní ústřední instituce české menšiny v Chorvatsku je nástupcem někdejšího „Československého svazu“, který od roku 1921 sdružoval krajany v tehdejším Království SHS.
Sídlo Svazu je v Daruvaru, lázeňském městě, ležícím v Bjelovarsko-bilogorském županství, kde žije většina Čechů v Chorvatsku. Činnost Svazu je bohatá a rozvětvená. Spočívá v různých akcích během celého kalendářního roku a je zaměřená na pěstování vlastní české kultury, jazyka a zachování identity. Besedám a školám přitom pomáhají rady – školní, kulturně-osvětová, divadelní, historická, vydavatelská a informační. Česká krajanská komunita v Chorvatsku finanční prostředky na svou činnost čerpá z chorvatského státního rozpočtu prostřednictvím Rady pro národnostní menšiny v RCH, z regionálních a lokálních samospráv a České republiky.
Svazu Čechů v Chorvatsku byla v roce 2002 udělena Cena Jana Masaryka Gratias agit za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky tak ocenilo dobrovolnou, nadšeneckou práci našich krajanů, kteří dělají něco navíc a tím kultivují v lidské komunitě prostředí porozumění a tolerance.
V současné době Svaz Čechů v Chorvatsku sdružuje 26 Českých besed. Předsedkyní Svazu je Leonora Janotová.
Více informací o činnosti a o všech českých besedách je na http://savez-ceha.hr

Jednota – Novinově-vydavatelská instituce je samostatná organizace, jejímž cílem je šíření česky psaného slova v Chorvatsku. Kromě stejnojmenného týdeníku Jednota – zrcadla všech krajanských událostí, který vychází od roku 1946, ale navazuje na tradici Jugoslávských Čechoslováků, novin, které v Daruvaru vycházely od roku 1922, Jednota NVI vydává měsíčník pro děti Dětský koutek, dále ročenku Český lidový kalendář a publicistický časopis Přehled. Jednota se soustavně stará o prezentaci krajanské literární a badatelské tvorby – každý rok vycházejí 1 až 2 tituly. Zvláště náročným programem je vypracování a vydávání originálních učebnic pro výuku češtiny v českých školách v Chorvatsku a překlady chorvatských učebnic do českého jazyka.
Šéfredaktorkou je Libuše Stráníková
Více informací na www.jednota.hr

Daruvar leží zhruba ve středu severovýchodního Chorvatska. Rozkládá se na úpatí jednoho z hlavních masivů Slavonského pohoří. Díky zdejším termálním pramenům a zeměpisné strategické poloze bylo území kolem dnešního Daruvaru osídleno již od pradávných dob.
Webové stránky města www.daruvar.hr

Jaroslav Brendl je recitátor, příležitostný herec a moderátor. Provázel slovem „Dožínkový průvod“ 2010.
Více informací na http://www.ezopagency.cz

Zdroje informací:
Miloslav Sohr – Daruvar. Stavebně-historický vývoj města
Dožínky 1925 – 1995
Dožínky – Daruvar 2008
Webové stránky Jednoty a Svazu Čechů v Chorvatsku

Fotografie z Dožínek a návštěv knihoven je možné zhlédnout na www.obecmokre.cz/knihovna nebo www.jednota.hr, http://savez-ceha.hr, které jsou v českém jazyce.
V knihovně U Mokřinky je možné prezenčně zhlédnout knihy a další materiály o životě českých krajanů v Daruvaru.

Prosba
Touto cestou bych chtěla požádat všechny, kteří by chtěli Knihovně Franty Buriana darovat knihy, mohou je zaslat na adresu:

Knihovna U Mokřinky,

Mokré 12,

517 71 České Meziříčí

Knihy zde sbíráme a ve spolupráci s Jednotou dopravíme do Daruvaru. Knihovna by měla zájem především o současnou beletrii, literaturu pro mládež, povinnou školní četbu, také regionální literaturu, ale není to rozhodně podmínkou. Knihy nemusí být nové, ale nesmí být poškozené. Všem případným dárcům děkujeme! Dotazy rádi zodpovíme na adrese knihovna.u.mokrinky@seznam.cz.

Mohlo by vás také zajímat...

HULÍN: Do báně kostela sv. Václava byly vráceny kopie historických dokumentů, staré mince, z nichž nejstarší pochází z roku 1561, a zároveň byla do nové měděné schránky uložena také kovová platidla ze současnosti a poselství dokumentující současný život ve Zlínském kraji, ve městě a ve farnosti.

Zlínský kraj
Ostatní, Památky
Co se děje
25.06.2019

HRADEC KRÁLOVÉ: 25. ročník festivalu Divadlo evropských regionů a 20. ročník festivalu Open Air Program má za sebou první polovinu oslav. Nejen díky slunečnému počasí si můžou návštěvníci divadelní událost roku v historickém centru Hradce Králové užívat plnými doušky.   

Královéhradecký kraj
Instituce a kulturní zařízení, Soutěže a festivaly, Živé umění
Co se děje
25.06.2019

ČR: Česká komise pro UNESCO zveřejňuje otevřený dopis předsedovi vlády ve věci věcného záměru stavebního zákona (dále jen „věcný záměr“), který byl předložen do meziresortního připomínkového řízení v únoru 2019 Ministerstvem pro místní rozvoj a který má být podle programu schůze vlády projednán dne 24. června 2019. Česká komise pro UNESCO v této souvislosti vyzývá vládu, aby věcný záměr stavebního zákona v předložené podobě neschválila a vrátila jej předkladateli k přepracování.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Legislativa a ekonomika
Nepřehlédněte
24.06.2019

ČR: Ke třicátému výročí sametové revoluce připravila ČTK projekt, do kterého významně zapojuje obyvatele celé České republiky. Cílem je nasbírat od veřejnosti co největší množství fotografií z území tehdejšího Československa nejen z podzimního dramatického dění roku 1989, ale i z událostí, které listopadové revoluci předcházely (např. Palachův týden, srpnové události, trabanty v pražských ulicích).

Celá ČR
Ostatní
Co se děje
24.06.2019