neděle
20. ledna 2019
Svátek slaví: Ilona



Slaměné čarování

M. ZatloukalováBRODEK U KONICE: Zvonečky, šišky, srdíčka, labutě, ale i ryze praktické věci jako prostírky, ošatky různých tvarů a velikostí, chlebovky kulaté i obdélníkové a mnoho dalších výrobků ze slámy vzniká v Brodku u Konice (Olomoucký kraj) v dílně Miloslavy Zatloukalové. Její tvůrčí invenci i řemeslnou zručnost ocenil v roce 2006 ministr kultury udělením titulu Nositel tradic lidové výroby v oboru pletení z lýka a slámy.

 Sláma odedávna sloužila k výrobě předmětů běžně užívaných v domácnosti i v celém hospodářství. Naši předkové z ní vytvářeli například ošatky na kynutí chleba, tradiční dožínkové věnce, sotůrky (tašky, brašny) a klobouky, ale i včelí úly či zásobnice na obilí. Malými kousíčky slámy se pak zdobily velikonoční kraslice, a dokonce i nábytek.

Na počátku je žito

„Žitná sláma, kterou používám, nesmí být sklizená kombajnem, ale tradiční metodou – kosou. S místním zemědělským družstvem mám takovou přátelskou dohodu, že si obilí na slámu sami sklidíme a klásky jim potom vrátíme. Obilí se po nasečení dává do snopů a na jednu fůru (pozn. red.: fůra je množství, které se vejde na vůz určený pro těžký náklad) se jich vejde kolem sto čtyřiceti. Ročně tak zpracuji asi dvě fůry slámy. Snopy svezeme na dvůr, slámu vyčistíme od plevele a tu polámanou vyhodíme. Zbytek se pak skladuje na půdě, kde musí být stálý přívod vzduchu, aby se zamezilo plesnivění. Stébla se potom oloupou, očistí a rozdělí na jednotlivá kolínka. No a potom již následuje bělení a případně i barvení,“ přibližuje fyzicky nejnáročnější část práce M. Zatloukalová.

Fortel i zaujetí se dědí

Matka paní Zatloukalové pracovala léta pro zdejší pobočku Ústředí lidové umělecké výroby (ÚLUV), která se specializovala na pletené výrobky ze žitné slámy. „Takřka od narození jsem sledovala, jak vznikají slaměné předměty, a tak bylo jen otázkou času, kdy i já podlehnu jejich kouzlu. Samozřejmě, že jsem neodolala. Nejdříve jsem začala s jednoduchými výrobky a pomalu jsem k nim přidávala stále nové a složitější. Dnes se téhle práci věnuje i moje dcera a podle potřeby pomáhá ještě maminka,“ popisuje počátek své životní cesty nositelka titulu a doplňuje: „Původně jsem pracovala v kanceláři, po zániku Státního statku jsem nastoupila jako účetní do firmy v Prostějově. Ale já se chtěla hlavně věnovat výchově dvou dospívajících dětí, a tak jsem se rozhodla pro domácí práci. Zprvu šlo jen o vylepšení rodinného rozpočtu, a až později jsem založila firmu a zaměstnávala několik pracovnic původně z ÚLUV. Dnes v mé dílně pracují jen rodinní příslušníci.“

Přírodní materiály, šikovné ruce a dostatek fantazie

Pod rukama M. Zatloukalové vznikají předměty, které interiéru vtisknou neopakovatelné kouzlo. Kromě slámy zpracovává také lýko a březové proutí, k dozdobení poslouží textilní ústřižky, šišky, kukuřičné šustí, o Velikonocích kraslice, a další přírodniny. Lýko se hlavně splétá do copánků a jejich sešíváním pak vznikají např. ošatky, ale je vhodné i na panenky či prostírky. Březové proutí se používá zejména na velikonoční dekorace. Při zpracování uvedených materiálů jsou nezbytné nůžky, nitě a drát, pokud jde o zachování stejného tvaru u více produktů, jsou nepostradatelnou pomůckou různé dřevěné formy. Sláma se zpracovává dvojím způsobem. Tím prvním je pletení, čímž vznikají zejména vánoční ozdoby a figurky, a další možností je používání strojově sešívaného pásku, s nímž se setkáváme zejména na ošatkách, taškách a chlebovkách. A kde se bere inspirace? „Některé náměty si sama vymýšlím, jiné odkoukám a doplním svým vlastním nápadem. Vyrábím dekorace zaměřené na velikonoční nebo vánoční období, ale i předměty, které jsou neutrální, a mohou tak interiér zdobit po celý rok. Aby byli zákazníci opravdu spokojeni, nabízím jim kromě klasické přírodní barvy třeba oranžovou, červenou, zelenou, hnědou či modrou. Toho dosahuji použitím speciálních barev na přírodní materiály. A co se časové náročnosti týče, tak nejjednodušší je vytvořit hvězdičku, nejsložitější jsou pletená zvířátka. Bez přípravy trvá upletení jednoho výrobku kolem půl hodiny,“ zasvěcuje do tajů práce se slámou nositelka titulu.

Jak se plete ze slámy

 M. Zatloukalová si nenechává své znalosti jen pro sebe. Je členkou Sdružení lidových řemeslníků a výrobců a předvádí své umění na řadě míst po celé republice. S úspěchem se setkala i prezentace této ruční práce v Německu. Pro zájemce pořádá kurzy pletení ze slámy, ale maximální počet účastníků, kteří kromě zasvěcených rad dostanou i potřebný materiál, může být najednou pouze deset. Zájem projevují školy, ale i různé spolky a další subjekty. A o které výrobky je největší zájem? Více než polovinu produkce tvoří vánoční ozdoby, jejichž součástí jsou i řetězy a špice. Jsou oblíbené jak u nás, tak v zahraničí, kam v loňském roce z Brodku u Konice putovala značná zásilka.

Eva Veselá

Mohlo by vás také zajímat...

ČR: V těchto dnech si připomínáme 50 let od oběti Jana Palacha, ale i 30 let od tzv. Palachova týdne. Události mezi 15. – 21. lednem roku 1989 se staly největším protestem proti režimu a zahájily normalizační tání. Brutální zásah proti demonstrantům (právě v místech, kde se upálil Jan Palach a také Jan Zajíc) měl pokračování o deset měsíců později - 17. listopadu téhož roku na Národní třídě. Tentokrát ale vyústil v lavinu občanské neposlušnosti a posléze v rezignaci komunistického vedení. Jak na tuto dobu později vzpomínal akad. sochař Vladimír Preclík v knize Sochařům se netleská?

Celá ČR, Hl. m. Praha
Knihy, literatura, média
Články a komentáře
16.01.2019

HRADEC KRÁLOVÉ: Do Východočeského loutkového divadla (později Drak) v Hradci Králové nastoupila krátce po maturitě, v roce 1960. Začínala od píky. Z lásky k divadlu dělala, co bylo právě třeba, a ohromně ji to bavilo. K jejím přednostem vedle organizačních schopností patřila obdivuhodná vstřícnost a otevřenost vůči kolegům. Když si ji v atmosféře sametové revoluce soubor vybral za ředitelku, souhlasila pod podmínkou, že půjde jen o „záskok“, než se najde ten správný člověk. Nakonec zůstala dalších 20 let. Jana Dražďáková je v Divadle Drak dodnes vítaná a respektovaná.    

Královéhradecký kraj
Instituce a kulturní zařízení, Živé umění
Články a komentáře
09.01.2019

ČESKÁ REPUBLIKA: Seriál Místní kultury, ve kterém jsme se po celý loňský rok zabývali unikátností českých knihoven - od historie až po současnost - dnes uzavíráme. Poslední část věnujeme mimo jiné okolnostem, které předcházely vzniku Masarykova tzv. osvětového zákona o zakládání obecních knihoven z roku 1919, a také proměně Masarykova lidovýchovného ústavu v dnešní Národně informační centrum pro kulturu (NIPOS). Jeho součástí je také veřejná specializovaná knihovna s neméně zajímavou minulostí a současností, jak potvrzuje její ředitelka PhDr. Kateřina Brožová.

Celá ČR, Hl. m. Praha
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Vzdělávání
Články a komentáře
02.01.2019
 
MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ: Řezbář, výrobce papučí „banďur“ a tradiční pekařka získali titul Mistr tradiční rukodělné výroby Moravskoslezského kraje. Díky těmto lidem, kteří se věnují starým řemeslům, se uchovávají tradice a odkaz minulých generací. Slavnostní předávání ocenění se uskutečnilo 16. 12. 2018 na galakoncertu Festivalu Souznění.
 
 
 
Moravskoslezský kraj
Lidová kultura
Co se děje
29.12.2018