Skvost architektury v České Lípě je chrámem kultury
ČESKÁ LÍPA: V českých městech nemusí být vždy jen skvostem kostel, kulturní dům nebo radnice. Často překvapí svou nádherou i menší stavba, prostě soukromá vila. S jedním takovým skvostem seznamuje v konci minulého roku vydaná publikace českolipského muzikologa a historika Tomáše Cidliny Villa Hrdlička.
Obsáhlost a podrobnost historie Villy, rozsáhlá četnost ilustrací svědčí o vytvoření dokonalého díla i o jeho duchovní kráse a síle. Čtenáře uvede do světa židovsko-křesťanských tradic již jen zdobným desaterem, připomínajícím desky Mojžíšovy, které židům přinesl z hory Sinaj při útěku z Egypta.
Popisovaný objekt přes svůj novodobý český název, nechal vzhledem ke svému společenskému postavení vybudovat Moritz Altschula pro svou manželku Carolinu na konci devatenáctého století. Autor se však neomezuje jen na samotnou stavbu, jeho pojetí objektu rezonuje se současným názorem společnosti o národnostních menšinách. Jeho názory a samotné vydání knihy je výrazným vzkazem pro společnost k chování úcty a zachování tradic národa. V České Lípě žili po staletí vedle sebe Češi, Němci i Židé a také Lužičtí Srbové.
Vzhledem k původním majitelům, kteří nepřežili druhou světovou válku z důvodu jejich židovského vyznání, zřejmě historik Vlastivědného muzea nastiňuje historii osudů židů a sudetoněmeckých obyvatel, samostatné oddíly pak věnuje rodině Altschulové a jejich domu. Čtenáře ve stručnosti seznámí s historií města až po současnost, a s osudem samotné vily.
Majitelé opečovávali svůj dům až do roku 1939, kdy byli odvezeni do koncentráků a objekt zabavili Němci. Po druhé světové válce vila byla zkonfiskována a zařazena do majetku města. Od padesátých let sloužila jako objekt mládeže až do roku 1989. Pro toto období shromáždil autor řadu informací nejen z archivu, ale i od pamětníků. V publikaci ostře odsuzuje jednání komunistického režimu vůči židům, kteří se dožadovali navrácení majetku.
Českolipskyý podnikatel Aleš Hrdlička hledal pro svou firmu objekt poblíž centra. Na Děčínské ulici se mu nabízela sice zchátralá, ale nádherná budova. Původní záměr objekt přestavět však po důkladné úvaze výrazně změnil. Zrestauroval jej a prostory využívá jednak pro svou firmu a jednak pro významná společenská setkání, přednášky, koncerty.
V poslední kapitole hodnotí autor knihy význam objektu pro společenský život ve městě. Samotné vydání knihy je vynikajícím kulturním počinem. Na její tvorbě byly použity zapomenuté archivní prameny, ale především se na ní podílela řada občanů rozdílných profesí.
Mohlo by vás také zajímat...
KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: Královéhradecký kraj ocenil významné osobnosti v regionu. Mezi oceněnými je kardinál Dominik Duka, ředitel Oblastní charity Červený Kostelec a laureáti z oblasti sportu, školství, vědy i umění. In memoriam získal Medaili Královéhradeckého kraje I. stupně uznávaný zoolog a „Legenda Krkonoš“ Jiří Flousek.
ČR: Tradice oslav české hudby se v letech zakončených čtyřkou koná pravidelně už od roku 1924. Jejím cílem je připomenout význam českých skladatelů a interpretů pro domácí i zahraniční kulturní prostředí.
Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR na své 98. schůzi schválila návrh zákona o státní památkové péči, který je dílčí technickou novelou a upravuje zejména dvě oblasti.
ČR: Spolek Kašpar je soubor, který je již více jak třicet let etablovaný na české divadelní scéně. Aktuálně hraje v Divadle v Celetné a v komorním prostoru Klubovna v Jindřišské ulici. V letošním roce se Spolek Kašpar ve spolupráci s Divadlem v Celetné, Klubovnou a Rádiem Kašpar rozhodl vypsat první ročník anonymní dramatické soutěže KAŠPAR.DRAMATIK o nejlepší původní divadelní hru na téma „STRACHY / OHROŽENÍ“.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818