Škola dělá dobré divadlo

VELIČ/ČEŠOV: Divadlo patří ke škole, zejména na venkově a kupodivu snad ještě spíš na školách malých. Divadlo se hraje také na Základní škole Bodláka a Pampelišky, o.p.s.

Přesněji učitelé na škole, kterou založil pan ředitel Jan Jiterský se svou ženou. A sami žáci ji pojmenovali.
Obecně prospěšná společnost v názvu je úřední termín, ale hlavně realita; ona opravdu prospívá. Tím, že se, mimo jiné, podílí na kulturním dění v širokém okolí.
Divadelní představení se jmenuje O Honzovi a víle Verunce, a hrálo se 27. srpna v Češově. Češov není malá vesnice, ale stejně si nikdo nemohl vzpomenout, kdy naposledy se tu hrálo divadlo. I v tom je zvláštní přínos Velišských.
Scénu si udělali kantoři sami, muziku složil a nahrál pan ředitel Bodlák – Jiterský. Příjemný byl pohled na malé diváky s otevřenými pusami. A to byl důkaz: Představení se povedlo.
Ještě jedna zajímavost. Diváci se dotavili, samozřejmě většinou mladí, ale nebyli to domorodí Češováci. Přišli hlavně chalupáři, přesněji jejich děti. Prolomit dlouhověké tabu není legrace. Vesnice je tuze konzervativní. Ale první kroky tu jsou.
Divadlo bylo pěkné. Na jevišti se stále něco dělo. Slovně, obrazově, zvukově i hudebně. V představení se nevyskytovala hluchá místa. Z ohniště se opravdu kouřilo, ptáci cvrlikali a malí diváci, vtažení do role, správně reagovali. Profesionální kritik by asi našel ledajkou výtku, třeba někde klesla srozumitelnost, herci se točili k publiku zády... Možná došlo i k dalšícm chybám, ale já je neobjevil.