Senioři
<p>ČR: Senioři oslaví 1. 10. Mezinárodní den seniorů, a to v roce, který je této skupině obyvatelstva a aktivnímu stárnutí rovněž zasvěcen. Také Místní kultura se snažila toto téma reflektovat. Na našem webu najdete řadu textů a pozvánek na akce, které se nějakým způsobem týkají seniorů. Aniž bych provedla nějakou důkladnou analýzu, zkusím vyjádřit to, co mi díky nim prošlo hlavou.</p> <p>Pro seniory se běžně připravují speciální programy, slevy či nabídky. Určitě v některých případech je to na místě, ale kulturní programová nabídka nemusí podle mě rozlišovat, jestli jde o publikum středního či staršího věku. Senior během svého života inklinoval k nějakému druhu umění a kultury a pochybuji, že by se věkem tyto záliby měnily, spíše se prohlubují. Také ne všichni senioři jsou hmotně potřební. Možná by ale neškodilo připravovat pro dříve narozené více vzpomínkových programů, z nichž řada je velmi kvalitní. I v médiích se k nim dramaturgové vracejí minimálně, a přitom by mohly zaujmout i generace mladší.<br />
Naopak vyjít vstříc starším kulturymilovným lidem v oblasti stanovení začátků představení, zařídit jim dopravu či doprovod na představení, je na místě. Kdyby si tyto služby chtěla přidat do svého portfólia Pečovatelská služba, neviděla bych na tom nic mimořádného a ani nemožného.<br />
Za velmi důležité pro spokojenost seniorů považuji možnost zapojit se do společenského dění. Umožnit jim aktivně pariticipovat tam, kde to jde. Např. využití jejich vzpomínek, zkušeností a vědomostí. Jako příklad takto zaměřeného a úspěšného projektu uvádím Město v mé paměti., který realizuje knihovna v Rožnově pod Radhoštěm. Určitě dobrý nápad pro všechny je Národní kronika, je jen otázka, jak se projekt ujme.<br />
Možná nejdůležitější je odstranit mezigenerační přezírání. Cesta vede přes vzájemné kontakty, poznávání a spolupráci. I zde je široké pole působnosti, a dokazuje to nejeden text na našich stránkách, za všechny odkazuji na článek o knihovně ve Vsetíně />
To, jak kvalitní život senioři prožívají, záleží samozřejmě na každém z nich. Na druhou stranu žijí ve společnosti, která vyznává určité hodnoty a priority, a existuje v ní také řada předsudků a stereotypů, které škodí.</p>
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.
OSTRAVA: Sedmý ročník uměleckých Cen Jantar vyvrcholí gala večerem, jehož součástí budou hudební vystoupení, připravené speciálně pro tuto příležitost. I letos o držitelích Ceny Jantar za celoživotní přínos rozhodlo odborné kolegium, složené z řady osobností kulturního života Moravskoslezského kraje.
ČR: Tradice oslav české hudby se v letech zakončených čtyřkou koná pravidelně už od roku 1924. Jejím cílem je připomenout význam českých skladatelů a interpretů pro domácí i zahraniční kulturní prostředí.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818