BRNO: Žijeme nyní zvláštní dny, které, doufejme, v dohledné době pominou. Jejich symbolem, skutečným fenoménem, se stala bezesporu rouška - není to JEN primární ochrana, jen pruh látky, ale odráží postoj společnosti, morálku současných dnů. Když pomineme ty profesionální, mají roušky širokou škálu podob, od domácké výroby po design. Etnografický ústav Moravského zemského muzea se rozhodl vytvořit malou kolekci ústenek a obrací se na veřejnost.
Po prvních dnech, kdy jsme každý rychle nasadili jakoukoliv, se začínají objevovat osobité motivy, rouška se stává odrazem osobnosti podobně jako dříve make-up, účes či minisukně, rouška prozrazuje jaké pivo nositeli chutná, zda má rád psy či Janáčka.
A toto všechno chceme zachytit. Vlastně musíme, je to naše práce! A potřebujeme vás k tomu.
S vyhlídkou na budoucnost se Etnografický ústav Moravského zemského muzea rozhodl vytvořit malou kolekci dokladů tohoto dění v podobě roušek. Těžit z ní bude až následující generace badatelů a kurátorů, pro které bude např. v roce 2050 při tvorbě výstavy „ROK 2020 – 30let poté“ cenným zdrojem materiálu.
„Netroufáme si nikoho vyzvat k zásilce nyní, kdy je každá rouška zapotřebí, ale myslete prosím na to, že hned, jak to skončí, začneme roušky v Etnografickém ústavu MZM shromažďovat. Cílem je kolekce cca 50 kusů“ vysvětluje PhDr. Hana Dvořáková, ředitelka Historického muzea a Vedoucí Etnografického ústavu MZM.
A tak prosíme, vzpomeňte si „den poté“ na Moravské zemské muzeum a pomozte nám psát historii!
ČR: Digitalizace je jednou z oblastí, na kterou je možno využít dotaci ministerstva kultury z Národního plánu obnovy. Nedávno bylo rozhodnuto o výsledcích dvou výzev – digitalizace kulturních statků a národních kulturních památek II. a výzvy na podporu rozvoje digitalizace, dokumentační a informační činnosti v oblasti vizuálního umění a architektury pro menší projekty nezřizovaných neziskových organizací.
HRADEC KRÁLOVÉ: O víkendu 22. - 24. března patřilo Divadlo Drak souborům mladého, poetického a experimentujícího divadla. Postupová přehlídka AUDIMAFOR i v letošním ročníku vydala to nejzajímavější, co se urodilo mezi divadelními soubory napříč Královéhradeckým krajem, ale i kousek za jeho hranicemi. Kvalitu zúčastněných inscenací potvrdila odborná porota – doporučení k postupu si odneslo hned několik souborů ve třech kategoriích, rozdávaly se ale i další ocenění.
VAMBERK, ČR: Něžná krása krajky se jemně snoubí s křehkostí nastupujícího jara i symboly velikonočního období… Zasnívám se v kuchyni nad chystanými dekoracemi k největším křesťanským svátkům v roce a automaticky si vzpomenu na Vamberk, město krajky. Snad by souhlasila i místní rodačka a etnoložka muzea krajky Mgr. Martina Rejzlová, která nás jejím příběhem i muzejními expozicemi provede. Zároveň v rámci redakčního cyklu Cestou na Seznam přiblížíme, jak se na listinu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR dostala i „Tradice krajkářství na Vamberecku“ a zda má nakročeno také na zápis na seznam nehmotného dědictví UNESCO.
ZLÍN: V Krajské knihovně Františka Bartoše ve Zlíně opět od března 2024 probíhají vzdělávací kurzy pro pracovníky kulturního a kreativního sektoru Zlínského kraje v oblasti manažerských, komunikačních a digitálních dovedností. Knihovna tak navázala na úspěšný projekt z minulého roku, kdy se v celkem 18 vzdělávacích kurzech proškolilo téměř 400 účastníků.