Rouška z troudnatce kopytovitého (choroše)
PŘÍBOR: Člověk se po dobu své existence dokázal přizpůsobit mnoha náročným podmínkám a především zvládl využívat v maximální míře téměř vše, co ho obklopovalo. Nepostradatelné bylo značné množství přírodních materiálu. Jedním z těch dnes jich zapomenutých je troudnatec kopytovitý lidově zvaný choroš.
Z vatovité dužiny, kterou obsahuje, se vyráběly v minulosti nepostradatelné zápalné hubky a také například oděvní součástky či účinné těsnění spár dřevěných lodí. Své uplatnění tato dužina z troudnatce kopytovitého našla také v lidovém léčitelství i středověkém a raněnovověkém lékařství (pod názvem Fungus chirurgorum), kdy se používala jako účinný prostředek pro zastavení krvácení. V evropském lidovém prostředí, ale také u mimoevropských archaických kultur se pomocí chorošové dužiny léčily hnisavé rány. V období druhé světové války, kdy byl velký nedostatek surovin i produktů, se dokonce uvažovalo využít zkušeností tradičních valašských výrobců, kteří dokázali zhotovit z chorošů nejen účelné pokrývky hlavy, ale také specifickou obuv. Ti měli z nich vyrábět nemocniční obuv – tedy jakési hygienické návleky. V naší experimentální dílně „Centra tradičních technologií v Příboře“ jsme na základě těchto historických zkušeností zhotovili experimentálně roušku z dužiny troudnatce kopytovitého. Je krásná, pohodlná, ale samozřejmě nevíme na kolik je účinná. Má být především jakýmsi upozorněním na skutečně širokou škálu dovednosti a znalostí našich předků, které nejen v těžkých časech mohou být inspirací pro nás pro všechny.
Muzeum Novojičínska, příspěvková organizace
Muzeum Příbor
Mohlo by vás také zajímat...
ČERVENÝ KOSTELEC: V sobotu 20. dubna se v kině Luník v Červeném Kostelci uskutečnilo 71. krajské kolo celostátní filmové přehlídky České vize. Filmová soutěž je určena neprofesionálním filmovým tvůrcům starším osmnácti let. Přihlášeno bylo 19 snímků. Nejlépe z nich uspěly filmy studentů filmových škol, dařilo se i hraným filmům. Porota také rozdala čestná uznání.
HRADEC KRÁLOVÉ: Filmový dokument „Petrkov 13“ představuje místo, ve kterém žil a tvořil básník, grafik a překladatel Bohuslav Reynek se svojí francouzskou ženou, básnířkou Suzanne Renaudovou, a také osudy obou umělců. V obrazech je přítomný i Grenoble, kde se roku 1923 Suzanne s Bohuslavem nad svou básnickou sbírkou seznámila a odkud se do Petrkova po svatbě roku 1926 vydala. Petrkov se měl stát domovem vždy jen na půl roku, aby se manželé a později i se syny Danielem a Jiřím vraceli do Francie vždy na chladné měsíce. Údělem rodinných i dějinných událostí se však stal místem, ze kterého se od roku 1948 do své domoviny Suzanne Renaudová již vracet nemohla. Současná tvář místa si zachovává otisk celé rodiny Reynkových a vypovídá příběh domova i exilu, ve kterém se zrodila dodnes nesmírně ceněná umělecká díla a přivádí nové návštěvníky z české i francouzské kulturní oblasti. Po promítání filmu následuje přednáška Lucie Tučkové Petrkov jako domov i exil, v průsečíku putování. Akce se koná u příležitosti 60. výročí úmrtí básnířky Suzanne Renaudové.
OSTRAVA: Sedmý ročník uměleckých Cen Jantar vyvrcholí gala večerem, jehož součástí budou hudební vystoupení, připravené speciálně pro tuto příležitost. I letos o držitelích Ceny Jantar za celoživotní přínos rozhodlo odborné kolegium, složené z řady osobností kulturního života Moravskoslezského kraje.
KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: Královéhradecký kraj ocenil významné osobnosti v regionu. Mezi oceněnými je kardinál Dominik Duka, ředitel Oblastní charity Červený Kostelec a laureáti z oblasti sportu, školství, vědy i umění. In memoriam získal Medaili Královéhradeckého kraje I. stupně uznávaný zoolog a „Legenda Krkonoš“ Jiří Flousek.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818