Richard Strauss: Elektra
PRAHA: Pod taktovkou maestra Rolanda Böera a v režii renomovaného anglického režiséra Keitha Warnera se ve Státní opeře představí nová inscenace opery Richarda Strausse Elektra. Hlavní postavu ztvární nejslavnější britská sopranistka současnosti Susan Bullock, která touto rolí s velkým úspěchem debutovala v newyorské Metropolitní opeře. Mimořádnost vrcholu aktuální operní sezony podtrhují i další sólisté mezinárodního obsazení.
Autorem scénografie je vyhledávaný slovenský scénograf Boris Kudlička, jenž se ve Státní opeře představil předloni výtvarným pojetím Straussovy Salome.
Elektra
Richard Strauss
Premiéry 10. a 14. června 2016
Autor libreta: Hugo von Hofmannsthal
Hudební nastudování: Roland Böer
Dirigent: Roland Böer
Režie: Keith Warner
Scéna: Boris Kudlička
Kostýmy: Kaspar Glarner
Světelný design: John Bishop
Video design: Bartek Macias
Pohybová spolupráce: Michael Barry
Dramaturgie: Barry Millington, Jitka Slavíková
Sbor a Orchestr Státní opery
Elektra: Susan Bullock
Klytaimnestra: Rosalind Plowright
Chrysothemis: Anna Gabler
Aigisthos: Richard Berkeley-Steele
Orestes: Károly Szemerédy
Orestův vychovatel: Miloš Horák
Důvěrnice: Lenka Pavlovič,
Nosička vlečky: Tereza Růžičková
Mladý sluha: Michal Bragagnolo
Starý sluha: Tomáš Bartůněk
Dohlížitelka: Jitka Svobodová
1. služebná: Štěpánka Pučálková
2. služebná: Jana Horáková Levicová
3. služebná: Sylva Čmugrová
4. služebná: Simona Procházková
5. služebná: Yukiko Šrejmová Kinjo
Poslední premiéra před zahájením generální rekonstrukce budovy Státní opery!
Německý skladatel Richard Strauss (1864 – 1949) patřil ke kmenovým autorům pražského Nového německého divadla (dnešní Státní opery), kde mj. dirigoval několik filharmonických koncertů či pražskou premiéru opery Guntram a Salome. Pak se nepohodl s ředitelem Nového německého divadla A. Neumannem a česká premiéra jeho další opery, Elektry, se uskutečnila 25. 4. 1910 v Národním divadle.
Elektrou začala Straussova spolupráce s Hugo von Hofmannsthalem (1874 – 1929); oba jsou považováni za nejslavnější tvůrčí dvojici po Mozartovi s Lorenzem da Ponte. Mýtický příběh odehrávající se po skončení trojské války je po Salome dalším dramatem mravně rozvrácených postav, který ještě více vystupňoval expresionistické vášně a pěvce postavil před technicky i fyziologicky přetěžký úkol vyrovnat se s rozsáhlým nástrojovým aparátem o 115 hráčích.
Mezinárodní koprodukce se San Francisco Opera a Badisches Staatstheater Karlsruhe.
V průběhu představení Elektry jsou používána stroboskopická světla – rychlé světelné záblesky, které u lidí trpících epilepsií mohou vyvolat epileptický záchvat.
Nastudováno v německém originále, české a anglické titulky.
Přibližná délka představení: 1 hodina 40 minut; bez přestávky.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
ČERVENÝ KOSTELEC: V sobotu 20. dubna se v kině Luník v Červeném Kostelci uskutečnilo 71. krajské kolo celostátní filmové přehlídky České vize. Filmová soutěž je určena neprofesionálním filmovým tvůrcům starším osmnácti let. Přihlášeno bylo 19 snímků. Nejlépe z nich uspěly filmy studentů filmových škol, dařilo se i hraným filmům. Porota také rozdala čestná uznání.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.
HRADEC KRÁLOVÉ: Filmový dokument „Petrkov 13“ představuje místo, ve kterém žil a tvořil básník, grafik a překladatel Bohuslav Reynek se svojí francouzskou ženou, básnířkou Suzanne Renaudovou, a také osudy obou umělců. V obrazech je přítomný i Grenoble, kde se roku 1923 Suzanne s Bohuslavem nad svou básnickou sbírkou seznámila a odkud se do Petrkova po svatbě roku 1926 vydala. Petrkov se měl stát domovem vždy jen na půl roku, aby se manželé a později i se syny Danielem a Jiřím vraceli do Francie vždy na chladné měsíce. Údělem rodinných i dějinných událostí se však stal místem, ze kterého se od roku 1948 do své domoviny Suzanne Renaudová již vracet nemohla. Současná tvář místa si zachovává otisk celé rodiny Reynkových a vypovídá příběh domova i exilu, ve kterém se zrodila dodnes nesmírně ceněná umělecká díla a přivádí nové návštěvníky z české i francouzské kulturní oblasti. Po promítání filmu následuje přednáška Lucie Tučkové Petrkov jako domov i exil, v průsečíku putování. Akce se koná u příležitosti 60. výročí úmrtí básnířky Suzanne Renaudové.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818