KARLŠTEJN: Majestátní silueta hradu vyvolává pocit stability, jakoby nad obcí Karlštejn měla stát navždy. Tento velikán však trpí jak skrytými neduhy stáří, tak vysokým zatížením vlivem návštěvnického provozu. Proto již nestačí prováděná údržba, ale přirozeně chátrající hrad vyžaduje větší stavební zásah.
Celkový stavebně technický stav objektu není uspokojivý. Skalní masiv, na kterém je objekt postaven, je lokálně narušen. Fortifikační systém i ostatní stavební konstrukce hradu jsou místy ve stavu ohrožujícím bezpečnost a neumožňují rozsáhlejší zpřístupnění veřejnosti. Objekt má nevyhovující, nebo neexistující provozní, návštěvnické a sociální zázemí. Technický stav inženýrských sítí objektu je v havarijním stavu. Tímto dochází k postupným ztrátám památkových hodnot celého areálu.
Projekt je zaměřen na:
Hrad Karlštejn, založený v roce 1348 českým králem a římským císařem Karlem IV., zaujímá mezi českými hrady zcela výjimečné postavení. Stavebně se dočkal hrad pozdně gotických úprav v 15. století a o století později i úprav renesančních. Dnešní vzhled získal díky poslední přestavbě z konce 19. století arch. Josefem Mockerem.
Mezi největší zajímavosti hradu Karlštejn náleží zcela ojedinělá původní nástěnná výzdoba ze 14. století, soubor 129 deskových obrazů Mistra Theodorika v kapli sv. Kříže, největší portrétní galerie českých panovníků v ČR nebo vystavené repliky Svatováclavské koruny českých králů.
Projekt obnovy hradu Karlštejn bude financován z Integrovaného regionálního operačního programu. Finanční podpora byla projektu přiznána rozhodnutím ministra kultury č. 4/2018 ze dne 14. 03. 2018.
Podrobnější informace k projektu naleznete na webových stránkách hradu Karlštejn.
Slavnostního zahájení projektu Národního památkového ústavu, podpisu smlouvy a zahájení IROP projektu NPÚ s názvem „Hrad Karlštejn – klenot české země“ se dnes, 23. 4. 2018 od 10 h, zúčastní ministr kultury Ilja Šmíd.
se
ČR: Digitalizace je jednou z oblastí, na kterou je možno využít dotaci ministerstva kultury z Národního plánu obnovy. Nedávno bylo rozhodnuto o výsledcích dvou výzev – digitalizace kulturních statků a národních kulturních památek II. a výzvy na podporu rozvoje digitalizace, dokumentační a informační činnosti v oblasti vizuálního umění a architektury pro menší projekty nezřizovaných neziskových organizací.
HRADEC KRÁLOVÉ: O víkendu 22. - 24. března patřilo Divadlo Drak souborům mladého, poetického a experimentujícího divadla. Postupová přehlídka AUDIMAFOR i v letošním ročníku vydala to nejzajímavější, co se urodilo mezi divadelními soubory napříč Královéhradeckým krajem, ale i kousek za jeho hranicemi. Kvalitu zúčastněných inscenací potvrdila odborná porota – doporučení k postupu si odneslo hned několik souborů ve třech kategoriích, rozdávaly se ale i další ocenění.
VAMBERK, ČR: Něžná krása krajky se jemně snoubí s křehkostí nastupujícího jara i symboly velikonočního období… Zasnívám se v kuchyni nad chystanými dekoracemi k největším křesťanským svátkům v roce a automaticky si vzpomenu na Vamberk, město krajky. Snad by souhlasila i místní rodačka a etnoložka muzea krajky Mgr. Martina Rejzlová, která nás jejím příběhem i muzejními expozicemi provede. Zároveň v rámci redakčního cyklu Cestou na Seznam přiblížíme, jak se na listinu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR dostala i „Tradice krajkářství na Vamberecku“ a zda má nakročeno také na zápis na seznam nehmotného dědictví UNESCO.
ZLÍN: V Krajské knihovně Františka Bartoše ve Zlíně opět od března 2024 probíhají vzdělávací kurzy pro pracovníky kulturního a kreativního sektoru Zlínského kraje v oblasti manažerských, komunikačních a digitálních dovedností. Knihovna tak navázala na úspěšný projekt z minulého roku, kdy se v celkem 18 vzdělávacích kurzech proškolilo téměř 400 účastníků.