Příběhy ptačího koberce
PRAHA: Unikátní bílý anatolský koberec, který proslavil Karel Čapek ve své povídce Čintamani a ptáci, se do sbírek Národní galerie v Praze podařilo získat v roce 2014. Editorka Zdenka Klimtová zařadila do knihy nejen Čapkovu povídku a další jeho texty, ale přibližuje čtenářům také historii bílého anatoláku. Kniha neopomíjí ani téma filmových adaptací povídek Karla Čapka či restaurování vzácného koberce selendi se vzorem ptáků.
"Já jsem zatím ten koberec rozhodil, a mně vám tak zabouchalo srdce. On to byl bílý anatolák ze sedmnáctého století, místy už naveskrz prochozený, ale abyste věděli, byl to takzvaný ptačí koberec se vzorem Čintamani a s ptáky. " Karel Čapek
Čintamani a ptáci, proslulá kobercářská povídka české literatury, má jádro ve skutečném příběhu, který se udál v první polovině dvacátých let, kdy mezi rozmanitými zájmy a koníčky Karla Čapka zaujímaly významné místo orientální koberce. Sběratelský význam bílého anatoláku Čapek rozpoznal v jednom pražském obchodě a byl by ho rád sám koupil, ale na prodej tehdy nedošlo. V roce 2014, zhruba devadesát let poté, co unikátní koberec obdivoval, se jej podařilo zařadit do sbírek Národní galerie v Praze. „Podle soudobého určení jde o koberec selendi se vzorem ptáků pocházející ze západního Turecka z druhé poloviny nebo sklonku 16. století,“ upřesňuje původ koberce Zdenka Klimtová z Národní galerie v Praze.
Knihu Příběhy ptačího koberce uvádí Čapkova povídka Čintamani a ptáci (1929) a zdobí ji další dva Čapkovy texty napsané pro Lidové noviny: Orient (1923) a Koníček (1936). Editorka Zdenka Klimtová v příspěvku Příběhy ptačího koberce rekonstruuje skutečnou historii bílého anatoláku a vypráví, jak se vyvíjel Čapkův zájem o orientální koberce. Věnuje se samotnému koberci selendi, obecně anatolským kobercům s bílou půdou a v závěru i jejich falšování. Známou filmovou adaptaci dvou Čapkových povídek pod souborným názvem Čintamani & podvodník natočil v roce 1964 režisér Jiří Krejčík. Studie Lukáše Skupy V bludném kruhu aktualizací a neaktuálnosti. Filmové adaptace děl Karla Čapka v zestátněné kinematografii se zabývá celovečerními filmy natočenými podle literárních předloh Karla Čapka po roce 1945. Kromě lásky k perským kobercům měl Karel Čapek mnoho dalších koníčků a jedním z nich bylo sbírání gramofonových desek, jak připomíná Milena Secká ve stati Diskotéka Karla Čapka. V závěrečné kapitole Restaurování koberce selendi se vzorem ptáků představují průběh náročného restaurátorského zásahu odborníci na slovo vzatí Tereza a Jiří Hlinkovi.
Atraktivní téma knihy podtrhuje bohatý obrazový doprovod – archivní dokumenty, fotografie koberců z majetku Karla Čapka nebo fotografie Václava Chocholy z natáčení filmové povídky Čintamani a ptáci.
Ještě v tomto roce proběhne v Národní galerii v Praze ve Veletržním paláci výstava Záhada Čapkova koberce.
Příběhy ptačího koberce
Zdenka Klimtová (ed.)
Vydala Národní galerie v Praze 2017
163 stran, 60 reprodukcí, česky s anglickým resumé
Grafická úprava: Lada Krupková Křesadlová a Jiří Krupka
Mohlo by vás také zajímat...
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818