Paridův soud patří mezi Kubištova významná díla z období raného kubismu a také mezi nejrozměrnější obrazy, jaké kdy namaloval. Když jej Oldřich Kuba, ředitel Krajské galerie v Plzni (dnes Západočeská galerie v Plzni) koupil v roce 1960 do sbírek instituce, bylo to první kubistické dílo, které získal do galerie. Paridův soud má pozoruhodný příběh, neboť byl postupně v majetku Otakara Štorcha-Mariena, zakladatele významného nakladatelství Aventinum, dále Osvalda Brázdy, brněnského advokáta a otce později oceňovaného malíře – solitéra Pavla Brázdy a konečně Jaroslava Borovičky, jednoho z nejvýznamnějších poválečných sběratelů v Československu. Bohužel, každý z uvedených vlastníků o tento obraz nakonec za dramatických okolností přišel. Právě na jeho pohnutých osudech můžeme mimo jiné ukázat, jak se formovala sběratelská komunita, která po svém vzepětí za první republiky byla s nástupem komunistického režimu po převratu v roce 1948 tvrdě perzekuována.
Další doprovodný program k výstavě Sobě ke cti, umění ke slávě naleznete ZDE.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz