Přednáška o nejstarších dějinách kláštera v Nové Říši
TELČ: Územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu v Telči pokračuje v roce 2019 v přednáškovém cyklu Rodinné stříbro – Památky kolem nás. Další přednáška Nejstarší dějiny kláštera v Nové Říši se koná ve středu 16. ledna 2019 v 18.00 hodin v Univerzitním centru Masarykovy univerzity v Telči. Přednášejícím je archeolog telčského pracoviště Národního památkového ústavu Stanislav Vohryzek. Vstup zdarma.
Založení premonstrátského kláštera v Nové Říši je tradicí kladeno do roku 1211 a za jeho zakladatele jsou považováni Markvart z Hrádku a jeho manželka Vojslava. Vzhledem k tomu, že první dochovaný písemný doklad o klášteru pochází až z roku 1248 a ani jména zakladatelů nenacházíme v žádných pramenech z doby uváděné tradicí, vyskytují se již od 19. století pochybnosti o založení kláštera již zmiňovaného roku 1211. V přednášce bude prezentován stav současného poznání o založení kláštera, jeho zakladatelích a vztahu fundátorského rodu ke klášteru.
Přednáškový cyklus Rodinné stříbro – Památky kolem nás se stal pevně ukotvenou tradicí, která si získala své příznivce a své publikum. Jeho součástí je nejen péče o kulturní památky, ale i další zajímavá témata z historie. Přednášející vycházejí jak z řad zaměstnanců územního odborného pracoviště v Telči, tak z externích institucí a organizací.
Krátce o přednášejícím
Mgr. et Mgr. Stanislav Vohryzek, Ph.D., vystudoval historii a archeologii na Masarykově univerzitě v Brně, kde obhájil dizertaci v oboru historie na téma Šlechta na jihozápadní Moravě do husitských válek a ve studiu dále pokračuje. Působí na územním odborném pracovišti Národního památkového ústavu v Telči jako archeolog, zabývá se dějinami jihozápadní Moravy, problematikou tamních hradů,
klášterů, osídlení a problematikou manských systémů.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
ČERVENÝ KOSTELEC: V sobotu 20. dubna se v kině Luník v Červeném Kostelci uskutečnilo 71. krajské kolo celostátní filmové přehlídky České vize. Filmová soutěž je určena neprofesionálním filmovým tvůrcům starším osmnácti let. Přihlášeno bylo 19 snímků. Nejlépe z nich uspěly filmy studentů filmových škol, dařilo se i hraným filmům. Porota také rozdala čestná uznání.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.
HRADEC KRÁLOVÉ: Filmový dokument „Petrkov 13“ představuje místo, ve kterém žil a tvořil básník, grafik a překladatel Bohuslav Reynek se svojí francouzskou ženou, básnířkou Suzanne Renaudovou, a také osudy obou umělců. V obrazech je přítomný i Grenoble, kde se roku 1923 Suzanne s Bohuslavem nad svou básnickou sbírkou seznámila a odkud se do Petrkova po svatbě roku 1926 vydala. Petrkov se měl stát domovem vždy jen na půl roku, aby se manželé a později i se syny Danielem a Jiřím vraceli do Francie vždy na chladné měsíce. Údělem rodinných i dějinných událostí se však stal místem, ze kterého se od roku 1948 do své domoviny Suzanne Renaudová již vracet nemohla. Současná tvář místa si zachovává otisk celé rodiny Reynkových a vypovídá příběh domova i exilu, ve kterém se zrodila dodnes nesmírně ceněná umělecká díla a přivádí nové návštěvníky z české i francouzské kulturní oblasti. Po promítání filmu následuje přednáška Lucie Tučkové Petrkov jako domov i exil, v průsečíku putování. Akce se koná u příležitosti 60. výročí úmrtí básnířky Suzanne Renaudové.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818