Pražská šunka se dostala mezi elitu. Získala značku Zaručené tradiční speciality
ČR: Pražská šunka bude na seznamu Zaručených tradičních specialit. Zástupcům Ministerstva zemědělství a Českého svazu zpracovatelů masa se podařilo zápis dojednat u Evropské komise. Výrobek s názvem „Pražská šunka“ a evropským žlutomodrým logem musí vždy splňovat přesnou recepturu a technologii výroby.
„Našim cílem je zajištění kvalitních potravin. U Pražské šunky jde navíc o zachování tradiční metody výroby a receptury, které si uzenáři předávají desetiletí. Výrobci této vysoce jakostní uzeniny teď budou moci využít evropské logo, ze kterého zákazník jednoduše zjistí, že si kupuje výjimečnou potravinu,“ řekl ministr Jiří Milek.
Název Pražská šunka, včetně dalších jazykových variant, bude zapsán do rejstříku Zaručených tradičních specialit Evropské unie. Výrobek s tímto názvem tak bude možné ve všech členských státech vyrábět pouze dle zapsané specifikace.
Jako Pražská šunka se už od poloviny 19. století označuje jeden z nejznámějších potravinářských produktů, který má původ v České republice, zejména v Praze. V ČR se název tradičně používá pro šunku nejvyšší jakosti z vepřové kýty, kde je původní oválný tvar masa zachován použitím takzvaného pražského řezu. Zároveň ji však vyráběli a dodnes vyrábějí v dalších evropských státech, například v Itálii, Rakousku nebo Německu. Právě proto byla jednání o udělení loga poměrně komplikovaná, zástupci České republiky se museli s ostatními členskými státy shodnout na přesném receptu i způsobu výroby.
Pražská šunka s logem Zaručené tradiční speciality EU má tři varianty:
Pražská šunka na kosti se od ostatních šunek na kosti odlišuje způsobem výběru a opracování základní suroviny. Dalším znakem je specifický poměr při výrobě použitých vepřových kýt a láku, které odpovídají kategorii šunek nejvyšší jakosti.
Pražská šunky bez kosti je zauzená šunka nejvyšší jakosti, u které je významným rysem dekorativní povrchové krytí. Odlišujícím prvkem je také typický vejčitý nebo válcovitý tvar hotového výrobku.
Pro Pražskou šunku – konzervu je charakteristický aspik v tenké vrstvě mezi šunkou a obalem. Typický je vejčitý tvar plochého obalu (konzervy).
Zaručenou tradiční specialitou může být výrobek odpovídající zapsané specifikaci, u kterého je prokázané používání na domácím trhu po dobu nejméně 30 let.
Česká republika měla dosud společně se Slovenskem 4 zaručené tradiční speciality: Tradiční špekáčky, Liptovský salám, Spišské párky a Tradiční lovecký salám.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
ČERVENÝ KOSTELEC: V sobotu 20. dubna se v kině Luník v Červeném Kostelci uskutečnilo 71. krajské kolo celostátní filmové přehlídky České vize. Filmová soutěž je určena neprofesionálním filmovým tvůrcům starším osmnácti let. Přihlášeno bylo 19 snímků. Nejlépe z nich uspěly filmy studentů filmových škol, dařilo se i hraným filmům. Porota také rozdala čestná uznání.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.
HRADEC KRÁLOVÉ: Filmový dokument „Petrkov 13“ představuje místo, ve kterém žil a tvořil básník, grafik a překladatel Bohuslav Reynek se svojí francouzskou ženou, básnířkou Suzanne Renaudovou, a také osudy obou umělců. V obrazech je přítomný i Grenoble, kde se roku 1923 Suzanne s Bohuslavem nad svou básnickou sbírkou seznámila a odkud se do Petrkova po svatbě roku 1926 vydala. Petrkov se měl stát domovem vždy jen na půl roku, aby se manželé a později i se syny Danielem a Jiřím vraceli do Francie vždy na chladné měsíce. Údělem rodinných i dějinných událostí se však stal místem, ze kterého se od roku 1948 do své domoviny Suzanne Renaudová již vracet nemohla. Současná tvář místa si zachovává otisk celé rodiny Reynkových a vypovídá příběh domova i exilu, ve kterém se zrodila dodnes nesmírně ceněná umělecká díla a přivádí nové návštěvníky z české i francouzské kulturní oblasti. Po promítání filmu následuje přednáška Lucie Tučkové Petrkov jako domov i exil, v průsečíku putování. Akce se koná u příležitosti 60. výročí úmrtí básnířky Suzanne Renaudové.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818