neděle
17. února 2019
Svátek slaví: Miloslava
Jógátky
© Archiv autorky



Pohádková jóga

PRAHA: Nemusíte cestovat příliš daleko, abyste se nechali inspirovat dalekými kraji a exotikou. Některé velmi vzdálené věci nám mohou být překvapivě i velmi blízko. Někdy stačí jen zajít do knihkupectví a vybrat si zajímavou knihu či se nechat unést do exotických kultur skrze nevšední ilustrace.  Do světa exotiky vás nyní zve i indoložka a lektorka jógy Barbora Hu, které letos vyšla autorská kniha pohádek inspirovaných jógou.

Autor článku: 
ter

 

Do Indie často cestujete. Jaký byl váš první dojem při návštěvě Indie?

Má první cesta byla vyživená neuvěřitelnou zvědavostí, respektem a zároveň obavou z vlastních očekávání. Měla jsem mnoho načteno a nastudováno a romantická frakce mojí duše tak trochu očekávala, že se setká hlavně s duchovním aspektem této mnohovrstevnaté kultury. Indie je silná zkušenost v tom, že si člověk velmi citelně uvědomí relativitu všeho, co považujeme za „normální“. To se může týkat životního standardu, společenských rozdílů, společenského chování, vnímání osobního prostoru a dalších věcí.
Mnoho lidí to přirozeně dovede k úvaze o vlastních hodnotách nebo navyklém způsobu nahlížení věcí. Je snadné prožít zde v různých aspektech naráz několik historických období. Nemyslím tím věci jako hmotné kulturní dědictví, architekturu nebo umění různých dob a vlivů vedle sebe, ale aspekty tvořící a ovlivňující životní realitu obyvatel této země, která je v mnoha ohledech opravdu spíše subkontinentem. Najdete zde živý středověk vedle globalizací prorostlého životního stylu. Indie je pro mě věčnou fascinací a zároveň školitelem v pokoře.

 

Vedete lekce jógy. Proč je podle vás právě jóga tak oblíbená?

Myslím si, že je to tím, že nabízí otevřenou mapu k sebepoznání, která nezahrnuje jen filosofii a metafyziku, ale také praktický rámec toho, jak si člověk může počínat v běžném životě. Námitka, že k sebepoznání nepotřebujete zrovna v našem kontextu exotickou jógu, je sice opodstatněná, nicméně jóga je krásná i v tom, že je jako systém univerzální. Navíc je hodně adaptabilní skrze vývoj v různých časových a prostorových kontextech.To je její výhoda, ale zároveň i nevýhoda, protože se obohacuje i ztrácí na své původnosti. Domnívám se, že pro západní svět je velmi atraktivní její holistická perspektiva propojující různé úrovně našeho života (zkušenost těla a vitalita, mysl a emoce, spiritualita).

 

Čím vás obohacují cizí kultury?

To je zajímavá otázka, protože rozlišovat mezi svým a cizím, je v jógové perspektivě vlastně docela vágní. Někomu to může znít moc hippie, ale já jsem přesvědčená o tom, že všichni jsme v podstatě stejní, naše esence je jednotná. Hezky to vyjadřují buddhisté, když říkají, že všechny bytosti (tedy nejen lidé, o kterých zde mluvíme) mají společný cíl – přejí si být šťastni a vyvarovat se utrpení. Jenže každý tohle přání chápe a uchopuje po svém – individuálně i kulturně. Každý jedinec je spolutvůrcem kultury, kterou je zároveň utvářen. Na kulturách, které jsou uspořádány trochu jinak než ty, které je pro nás snadné pochopit, vnímám jako obohacující právě onu potřebu rozšířit své zorné pole v motivaci porozumět. Jinak každého z nás cizí kultury obohacují v detailech, které by nás třeba už ani nenapadly – oblékáme pyžama původem z Indie, pijeme kávu, která je původem snad z Etiopie, pochutnáváme si na rajčatech, která snad dovezl Kolumbus, posloucháme jazz nebo reggae…

 

Jste autorkou knihy Jógátky. Jak byste tuto knihu popsala?

Jógátky je kniha pohádek určená dětem i rodičům, která je postavená na deseti eticko-morálních principech rádža jógy dle mudrce Pataňdžaliho. Jde o deset příběhů, jejichž hrdiny jsou lidé, zvířata, rostliny, kameny, planety, ale i věci. Jsou psány tak, aby podporovaly dětskou imaginaci a mohly být jednak smysluplnou náplní společného času dětí a rodičů, ale i inspirací k přemýšlení o hodnotách nebo idejích, které podle mě mohou být v životě důležité. Zároveň je každá pohádka zakončená shrnutím, o kterém si děti s rodiči mohou povídat a také námětem na formálně hravé cvičení těla, dechu i mysli. Jógátky začaly vznikat před třemi lety, když jsem byla v pokročilém stavu těhotenství a psala jsem pro jeden jógový portál seriál na motivy jógové filosofie. O daných tématech jsem hodně přemýšlela a když se syn narodil, u prokojených nocí jsem mu jednoduché příběhy na dané motivy vyprávěla. Pak mě to napadlo sepsat do pohádkového sešitu. A na popud zvenku jsem se pak rozhodla Jógátky vydat.

 

Mohou cvičit jógu i rodiče s dětmi?

Ano, samozřejmě. Jsem přesvědčená, že jóga může být velmi prospěšná už v nejranějších fázích vztahu mezi matkou a dítětem – v prenatálním období. Protože fyzický a psychoemocionální stav maminky dítě přímo ovlivňuje. Může být nápomocná k spokojené cestě těhotenstvím, porodem, přes různá období mateřství, protože zvyšuje citlivost k sobě a přirozeně tak i k dítěti. V dnešním kontextu se můžeme setkat s novými formami, které ale pokud jsou dobře uchopené, mohou skutečně pomáhat v mnoha aspektech. Známe gravid jógu, babyogu, jógové hrátky pro nejmenší, ale i jógu pro puberťáky a adolescenty, kterým zase může pomoci zorientovat se sami v sobě.

 

Jak stará je jóga?

To je otázka, která by zabrala celou přednášku, na jejímž konci by se dost možná přednášející pustili do bitky o obhajobu vlastní teorie. Hodně lidí (včetně hrdých Indů) se rádo ohání úctyhodným „dávno pradávno“. Je velice pravděpodobné, že jóga (minimálně její metafyzika) je skutečně stará několik tisíc let. Faktických důkazů, které by o tom hovořily jasně, ale moc není. Dochovala se sice symbolická zobrazení „proto-jógínů“ z harappské kultury a podobně,  ale potřebné množství nezvratitelných souvislostí bohužel nemáme. Klasická potíž tkví ale v tom, že důkazy hledáme zejména materiální, kdežto valná část jógy se traduje nemateriální cestou. Spojnici tvoří posvátné texty a spisy, ale i zde je vcelku pravděpodobné, že ty vůbec nejstarší, se díky působení času nemusely dochovat. Každopádně, pokud bychom se bavily o józe v podobě, v jaké na ní narazíme obvykle dnes (v její domovině i po světě), kořeny které ji zásadně vyživují, bychom dohledali v historii posledních dvou set let.

 

Plánujete napsat i další pokračování těchto pohádek?

Pokračování téhož asi ne – už jen protože zmíněných eticko-morálních principů rádža jógy je jen deset. Ale kdo ví, třeba přijdou další inspirace starou moudrostí, kterým by slušel pohádkový kabátek. 

 

Knihu Jógátky je možné zakoupit na: www.albatrosmedia.cz/jogatky.html
Více  o lekcích jógy na: http://www.bindu-yoga.cz 

 

 

Mohlo by vás také zajímat...

ČR: Agentura DILIA jako každoročně udělí studentům Cenu Evalda Schorma za původní hru, dramatizaci či překlad. Nominace zasílejte do 31. března 2019!

Celá ČR
Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Soutěže a festivaly
Co se děje
15.02.2019

JIHOMORAVSKÝ KRAJ: Kraj se stal absolutním vítězem VII. ročníku ankety Kraj mého srdce. Letos zvítězil hned v pěti kategoriích z deseti vyhlášených – Letní dovolená, Pěší turistika, Folklor a tradice, Cykloturistika a Výlety s dětmi.

Celá ČR, Jihomoravský kraj
Instituce a kulturní zařízení, Soutěže a festivaly
Co se děje
14.02.2019

ZLÍN: Legendární cestovatel a spisovatel Miroslav Zikmund oslaví ve čtvrtek 14. února úctyhodných 100 let. Pogratulovat mu mohou i návštěvníci zlínské radnice, a to prostřednictvím vzkazů napsaných do pamětních listů, které jsou umístěny ve vestibulu budovy.

Celá ČR, Zlínský kraj
Cestovní ruch, Knihy, literatura, média, Ostatní
Zpráva týdne, Co se děje
14.02.2019

JIČÍN: Psal se rok 2010, festival Jičín – město pohádky vstoupil do jubilejního 20. ročníku a ve čtvrtek 9. září bylo v Masarykově divadle slavnostně uděleno čestné občanství Pohádkového města panu režiséru Václavu Vorlíčkovi jako projev úcty a ocenění za jeho filmové pohádkování pro děti.

Královéhradecký kraj
Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení
Co se děje
13.02.2019