Plzeňská přednáška Postmoderní architektura a proměny společností po roce 1989
PLZEŇ: Jak probíhala transformace po roce 1989? A jak s tím souvisí postmoderní architektura bankovních budov? Přednášková série Po Sametu: architektura Plzně „na konci dějin“ se uzavře čtvrtým dílem ve středu 4. prosince 2019 v administrativní budově s regionálním korporátním centrem České spořitelny v Divadelní ulici.
Historička Adéla Gjuričová z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR i historička a teoretička architektury Jana Pavlová, která v loňském i letošním roce patřila mezi kurátorky progresivní pražské Galerie VI PER, se v přednáškovém cyklu soustředí na společenský a politický rozměr polistopadové transformace společnosti a na roli, jakou v této proměně měla postmoderní architektura bankovních budov.
Dlouho se zdálo, že devadesátá léta minulého století nejsou pro historický výzkum dostatečně vzdálená od současnosti, mezitím se však už stala předmětem retromódy. Adéla Gjuričová v příspěvku Demokratický balíček s překvapením shrne výsledky svého bádání nad polistopadovou transformací politických institucí, včetně například městských samospráv, a jejích kulturních a společenských důsledků. „Pokusí se ukázat specifický politicko-myšlenkový kontext doby, jenž radikální očišťování od komunistické minulosti kombinoval s delegitimizací regulace v nejrůznějších oblastech lidské činnosti,“ uvádí Petr Klíma z pořádajícího spolku Pěstuj prostor.
Jana Pavlová v přednášce Chrámy peněz – architektura bankovního socialismu představí tuto architekturu jako projev specifické fáze českých dějin po roce 1989 definované obdobím vlády Václava Klause, jejíž identitu tvořily nově vzniklé bankovní instituce s ohledem na jejich klíčovou roli v procesu ekonomické transformace. Přiblíží i dobové debaty o architektonické reprezentaci „chrámů peněz“, v nichž zaznívala kritika postmoderny jakožto estetického korelativu neoliberalismu, jak se zformovala v osmdesátých letech na Západě. „Jana Pavlová se rovněž pokusí nastavit některé paralely mezi budováním firemní identity bank a identity nového demokratického státu a odhalit obecněji scénografii společensko-politické transformace, jejích ideálů a mýtů,“ dodává Petr Klíma.
Vstupné na akci činí 50,- Kč. Cyklus připravuje spolek Pěstuj prostor za podpory města Plzně, Ministerstva kultury ČR a Nadace české architektury. Chce jím podporovat a rozvíjet zájem místní odborné i širší veřejnosti o architekturu a vystavěné i krajinné prostředí města.
Aktualizované informace k dispozici ve facebookové události na adrese: http://bit.ly/posametu4
Mohlo by vás také zajímat...
KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: Královéhradecký kraj ocenil významné osobnosti v regionu. Mezi oceněnými je kardinál Dominik Duka, ředitel Oblastní charity Červený Kostelec a laureáti z oblasti sportu, školství, vědy i umění. In memoriam získal Medaili Královéhradeckého kraje I. stupně uznávaný zoolog a „Legenda Krkonoš“ Jiří Flousek.
ČR: Tradice oslav české hudby se v letech zakončených čtyřkou koná pravidelně už od roku 1924. Jejím cílem je připomenout význam českých skladatelů a interpretů pro domácí i zahraniční kulturní prostředí.
Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR na své 98. schůzi schválila návrh zákona o státní památkové péči, který je dílčí technickou novelou a upravuje zejména dvě oblasti.
ČR: Spolek Kašpar je soubor, který je již více jak třicet let etablovaný na české divadelní scéně. Aktuálně hraje v Divadle v Celetné a v komorním prostoru Klubovna v Jindřišské ulici. V letošním roce se Spolek Kašpar ve spolupráci s Divadlem v Celetné, Klubovnou a Rádiem Kašpar rozhodl vypsat první ročník anonymní dramatické soutěže KAŠPAR.DRAMATIK o nejlepší původní divadelní hru na téma „STRACHY / OHROŽENÍ“.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818