Pětimetrová Kniha - zdroj poznání
OSTRAVA: V rekonstruované půjčovně Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě na Prokešově náměstí byl nainstalován pětimetrový dřevěný reliéf výtvarníka Lumíra Čmerdy nazvaný Svět vědy / Kniha – zdroj poznání.
Reliéf byl v roce 1975 vyroben přímo pro ředitelnu Státní vědecké knihovny (tehdejší název Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě), kde byl po 42 let také umístěn. V roce 2017 byl sundán a uschován a po rekonstrukci půjčovny v říjnu 2018 našel velmi důstojné prostředí právě zde, kde jej denně vidí i 400 návštěvníků. Reliéf zobrazuje v rozevřené knize rozličné motivy z jednotlivých vědních oborů, z nichž každému je v podélné kompozici určeno zvlášť jedno pole. Najdete zde zkratky fyzikálních a jiných veličin, chemické vzorce, rostlinné motivy, slova, citace z knih, starou ostravskou radnici či erby.
Historie vzniku reliéfu je velmi úsměvná. Vznikl totiž, aby zamaskoval pořízení potřebného výtahu na knihy. Podle slov autora „…patřilo ke specifickým podivnostem minulého režimu, že autor někdy dostal honorář v podstatě hlavně za něco, co nebylo ve smlouvě o dílo vůbec uvedeno, protože se tehdy nedalo regulérně projednat. Můj honorář ve Státní vědecké knihovně byl především za to, že jsem navrhl a se svými pomocníky Rudou Manigattim a Zdeňkem Kokešem i zrealizoval výtah na knihy ze suterénu do přízemní půjčovny knih. Do té doby museli zaměstnanci knihovny lítat po točitých schodech nahoru a dolů vždy jen s několika knihami v jedné ruce! Na továrně vyrobený výtah, podobný např. tomu na obědy v restauračních zařízeních, totiž neměla knihovna dostatek financí.“ (Zdroj: IVÁNEK, Jakub a Svatava URBANOVÁ. Lumír Čmerda – (nejen) reliéfy a ilustrace. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita, 2017. ISBN 978-80-7464-935-6.)
Výtvarník Lumír Čmerda (*1930), malíř, grafik, sochař, kreslíř, tvůrce dřevěných reliéfů, původně vystudoval Husovu bohosloveckou fakultu a připravoval se na povolání faráře Církve československé husitské. Tehdejší režim mu však dovolil vykonávat toto poslání pouze krátce. Kreslil a maloval odjakživa, ovšem jako samouk. V 60. letech tvořil a vystavoval grafiky a olejomalby, následně mu učarovalo dřevo a začal vytvářet především reliéfy. Od devadesátých let se věnuje ilustraci a kresbě.
Bohužel nemnoho z krásných a rozměrných reliéfů Lumíra Čmerdy, které byly původně určeny do veřejných prostor, zde má stále své místo.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
ČERVENÝ KOSTELEC: V sobotu 20. dubna se v kině Luník v Červeném Kostelci uskutečnilo 71. krajské kolo celostátní filmové přehlídky České vize. Filmová soutěž je určena neprofesionálním filmovým tvůrcům starším osmnácti let. Přihlášeno bylo 19 snímků. Nejlépe z nich uspěly filmy studentů filmových škol, dařilo se i hraným filmům. Porota také rozdala čestná uznání.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.
HRADEC KRÁLOVÉ: Filmový dokument „Petrkov 13“ představuje místo, ve kterém žil a tvořil básník, grafik a překladatel Bohuslav Reynek se svojí francouzskou ženou, básnířkou Suzanne Renaudovou, a také osudy obou umělců. V obrazech je přítomný i Grenoble, kde se roku 1923 Suzanne s Bohuslavem nad svou básnickou sbírkou seznámila a odkud se do Petrkova po svatbě roku 1926 vydala. Petrkov se měl stát domovem vždy jen na půl roku, aby se manželé a později i se syny Danielem a Jiřím vraceli do Francie vždy na chladné měsíce. Údělem rodinných i dějinných událostí se však stal místem, ze kterého se od roku 1948 do své domoviny Suzanne Renaudová již vracet nemohla. Současná tvář místa si zachovává otisk celé rodiny Reynkových a vypovídá příběh domova i exilu, ve kterém se zrodila dodnes nesmírně ceněná umělecká díla a přivádí nové návštěvníky z české i francouzské kulturní oblasti. Po promítání filmu následuje přednáška Lucie Tučkové Petrkov jako domov i exil, v průsečíku putování. Akce se koná u příležitosti 60. výročí úmrtí básnířky Suzanne Renaudové.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818