Péče o pozemky šlechty v Jizerkách zahrnovala i péči o lesní hospodářství
LIBERECKO: Turista, který se v poválečném období vydal do Jizerských hor, nacházel podél cest záhadné žulové kvádry umístěné v řadě, jako by tvořily neexistující plot. Na sloupcích však chyběl další stavební prvek, který by je spojoval. Vedle těchto artefaktů byly v lesích rozsety i různé drobné stavby, kamenné mostky, propusti nebo upravené stezky. O popis drobných stavebních památek se v průběhu posledních let v Jizerských horách na pozemcích Gallasů a Glam-Gallasů pokusil tým vedený Renatou Tišerovou z libereckého Památkového ústavu.
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Liberci, v rámci cyklu Rok Gallasů a Clam-Gallasů připravil výstavu Hraběcí obory, Odkaz Clam-Gallasů v krajině Jizerských hor. Vernisáž se uskutečnila v pondělí 6. ledna ve vestibulu Krajského úřadu Libereckého kraje. Výstava potrvá do 31. ledna. Na Liberecku, především v Jizerských horách, se jako ochránce drobných památek prezentuje spolek Patron. Impuls k ochraně památek svého času přinesla Kniha o Jizerských horách Miloslava Nevrlého a také publikace spisovatele Jana Suchla Malé jizerské ticho. Zvláště dílo Miloslava Nevrlého se stalo jakousi biblí pro všechny milovníky Jizerských hor. Práci výzkumného týmu a jejich publikaci lze tedy považovat za další příspěvek k respektování památek na severu Čech.
Panovníci věděli, jaký význam má sever pro země koruny české. Obchodní stezka z Prahy navazovala na stezku Via regiu, vedoucí z Asie přes Evropu. Italská i francouzská šlechta šlechta si vážila majetku, který dostala od Habsburků za účast na spiknutí proti Valdštejnovi.
Rok 2019 byl rokem Gallasů a Clam-Gallasů. Součástí představení významného rodu, který po několik staletí ovládal a spravoval rozsáhlé statky na území dnešního Libereckého kraje je i výstava Hraběcí obory, kterou připravil Národní památkový ústav, v Liberci ve spolupráci s Lesy České republiky a Libereckým krajem. Zároveň byla připravena i stejnojmenná publikace autorského kolektivu Renata Tišerová, René Bělohradský a Markéta Kavková.
Výstava i monografie jsou výsledkem několikaletého projektu, který zahrnoval terénní dokumentaci Clam-Gallasovských obor a který byl zaměřen na památkovou ochranu reliktů těchto opomíjených památek v Jizerských horách. Široké veřejnosti jsou představeny dvě obory založené Eduardem Bedřichem Clam-Gallasem, a to starší Velká obora a mladší Heřmanická obora, též někdy označovaná jako Nová.
Doprovodná monografie, představující historii obor a další souvislosti, je doplněna celou řadou historických i současných fotografií včetně přiložené mapy. Jedná se o reprízu výstavy, která byla v loňském roce prezentována v hejnickém klášteře.
Mohlo by vás také zajímat...
ČERVENÝ KOSTELEC: V sobotu 20. dubna se v kině Luník v Červeném Kostelci uskutečnilo 71. krajské kolo celostátní filmové přehlídky České vize. Filmová soutěž je určena neprofesionálním filmovým tvůrcům starším osmnácti let. Přihlášeno bylo 19 snímků. Nejlépe z nich uspěly filmy studentů filmových škol, dařilo se i hraným filmům. Porota také rozdala čestná uznání.
HRADEC KRÁLOVÉ: Filmový dokument „Petrkov 13“ představuje místo, ve kterém žil a tvořil básník, grafik a překladatel Bohuslav Reynek se svojí francouzskou ženou, básnířkou Suzanne Renaudovou, a také osudy obou umělců. V obrazech je přítomný i Grenoble, kde se roku 1923 Suzanne s Bohuslavem nad svou básnickou sbírkou seznámila a odkud se do Petrkova po svatbě roku 1926 vydala. Petrkov se měl stát domovem vždy jen na půl roku, aby se manželé a později i se syny Danielem a Jiřím vraceli do Francie vždy na chladné měsíce. Údělem rodinných i dějinných událostí se však stal místem, ze kterého se od roku 1948 do své domoviny Suzanne Renaudová již vracet nemohla. Současná tvář místa si zachovává otisk celé rodiny Reynkových a vypovídá příběh domova i exilu, ve kterém se zrodila dodnes nesmírně ceněná umělecká díla a přivádí nové návštěvníky z české i francouzské kulturní oblasti. Po promítání filmu následuje přednáška Lucie Tučkové Petrkov jako domov i exil, v průsečíku putování. Akce se koná u příležitosti 60. výročí úmrtí básnířky Suzanne Renaudové.
OSTRAVA: Sedmý ročník uměleckých Cen Jantar vyvrcholí gala večerem, jehož součástí budou hudební vystoupení, připravené speciálně pro tuto příležitost. I letos o držitelích Ceny Jantar za celoživotní přínos rozhodlo odborné kolegium, složené z řady osobností kulturního života Moravskoslezského kraje.
KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: Královéhradecký kraj ocenil významné osobnosti v regionu. Mezi oceněnými je kardinál Dominik Duka, ředitel Oblastní charity Červený Kostelec a laureáti z oblasti sportu, školství, vědy i umění. In memoriam získal Medaili Královéhradeckého kraje I. stupně uznávaný zoolog a „Legenda Krkonoš“ Jiří Flousek.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818