Pamětní síň Emila Filly na Peruci se zavírá, zámek projde rekonstrukcí
PERUC: Rozlučkovou dernisáží spojenou s tiskovou konferencí se rozloučili návštěvníci pamětní síně Emila Filly v peruckém zámku se současnou expozicí. Jižní křídlo, kde je síň umístěna, má podle nové majitelky zámku projít kompletní rekonstrukcí. Podle dohody mezi krajem a majitelkou by opravy měly trvat dva roky. Kraj věří, že se bude moct po opravách vrátit i s pozůstalostí slavného malíře do síně zpět, aby tak mohl dál plnit podmínky věcného břemene, které mu kdysi svěřila manželka Emila Filly.
Pamětní síň byla znovuotevřena teprve vloni v květnu, poté co byla v roce 2011 vykradena a zloději tehdy odnesli čtyři vzácná kubistická plátna. Policistům se podařilo zloděje i díla najít, síň ovšem musela po krádeži projít rozsáhlým bezpečnostním opatřením, aby se do ní mohla díla znovu vrátit. „Máme radost, že zámek po dlouhém chátrání má konečně majitele, který má zájem jej opravit. Bohužel to znamená znovu zavřít síň. Nyní právníci řeší s majitelkou nejen podmínky vyklizení síně, ale chceme také jednat o podmínkách návratu, tak abychom dál plnili podmínky pozůstalosti,“ uvedl při vernisáži hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček.
Významný český umělec pobýval v jižním křídle peruckého zámku po několik posledních let svého života. Zotavoval se zde z dlouhého nacistického zajetí, neustal ale ve všestranně náročné tvorbě – práce v plenéru milovaného Českého středohoří. Zákaz vystavování vynesený Svazem českých výtvarných umělců vztahující se na soubor děl inspirovaný lidovými písněmi oslaboval Fillův zdravotní stav stejně jako jeho citlivého ducha. Poválečné dílo věnované po manželově smrti Hanou Fillovou Československému státu tedy, i podle Fillova přání, na Peruc patří.
Současná expozice umístěná v jižním křídle zámku je instalována do místností, které jako pozůstalostní odkaz spravuje Galerie Benedikta Rejta v Lounech a které manželé Fillovi skutečně obývali. Vystavena jsou autorova díla z let 1939 – 1952 doplněna o mobiliář z původního zařízení. Jako na nejstěžejnější odkaz (každého) umělce je položen důraz na nerušený kontakt s Fillovými obrazy. Jižní křídlo zámku nadále zůstává ve správě Galerie Benedikta Rejta v Lounech, která je zde oprávněná z věcného břemene. Po dokončení rekonstrukce zámku, která se předpokládá k 30. červnu 2018, obnoví galerie expozici složenou z odkazu Emila Filly, který má ve své správě a za jehož prezentaci odborně a eticky odpovídá.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
ČERVENÝ KOSTELEC: V sobotu 20. dubna se v kině Luník v Červeném Kostelci uskutečnilo 71. krajské kolo celostátní filmové přehlídky České vize. Filmová soutěž je určena neprofesionálním filmovým tvůrcům starším osmnácti let. Přihlášeno bylo 19 snímků. Nejlépe z nich uspěly filmy studentů filmových škol, dařilo se i hraným filmům. Porota také rozdala čestná uznání.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.
HRADEC KRÁLOVÉ: Filmový dokument „Petrkov 13“ představuje místo, ve kterém žil a tvořil básník, grafik a překladatel Bohuslav Reynek se svojí francouzskou ženou, básnířkou Suzanne Renaudovou, a také osudy obou umělců. V obrazech je přítomný i Grenoble, kde se roku 1923 Suzanne s Bohuslavem nad svou básnickou sbírkou seznámila a odkud se do Petrkova po svatbě roku 1926 vydala. Petrkov se měl stát domovem vždy jen na půl roku, aby se manželé a později i se syny Danielem a Jiřím vraceli do Francie vždy na chladné měsíce. Údělem rodinných i dějinných událostí se však stal místem, ze kterého se od roku 1948 do své domoviny Suzanne Renaudová již vracet nemohla. Současná tvář místa si zachovává otisk celé rodiny Reynkových a vypovídá příběh domova i exilu, ve kterém se zrodila dodnes nesmírně ceněná umělecká díla a přivádí nové návštěvníky z české i francouzské kulturní oblasti. Po promítání filmu následuje přednáška Lucie Tučkové Petrkov jako domov i exil, v průsečíku putování. Akce se koná u příležitosti 60. výročí úmrtí básnířky Suzanne Renaudové.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818