Památná místa Královéhradeckého kraje
HRADEC KRÁLOVÉ: Letošní rok je ve znamení oslav 100. výročí vzniku Československa, státu, jenž vzešel z trosek rakousko-uherské monarchie. Konec války nepřinesl pouze čerstvě získanou samostatnost, kterou lidé oslavovali také sázením lip svobody, ale ukončil i pětileté útrapy milionů obyvatel. Již v průběhu války začala nejen na hřbitovech vznikat pietní místa, která připomínala oběti válečné vřavy, jež často nemohly být důstojně pohřbeny v domovině. Putovní výstava ukáže na panelech typologii a autorství pomníků v kraji, pomníky a stromy republiky v jednotlivých okresech. Výstavu připravil Národní památkový ústav v Josefově.
Lípy svobody
Stromy jsou jako lidé. Z dálky stejné, ale zblízka velmi rozdílné. Některé kmeny pak v sobě nesou, stejně jako lidé, velmi silný příběh a jsou úzce spojeny s historií naší země. V Královéhradeckém kraji se ve všech případech jedná o lípy, což není takové překvapení, protože je to národní strom Československé republiky.
Lípa byla od pradávna všem Slovanům stromem posvátným. Nad lipou byly konány bohoslužby, pod lipou shromažďovala se obec k poradám, zde byly uzavírány smlouvy a projednáváno narovnání, zde bylo přísaháno a souzeno nad zločinci a škůdci, a když k válečnému tažení sbíral se lid, pod lipou se sešikoval, aby do pole vyrazil. Tu slaveno bylo vítězství, tu byli oplakáváni ti, kdož se nevrátili. Věřilo se, že v lípě sídlí ochranný duch osady. Tak poeticky je popsána lípa v kronice obce Rasošky.
Lípami svobody nebo také stromy republiky jsou nazývány stromy vysazované u příležitosti výročí vzniku republiky. V naprosté většině se jedná o lípu malolistou, nazývanou též srdčitá (Tilia cordata) či lípu velkolistou (Tilia platyphyllos), případně obecnou (Tilia vulgaris), která je křížencem lípy malolisté a velkolisté. Poměrně vzácně se vysazovala lípa zelená (Tilia euchlora).
Kolik se těchto památných stromů původně vysázelo, již asi nezjistíme, ale víme, kolik se jich do dnešních dnů zachovalo. V této knize jsme shromáždili údaje o lípách svobody vysázených na území Královéhradeckého kraje. Pátrali jsme po nich po dobu jednoho a půl roku v terénu i v archivech. Podařilo se zdokumentovat osudy 152 lip a jednoho lipového stromořadí (s 95 stromy), které rostou ve 110 obcích našeho kraje. Základ evidence tvoří lípy zasazené při vzniku republiky, tedy na podzim roku 1918 a během roku 1919. K nim jsou pak přiřazeny i stromy vysázené při pozdějších výročích, nejvíce v roce 1968, případně i v jiných letech. Najít tyto lípy byla v některých případech práce přímo detektivní.
Pomníky padlým v 1. světové válce
Památníky se budovaly na celém území nově se rodícího státu, vznikaly v oblastech českých, německých i smíšených. Především v česky mluvících oblastech se lidé zbavovali všech upomínek na zaniklou monarchii. Památku vojáků, kteří většinou bojovali v uniformě habsburské monarchie, tak připomínají pomníky s národní symbolikou – lvem či lípou – sokolskými nebo legionářskými atributy. V oblastech německých se tento trend tak naplno neprojevoval. Pomníky nesly často atributy zaniklé monarchie. I tato částečná podobnost s uniformami německé armády mohla vést k jejich likvidaci po 2. světové válce.
Vernisáž se koná 5. prosince v 17:00 hod. v prostoru 4. NP ve Studijní a vědecké knihovně v Hradci Králové
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
ČERVENÝ KOSTELEC: V sobotu 20. dubna se v kině Luník v Červeném Kostelci uskutečnilo 71. krajské kolo celostátní filmové přehlídky České vize. Filmová soutěž je určena neprofesionálním filmovým tvůrcům starším osmnácti let. Přihlášeno bylo 19 snímků. Nejlépe z nich uspěly filmy studentů filmových škol, dařilo se i hraným filmům. Porota také rozdala čestná uznání.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.
HRADEC KRÁLOVÉ: Filmový dokument „Petrkov 13“ představuje místo, ve kterém žil a tvořil básník, grafik a překladatel Bohuslav Reynek se svojí francouzskou ženou, básnířkou Suzanne Renaudovou, a také osudy obou umělců. V obrazech je přítomný i Grenoble, kde se roku 1923 Suzanne s Bohuslavem nad svou básnickou sbírkou seznámila a odkud se do Petrkova po svatbě roku 1926 vydala. Petrkov se měl stát domovem vždy jen na půl roku, aby se manželé a později i se syny Danielem a Jiřím vraceli do Francie vždy na chladné měsíce. Údělem rodinných i dějinných událostí se však stal místem, ze kterého se od roku 1948 do své domoviny Suzanne Renaudová již vracet nemohla. Současná tvář místa si zachovává otisk celé rodiny Reynkových a vypovídá příběh domova i exilu, ve kterém se zrodila dodnes nesmírně ceněná umělecká díla a přivádí nové návštěvníky z české i francouzské kulturní oblasti. Po promítání filmu následuje přednáška Lucie Tučkové Petrkov jako domov i exil, v průsečíku putování. Akce se koná u příležitosti 60. výročí úmrtí básnířky Suzanne Renaudové.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818