Nové vzdělávací programy Maiwaldovy akademie odhalují krásy přírodního dědictví Broumovska
BROUMOV: Nové vzdělávací programy pro školy i veřejnost nabízí od letošního podzimu Maiwaldova akademie Vzdělávacího a kulturního centra Klášter Broumov. Programy jsou zaměřeny na interpretaci přírodního dědictví v chráněné krajinné oblasti Broumovsko.
Děti i dospělí se díky vzdělávacím programům přenesou do dávných dob sopek i křídového moře, do bukových pralesů i na mohutné skalní věže. Na výběr je z šesti nových programů, které podpořil Královéhradecký kraj a Státní fond životního prostředí: Broumovsko na dlani, Hledám dům sokolí aneb O fauně Broumovska, Tajemná zahrada, Pískovec a člověk, Geo, geo, geopark a Voda nad zlato.
„Nové vzdělávací programy jsou určeny žákům základních nebo středních škol, ale i zájemcům z řad veřejnosti. Jejich hlavním cílem je odhalit krásy a zajímavosti přírodního dědictví na území Broumovska. Program Voda nad zlato se například zaměřuje na Polickou pánev, která je podzemní zásobárnou kvalitní pitné vody, a přibližuje, jak taková zásobárna funguje. Program Hledám dům sokolí odhaluje Broumovsko jako domov zajímavých druhů živočichů a přibližuje život v bukových pralesích i skalních věžích,“ uvádí lektorka Maiwaldovy akademie Martina Junková.
Jeden z programů – Broumovsko na dlani – je terénní, ostatní vzdělávací programy se konají v revitalizovaných prostorách Vzdělávacího a kulturního centra Klášter Broumov. Programy jsou součástí projektu Interpretace přírodního dědictví v CHKO Broumovsko. Podrobnější informace najdou zájemci na webu ma.klasterbroumov.cz.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
ČERVENÝ KOSTELEC: V sobotu 20. dubna se v kině Luník v Červeném Kostelci uskutečnilo 71. krajské kolo celostátní filmové přehlídky České vize. Filmová soutěž je určena neprofesionálním filmovým tvůrcům starším osmnácti let. Přihlášeno bylo 19 snímků. Nejlépe z nich uspěly filmy studentů filmových škol, dařilo se i hraným filmům. Porota také rozdala čestná uznání.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.
HRADEC KRÁLOVÉ: Filmový dokument „Petrkov 13“ představuje místo, ve kterém žil a tvořil básník, grafik a překladatel Bohuslav Reynek se svojí francouzskou ženou, básnířkou Suzanne Renaudovou, a také osudy obou umělců. V obrazech je přítomný i Grenoble, kde se roku 1923 Suzanne s Bohuslavem nad svou básnickou sbírkou seznámila a odkud se do Petrkova po svatbě roku 1926 vydala. Petrkov se měl stát domovem vždy jen na půl roku, aby se manželé a později i se syny Danielem a Jiřím vraceli do Francie vždy na chladné měsíce. Údělem rodinných i dějinných událostí se však stal místem, ze kterého se od roku 1948 do své domoviny Suzanne Renaudová již vracet nemohla. Současná tvář místa si zachovává otisk celé rodiny Reynkových a vypovídá příběh domova i exilu, ve kterém se zrodila dodnes nesmírně ceněná umělecká díla a přivádí nové návštěvníky z české i francouzské kulturní oblasti. Po promítání filmu následuje přednáška Lucie Tučkové Petrkov jako domov i exil, v průsečíku putování. Akce se koná u příležitosti 60. výročí úmrtí básnířky Suzanne Renaudové.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818