Jan Antonín Baťa má i své pivo
UHERSKÉ HRADIŠTĚ: Po jednom z nejslavnějších uherskohradišťských rodáků, obuvníkovi Janu Antonínu Baťovi, pojmenoval před rokem otevřený Jarošovský pivovar jedno ze svých piv. Na počest 120. výročí narození Jana Antonína Bati uvařil pivovar spolu s Nadací Jana Antonína Bati dvanáctistupňový spodně kvašený ležák nazvaný Jan.
„Jedná se o typický český světlý ležák. Je uvařen tradičním postupem řemeslného pivovaru, a to pouze z kvalitních místních surovin. Hlavní kvašení probíhá v kvasném tanku a dokvašování v ležáckém tanku,“ přiblížil ředitel Jarošovského pivovaru Miroslav Harašta.
Pivo je oproti běžnému dvanáctistupňovému ležáku více chmelené, s plnou chutí a sladovou vůní. „Má výraznou hořkost, která příjemně doznívá po napití,“ doplnil vrchní sládek Jan Vasil.
Společně s Nadačním fondem Jana Antonína Bati vymysleli pivovarníci i originální etiketu pro výroční ležák nazvaný Jan. Jde o výřez boty, respektive její vodorovný tvar. Jedná se o unikát, podobná etiketa podle zakladatele Nadačního fondu Jana Antonína Bati Roberta Hájka jinde ve světě neexistuje.
Za zmínku stojí fakt, že za originalitu svých etiket již v loňském roce, který byl pro pivovar zároveň úvodním v novodobé historii vaření jarošovského piva, získali mezinárodní ocenění. „Náš pivovar získal dvě ceny za design v prestižních World Beer Awards. Vážíme si toho. Ocenění nám visí přímo v prodejně,“ dodal Harašta.
Kontakt:
Robert Hájek, Nadační fond Jana Antonína Bati
mob.: 732842329
Miroslav Harašta, Jarošovský pivovar
mob.: 723102683
Mohlo by vás také zajímat...
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818