pátek
19. října 2018
Svátek slaví: Michaela
Pohled Dačice
© Archiv V. Polnické



Jak humanitní a exaktní vědy pomáhají k rozvoji místního cestovního ruchu?

ČESKÉ BUDĚJOVICE: V současnosti dochází stále více k propojení a vzájemné, efektivní spolupráci Filozofické fakulty a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.  Výstupy této spolupráce v nejednom případě pomohou podpořit rozvoj místního turistického ruchu. Důkazem tohoto tvrzení jsou hned dva případy v podobě výzkumných grantových projektů. První z nich probíhá na Ústavu estetiky a dějin umění a nese název Tváře komunity: Obrazy, symboly a performance pozdně středověkého a raně novověkého města (1400 – 1700). Jde o tříletý projekt s mezinárodním přesahem, financovaný  grantovou agenturou České republiky, který se ve své podstatě vychází z dnes stále populárnějších vizuálních studií.

Autor článku: 
Veronika Polnická

Hlavním cílem tohoto projektu je analyzovat, jakými způsoby jedinci či zájmové skupiny (zastupitelé města, šlechtických rodin či různých náboženských skupin ) utvářeli veřejný prostor prostřednictvím obrazů, fundací památníků, církevních či profánních stavebních počinů a nebo rozličných efemérních architektur. Případně jaké politické ambice pomocí využití takovýchto akcí, které počítali s určitou vizuální zkušeností pozdně středověké a ranně novověké společnosti mohli dávat najevo. Jednotlivé případové studie se věnují následujícím vybraným jihočeským městům – Český Krumlov a Jindřichův Hradec jako feudální sídelní města, Dačice, Slavonice a Soběslav jako feudální nerezidenční města, České Budějovice a Prachatice jako královská katolická města a Tábor a Písek jako královská utrakvistická města. Pozornost je věnována samozřejmě i Praze, jakožto královskému rezidenčnímu městu a Hornímu Rakousku, kde jsou zkoumána města Freistadt a Weitra. 
Hlavní řešitelkou tohoto výzkumného mezioborového projektu je PhDr. Kateřina Horníčková, Ph.D. Na projektu také spolupracují doc. Ph.Dr. Michal Šroněk, CSc., Ph.Dr.Bc. Jan Ivanega, Mgr. Kateřina Pražáková, Ph.D., Bc. Petr Adámek, Bc. Jana Doktorová, Bc. Veronika Polnická a Dr. Elizabeth Gruber z Vídeňské univerzity.

Výstupy z projektu Tváře komunity budou mít v mnoha případech velký potenciál přispět k rozvoji místního  turistického ruchu a podpořit tak možnosti kulturního vyžití v daném místě a jeho blízkém okolí. Tuto devízu velmi ocenilo město Dačice a v zastoupení Mgr. Naděždy Mastné, vedoucí odboru kultury a cestovního ruchu projevilo zájem o možné využití případové studie zabývající právě tímto městem.
Obsahově je práce zaměřena na zdejší významný stavební počin minulosti, jenž se v rámci stavební produkce církevních staveb stal i projevem protireformace města v 17. století. Řeč je o založení bývalého františkánského klášterního komplexu (1660 – 1664) s kostelem sv. Antonína Paduánského (1672 – 1677) . V centru pozornosti  stojí  jedna z nejvýznamnějších osobností historie tohoto města - Matěj Jiří Kapeta (1598 – 1672), zakladatel klášterního komplexu, bohatý obchodník se suknem a doživotní primátor města.  Kapeta se do paměti místních obyvatel zapsal především jako velký mecenáš a obnovitel města po hrůzách Třicetileté války.
Od svého založení prošel klášter v průběhu staletími vývojem . V závislosti na kuturně-historický kontext  a  časté změny politické situace docházelo k proměnám jeho funkce.  
Tyto proměny jsou často zaznamenány na bohatém ikonografickém materiálu. Například během první světové války byla v budově františkánského kláštera v Dačicích zřízena pomocná nemocnice Červeného kříže. Za první republiky, konkrétně v  letech 1919 – 1920, našel v prostorách františkánského kláštera zázemí ve městě dočasně dislokovaný prapor 35. pluku italských legií. Po roce 1950 byly prostory kláštera využity jako kasárna vojáků a docházelo zde k případům těžkého vandalismu. V letech 1959 - 1995 převzaly klášterní prostory funkci muzea. V současnosti  obývá prostory kláštera řád bosých karmelitek.
Konkrétní forma využití studie za účelem podpory rozvoje místního turistického ruchu je dosud v jednání. Uvažuje se o tištěném tématickém turistickém průvodci a přednášce pro širokou veřejnost.

 

Druhý velký projekt vznikl v rámci partnerských vztahů Jihočeské univerzity a Univerzität Passau v oblasti exaktních věd, konkrétně informatiky a IT. Jedná se o projekt Digital Humanities, financovaný ze zdrojů Evropské unie. 
V roce  2014 tomu bylo přesně sto let od doby jednoho z nejkrvavějších konfliktů v dějinách lidstva – první světové války. Za účelem připomenutí společné historie a kulturní paměti České republiky a Svobodného státu Bavorsko byla vybudována Laboratoř Digital Humanities, v jejímž rámci podnikli studenti cestu po Bavorsku (zemské okresy Regen a Freyung – Grafenau) a České republice, kde navštívili okresy Prachatice, Český Krumlov a České Budějovice. Právě zde se nachází kulturní instituce uchovávající paměti národa, jako například muzea v jejichž archivech jsou uloženy cenné dobové prameny (z osobní korespondence, fotografie, tiskovin, atd. ).
Díky svědomité a obětavé práci všech lidí, kteří se na projektu podíleli bylo možné rekonstruovat životní příběhy a osudy lidí, jenž na bitevních polích první světové války položili své životy  .

 

Se svolením majitelů těchto pramenů  k jejich záznamu na moderní nahrávací vybavení  za účelem jejich uchování pro budoucí generaci nakonec došlo k vytvoření veřejné databáze tiskovin, fotografií, a dalších dokumentů pocházejících z období první světové války.

Řešitelský tým na české straně koordinoval vedoucí Ústavu aplikované informatiky na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity,  RNDr. Libor Dostálek ve spolupráci s Ing. Martou Vohnoutovou. 

Jelikož primárním cílem projektu Digital Himanities bylo uchování kulturně-historické paměti za pomoci vizuálních médií, což je z podstaty věci úzce provázané s principálním řešením projektu Tváře komunity, tak v současné době probíhají práce na vzájemném propojení  těchto projektů pod zastřešením jedné webové stránky, která vznikla v rámci výzkumu Digital Humanities. V konečném důsledku by to  představovalo komfortní a kvalitní dostupnost jak písemných, tak obrazových informací pro budoucí vědecká bádání obdobného charakteru. 

 

 

Mohlo by vás také zajímat...

PRAHA: V České republice doposud neexistovalo filmové muzeum. To se ale zanedlouho změní – filmové muzeum NaFilM v prosinci přivítá své první návštěvníky. Sídlit bude v centru Prahy, v historické budově Mozarteum. Vstupenky jsou již teď k zakoupení na Hithitu.

 

 

Hl. m. Praha
Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média
Co se děje
18.10.2018

PRAHA: Na sklonku roku 1918 se v pražském kině Světozor uskutečnila první filmová projekce. Sto let poté, konkrétně 11. října, se návštěvníci pražského kina Světozor vedle stávajících dvou dočkali také nového třetího sálu. Díky němu bude moci kino sídlící ve Vodičkově ulici uvádět přes čtyři stovky filmových projekcí měsíčně, rozšíří svou dramaturgii a také zprovozní samoobslužný bar založený na vzájemné důvěře.

Hl. m. Praha
Cestovní ruch, Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média
Co se děje
19.10.2018

ČR: Cílem Nadačního fondu Magdaleny Kožené je podpořit a zviditelnit význam uměleckého vzdělávání v naší společnosti. Také za tím účelem vznikl stipendijní program MenART, který míří do základních uměleckých škol s cílem podpořit vyhledávání, rozvoj a podporu mladých talentů, a inspirovat pedagogy, kteří se jejich výuce věnují.

 
Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Vzdělávání
Co se děje
18.10.2018

VYSOKÝ CHLUMEC: Rozšíření Skanzenu ve Vysokém Chlumci o hospodářský patrový objekt z Mokřan čp. 13 a obytné stavení z Řikova čp. 12 umožní realizaci nových interiérových expozic, popřípadě poskytnou prostor pro specializované výstavy určené nejširší veřejnosti, pro zpřístupnění dosud nevystavovaných sbírkových předmětů muzea či seznámení se s vývojem a technologiemi tradičního stavitelství 18. a 19. století.

Středočeský kraj
Instituce a kulturní zařízení, Památky
Co se děje
18.10.2018