V Praze 7 vzniká nová kulturní čtvrť
PRAHA: Praha 7 spolu s Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy podepsala memorandum o spolupráci na vzniku kulturní a kreativní čtvrti. Projekt Art District 7 vytvoří podmínky pro lepší spolupráci mezi radnicí a kulturními institucemi, přiláká nové návštěvníky a podpoří lokální ohniska kreativity.
Národní galerie, Akademie výtvarných umění, DOX, Národní technické muzeum, Bio OKO nebo Jatka 78. Díky přítomnosti důležitých kulturních institucí a projektů jsou Holešovice a Letná patrně nejvýznamnějším místem současné živé kultury v Praze s velkým množstvím galerií, divadel, kreativních studií, hudebních klubů a aktivních obyvatel.
Projekt Art District 7 staví na již existujícím podhoubí s cílem vybudovat živou kulturní a kreativní čtvrť: „V Praze 7 je velmi silné kulturní prostředí. Naším cílem je podporovat přirozený rozvoj tohoto fenoménu a vytvářet vhodné podmínky pro to, aby naše městská část dokázala plnit roli kulturního centra Prahy. Jsem velice rád, že můžeme v této věci využít zkušeností a pomoci odborníků z Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy,“ říká Jan Čižinský, starosta Prahy 7.
„Za přímé účasti zdejších kulturních institucí a aktérů chceme zlepšit propagaci akcí pořádaných v Praze 7, vytvořit jednotný kulturní program celé čtvrti, vydávat kulturní a turistické průvodce, v ulicích zřídit nové rozcestníky, podporovat větší spolupráci umělců s místními školami a v neposlední řadě také vytvořit strategický plán rozvoje kultury, kterým by se měli řídit budoucí radní a zastupitelé,“ dodává radní pro oblast kultury a sousedských vztahů Hana Třeštíková.
Kreuzberg, Williamsburg, Letná?
V první fázi odborníci IPR vytvoří analýzy potenciálu kulturních a uměleckých subjektů na Praze 7 a k identifikaci příležitostí rozvoje kreativní čtvrti. Následně navrhnou pilotní model fungování. Současně s tvorbou analýz pracuje Městská část Praha 7 na několika konkrétních projektech, jako jsou již zmíněné mapy a rozcestníky, a to vše ve spolupráci s lokálními kulturními aktéry, kteří na tvorbě Art Districtu aktivně participují.
„Kulturu bychom si měli v Praze hýčkat. Existuje totiž přímá souvislost mezi hustými koncentracemi kultury a růstem městských ekonomik,“ uvádí ředitel IPR Praha Petr Hlaváček. „Praha 7 má potenciál přilákat zahraniční turisty, odlehčit přeplněnému centru, a celkově posílit image Prahy jako evropské kulturní metropole,“ dodává.
Část města, která se profiluje jako kulturní či kreativní, najdeme ve většině světových metropolí – od newyorského Williamsburgu po berlínský Kreuzberg. Potenciálu Prahy je vedle Berlína blízký také kupříkladu vídeňský MuseumsQuartier, rozsáhlý umělecký a muzejní komplex v areálu bývalých císařských stájí. Sídlí zde několik muzeí moderního umění, najdeme zde moderní výstavní sály, každoročně se zde pořádají krátkodobé festivaly a další události.
Art District 7 není jediným příkladem podpory rozvoje kultury v jednotlivých pražských lokalitách. V lednu tohoto roku zadali radní z pražského magistrátu Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy, aby vypracoval koncepci, jak by mohl fungovat kreativní klastr v opuštěných radničních domech na Staroměstském náměstí. Oba projekty vychází z aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy. Ta ve své analytické části poukazuje na skutečnost, že hlavní město nedostatečně využívá svůj kulturní a kreativní potenciál.
_____________________
Art District (Kulturní čtvrť) spočívá v koncentraci propojených kulturních a uměleckých subjektů, firem, škol a dalších aktérů v jedné lokalitě. Zapojené instituce a projekty vystupují pod společnou značkou, sdílejí zkušenosti a využívají synergického efektu. Jako takové mohou mít zásadní vliv na rozvoj regionu a kromě příležitostí pro cestovní ruch, vytvářejí zajímavé prostředí pro podnikání a investice.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
ČERVENÝ KOSTELEC: V sobotu 20. dubna se v kině Luník v Červeném Kostelci uskutečnilo 71. krajské kolo celostátní filmové přehlídky České vize. Filmová soutěž je určena neprofesionálním filmovým tvůrcům starším osmnácti let. Přihlášeno bylo 19 snímků. Nejlépe z nich uspěly filmy studentů filmových škol, dařilo se i hraným filmům. Porota také rozdala čestná uznání.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.
HRADEC KRÁLOVÉ: Filmový dokument „Petrkov 13“ představuje místo, ve kterém žil a tvořil básník, grafik a překladatel Bohuslav Reynek se svojí francouzskou ženou, básnířkou Suzanne Renaudovou, a také osudy obou umělců. V obrazech je přítomný i Grenoble, kde se roku 1923 Suzanne s Bohuslavem nad svou básnickou sbírkou seznámila a odkud se do Petrkova po svatbě roku 1926 vydala. Petrkov se měl stát domovem vždy jen na půl roku, aby se manželé a později i se syny Danielem a Jiřím vraceli do Francie vždy na chladné měsíce. Údělem rodinných i dějinných událostí se však stal místem, ze kterého se od roku 1948 do své domoviny Suzanne Renaudová již vracet nemohla. Současná tvář místa si zachovává otisk celé rodiny Reynkových a vypovídá příběh domova i exilu, ve kterém se zrodila dodnes nesmírně ceněná umělecká díla a přivádí nové návštěvníky z české i francouzské kulturní oblasti. Po promítání filmu následuje přednáška Lucie Tučkové Petrkov jako domov i exil, v průsečíku putování. Akce se koná u příležitosti 60. výročí úmrtí básnířky Suzanne Renaudové.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818