Národní muzeum získalo na prestižní berlínské aukci dva unikátní rukopisy
PRAHA: V úterý 5. dubna 2016 se podařilo získat do sbírek Národního muzea dva významné rukopisy – dopis Antonína Dvořáka rakouskému estetikovi a hudebnímu kritikovi Eduardu Hanslickovi ze dne 25. 10. 1882 a kvitanci Josefiny Duškové, ve které potvrzuje svému mecenáši hraběti Christianu [Christophovi] Clam-Gallasovi, že od něj přijala penzi ve výši 250 guldenů.
Oba dokumenty byly vydraženy na 703. aukci organizované aukčním domem J. A. Stardardt GmbH v Berlíně, která proběhla v hotelu Kempinsky v centru města, za 9 500 a 1 600 eur.
Výjimečná akvizice mohla být realizována díky finanční podpoře Ministerstva kultury ČR.
„Národní muzeum spravuje nejrozsáhlejší a nejvýznamnější soubor dvořákovských materiálů na světě. Dopisy Antonína Dvořáka se na aukcích objevují vzácně, a proto nás velmi těší, že se nám tento unikátní rukopis podařilo získat a obohatit naše sbírky. Kromě Dvořákova dopisu jsme zakoupili i další významný dokument, kvitanci Josefiny Duškové. Obou akvizic jsme dosáhli za výhodných podmínek, neboť obvyklé ceny na aukcích bývají i mnohem vyšší. Velké poděkování patří Ministerstvu kultury, které nákup nejen financovalo, ale též velice rychle finanční prostředky uvolnilo,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.
Dopis Antonína Dvořáka obohatí fond světového významu
Fond Antonína Dvořáka, který spravuje Národní muzeum, je největším na světě a obsahuje kromě vzácných autografů i řadu fotografií a unikátních předmětů – Dvořákův klavír, violu, taktovku či brýle, které používal při dirigování.
O existenci vydraženého dopisu se doposud nevědělo, není uveden ani v rozsáhlé edici Dvořákovy korespondence. Dopis je unikátní nejen kvůli svému pisateli a adresátovi (Eduard Hanslick byl jedním z nejvýznamnějších tehdejších hudebních kritiků a estetiků), ale i z hlediska obsahu – Dvořák popisuje premiérové představení opery Šelma sedlák, op. 37 v Dresden Hofoper, které se konalo 24. 10. 1882. Dvořák v něm bezprostředně vyjadřuje své dojmy z drážďanského provedení, včetně pozitivního hodnocení inscenace. Žádá v něm také Hanslicka o uveřejnění alespoň malé zprávy o opeře v novinách „Neue freien Presse“, které by mohlo napomoci k uvedení opery Šelma sedlák ve vídeňské opeře. Dokument demonstruje rovněž i úzký vztah a důvěru, jakou měl Dvořák k Eduardu Hanslickovi a je významným dokladem jejich osobního i profesního vztahu.
Kvitance Josefiny Duškové
Druhou akvizicí je kvitance Josefiny Duškové (1754 – 1824), ve které potvrzuje svému mecenáši hraběti Christianu [Christophovi] Clam-Gallasovi, že od něj přijala penzi ve výši 250 guldenů. Zpěvačka Josefina Dušková patřila mezi nejvýznamnější osobnosti české hudební kultury přelomu 18. a 19. století. Od roku 1777 byla v kontaktu s W. A. Mozartem, který pro ni zkomponoval i dvě árie. V bytě Duškových a na jejich sídle na Bertramce byl Mozart hostem během svých pobytů v Praze a v roce 1787 zčásti na Bertramce dokončil operu Don Giovanni. Byt Duškových byl významným místem, kde se setkávali pražští umělci.
K životu a působení Josefiny Duškové se dochovalo velmi málo přímých pramenů. V Národním muzeu – Českém muzeu hudby jsou uloženy jediné známé dochované osobní dopisy Josefiny Duškové, které se týkají jejích uměleckých sbírek. Zánik osobního archivu Josefiny Duškové představuje velkou kulturně-historickou ztrátu, všechny originální dokumenty spojené s touto osobností jsou proto velmi cenné. Zakoupená kvitance představuje důležité svědectví o hmotném zabezpečení umělkyně v době jejího stáří, jež bylo dosud spíše nejasné. Zároveň je dokladem mecenášských aktivit rodu Clam-Gallas, známého především v souvislosti s odkupem Nosticova divadla českými stavy a domácími divadelními produkcemi v pražském paláci v první čtvrtině 19. století.
Doklady k Josefině Duškové jsou významné i z hlediska historie Národního muzea. Dlouhodobým podporovatelem byl jeden ze zakladatelů muzea František Josef hrabě Sternberk Manderscheid, kterému Dušková odkázala své umělecké sbírky.
Kontakt:
Mgr. Kristina Kvapilová
odd. vnějších vztahů
T: +420 224 497 250
M: +420 731 514 077
E: kristina_kvapilova@nm.cz, press@nm.cz
W: www.nm.cz, www.muzeum3000.cz
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
ČERVENÝ KOSTELEC: V sobotu 20. dubna se v kině Luník v Červeném Kostelci uskutečnilo 71. krajské kolo celostátní filmové přehlídky České vize. Filmová soutěž je určena neprofesionálním filmovým tvůrcům starším osmnácti let. Přihlášeno bylo 19 snímků. Nejlépe z nich uspěly filmy studentů filmových škol, dařilo se i hraným filmům. Porota také rozdala čestná uznání.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.
HRADEC KRÁLOVÉ: Filmový dokument „Petrkov 13“ představuje místo, ve kterém žil a tvořil básník, grafik a překladatel Bohuslav Reynek se svojí francouzskou ženou, básnířkou Suzanne Renaudovou, a také osudy obou umělců. V obrazech je přítomný i Grenoble, kde se roku 1923 Suzanne s Bohuslavem nad svou básnickou sbírkou seznámila a odkud se do Petrkova po svatbě roku 1926 vydala. Petrkov se měl stát domovem vždy jen na půl roku, aby se manželé a později i se syny Danielem a Jiřím vraceli do Francie vždy na chladné měsíce. Údělem rodinných i dějinných událostí se však stal místem, ze kterého se od roku 1948 do své domoviny Suzanne Renaudová již vracet nemohla. Současná tvář místa si zachovává otisk celé rodiny Reynkových a vypovídá příběh domova i exilu, ve kterém se zrodila dodnes nesmírně ceněná umělecká díla a přivádí nové návštěvníky z české i francouzské kulturní oblasti. Po promítání filmu následuje přednáška Lucie Tučkové Petrkov jako domov i exil, v průsečíku putování. Akce se koná u příležitosti 60. výročí úmrtí básnířky Suzanne Renaudové.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818