Na opravy menších památek je potřeba miliarda korun
<p>ČR: Skutečný stav některých kulturních památek v Česku ukazuje výstava fotografií, která včera zahájila v Poslanecké sněmovně. Veřejnosti i zákonodárcům má připomenout, že vláda ve státním rozpočtu nepočítá s dostatkem peněz na jejich opravy.</p> <p>Žádáme, aby ministerstvo kultury dalo příští rok na tyto památky miliardu, říká poslankyně Věra Kovářová (klub TOP 09 a Starostové).</p> <p>„V seznamu památkového fondu České republiky je přes 40 tisíc nemovitostí, jejichž stav neodpovídá jejich historickému významu a hodnotě pro naši společnost. Mnohé čekají na opravy i 25 let a jsou bezprostředně ohroženy. Kdy jindy, než právě dnes v době ekonomického růstu, bychom do jejich oprav měli investovat,“ říká členka rozpočtového výboru Věra Kovářová (klub TOP 09 a Starostové)</p> <p>Poslanci z klubu TOP 09 a Starostové vyzývají ministra kultury, aby příští rok vyčlenil v dotačních programech svého úřadu minimálně deset procent rozpočtu ministerstva kultury, tedy 1 miliardu korun na opravy menších památek. Tedy těch, které nejsou národními kulturními památkami ani kulturními památkami UNESCO. Stejné usnesení přijal nedávno Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj Poslanecké sněmovny. Do této sumy nyní v návrhu státního rozpočtu chybí asi 350 milionů korun.</p> <p>„Během minulého programového období bylo možné na obnovu kulturních památek čerpat dotace z evropských fondů. Taková možnost už ale pro období 2014 – 2020 v zásadě neexistuje. Tento výpadek je logicky nutné kompenzovat více penězi v národních programech. Zvlášť v době rostoucí ekonomiky by to při troše dobré vůle neměl být pro stát velký problém. Ale zdá se, že vláda má jiné priority,“ míní poslanec Jan Farský (klub TOP 09 a Starostové).</p> <p>„Vláda počítá ve stávajícím návrhu státního rozpočtu na rok 2016 (v kapitole ministerstva kultury Programy na záchranu a obnovu kulturních památek) jen s částkou 658 milionů korun. Při vnitřním dluhu na kulturních památkách ve výši 318 miliard korun to považujeme za naprosto nedostatečné,“ dodal Libor Honzárek, předseda Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska.</p> <p>Poslanci z klubu TOP 09 a Starostů navrhovali více peněz pro památky také v rozpočtovém výboru. Neuspěli, na rozdíl od dotací sportu, kam koaliční poslanci chtějí poslat 250 milionů korun.</p> <p>„Ohrožené památky více peněz jednoznačně potřebují. Už jen proto, že dosud dotaci získávala v průměru jen každá čtvrtá žádost a bez evropských peněz se situace v příštích letech dramaticky zhorší,“ řekla poslankyně Kovářová. „Jsme připraveni vést při projednávání rozpočtu na plénu Sněmovny debatu tak, abychom kolegy přesvědčili a pro památky miliardu získali. Je to nutné pro záchranu českého nemovitého kulturního dědictví,“ dodala.</p> <p>Praha 24. listopadu 2015<br />
Martina Macková, tisková mluvčí TOP 09</p>
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
ČERVENÝ KOSTELEC: V sobotu 20. dubna se v kině Luník v Červeném Kostelci uskutečnilo 71. krajské kolo celostátní filmové přehlídky České vize. Filmová soutěž je určena neprofesionálním filmovým tvůrcům starším osmnácti let. Přihlášeno bylo 19 snímků. Nejlépe z nich uspěly filmy studentů filmových škol, dařilo se i hraným filmům. Porota také rozdala čestná uznání.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.
HRADEC KRÁLOVÉ: Filmový dokument „Petrkov 13“ představuje místo, ve kterém žil a tvořil básník, grafik a překladatel Bohuslav Reynek se svojí francouzskou ženou, básnířkou Suzanne Renaudovou, a také osudy obou umělců. V obrazech je přítomný i Grenoble, kde se roku 1923 Suzanne s Bohuslavem nad svou básnickou sbírkou seznámila a odkud se do Petrkova po svatbě roku 1926 vydala. Petrkov se měl stát domovem vždy jen na půl roku, aby se manželé a později i se syny Danielem a Jiřím vraceli do Francie vždy na chladné měsíce. Údělem rodinných i dějinných událostí se však stal místem, ze kterého se od roku 1948 do své domoviny Suzanne Renaudová již vracet nemohla. Současná tvář místa si zachovává otisk celé rodiny Reynkových a vypovídá příběh domova i exilu, ve kterém se zrodila dodnes nesmírně ceněná umělecká díla a přivádí nové návštěvníky z české i francouzské kulturní oblasti. Po promítání filmu následuje přednáška Lucie Tučkové Petrkov jako domov i exil, v průsečíku putování. Akce se koná u příležitosti 60. výročí úmrtí básnířky Suzanne Renaudové.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818