Město a jeho kulturní nabídka

KYJOV: Slovácký rok v Kyjově, to je příležitost k setkání s opravdovostí lidí, s dotekem dávných časů a kořenů. Tato největší a nejslavnější folklorní akce na Kyjovsku má tradici od roku 1921. Ale nejen folklorem žije město, které má téměř 13 tis. obyvatel. Koncerty hudby různých žánrů, divadelní představení, filmová promítání, výstavy a další akce pro všechny věkové kategorie organizuje kyjovské Městské kulturní středisko (MěKS), příspěvková organizace zřizovaná městem.

Pohled do historie i současnosti

Budova dnešního kulturního domu byla slavnostně otevřena v listopadu 1973. Tehdy patřila 21 podnikům a působil v ní sdružený závodní klub. Posledním majitelem zůstaly nakonec zdejší šroubárny, které rozlehlý objekt prodaly městu Kyjov. V části přízemí jsou dnes různé provozovny a obchody, přičemž tržby z tohoto nájmu jsou příjmem MěKS. V kulturním domě se nachází estrádní sál, vhodný k pořádání plesů, tanečních zábav, konferencí atd., s kapacitou při plesovém uspořádání 428 míst k sezení, v případě uspořádání pro estrádní pořady pojme 520 lidí. Salonek estrádního sálu má 52 míst k sezení, foyer estrádního sálu má kapacitu 60 míst a je vhodný k pořádání školení, přednášek atd. Divadelní sál se hodí k pořádání divadelních představení, estrádních pořadů, školních akademií, ale i ke zkouškám tanečních divadelních souborů, a nabízí v hledišti 334 míst k sezení. V prostoru mezi estrádním a divadelním sálem se nachází fotogalerie.
Město v loňském roce přispělo na provoz částkou 6 milionů Kč. MěKS žádá každoročně o dotace Jihomoravský kraj na folklorní akce – vloni se podařilo získat dotace od Jihomoravského kraje na soutěž o nejlepšího tanečníka verbuňku Kyjovského Dolňácka, na soutěž dětských zpěváčků Vyletěla holubička, na seriál dechových hudeb. Obrací se i na Nadaci hudebního fondu (NHF) se žádostmi o podporu koncertů vážné hudby v rámci KPH.

Slovácký rok letos slavil jubileum

Nejvýznamnější folklorní akcí, která se koná vždy jednou za čtyři roky po čtyři dny, je Slovácký rok v Kyjově. Letos v srpnu se uskutečnil jubilejní 90. ročník. Probíhal v jednotlivých programových blocích – život, práce a zábava lidí zdejšího regionu zvaného Kyjovské Dolňácko. Festival má díky svému čistému lidovému projevu jedinečnou prestiž a stálou záštitu Ministerstva kultury i Ministerstva zahraničních věcí. Svým pojetím a délkou trvání se řadí k největším a také nejstarším folklorním festivalům u nás. Dotaci na Slovácký rok obdrželo MěKS od města Kyjova, Jihomoravského kraje a další příspěvky poskytli sponzoři.

Různorodá nabídka programů

MěKS se snaží nabídnout širokou paletu kulturních aktivit. Zájmy občanů zjišťuje i prostřednictvím ankety Co byste chtěli vidět a slyšet? umístěné na webových stránkách. První příčku s 12,3 % v ní obsadily večery při dechové hudbě (letos proběhl 3. ročník seriálu dechových hudeb, který nabídl osm koncertů), s 10,9 % následuje divadlo – komedie, dále s 8,4 % vážná hudba, s 8,3 % diskotéky, folklorní pořady získaly 6,9 % atd. Mezi zajímavé akce jistě patřila instruktáž přípravy krojů na vystoupení nebo kurz genealogie.
V Kyjově působí amatérský divadelní soubor Opona, který má podobu občanského sdružení, ve kterém se angažují mladší příznivci Thálie. Naopak občanským sdružením není Loutkový soubor, který ale vyvíjí svou činnost s podporou MěKS. Tradicí se může pochlubit zdejší Kruh přátel hudby, který má 64 členů. Národopisně zaměřený Slovácký soubor, o.s., tvoří ženský, mužský a taneční soubor, a pro děti je tu soubor Kyjovánek I a II. Dále ve městě působí folklorní soubor Vyslúžilci, divadelní amatérský soubor Matýsek, tři folkové a country skupiny, dechová hudba Žadovjáci, Tetky z Kyjova, cimbálové muziky Jury Petrů, HUDCI z Kyjova a další.
V loňském roce proběhlo 9 divadelních představení s návštěvností 1660 osob, 13 dětských pořadů pro děti, které vidělo 4060 dětí, 26 koncertů pro 6170 zájemců, 8 tanečních zábav, které zaujaly 1970 osob a třinácti plesů se zúčastnilo 3700 občanů. Výstavy navštívilo 1200 zájemců. Odhaduje se, že o další akce– přednášek, stavění máje atd. mělo zájem 3500 osob. Kurzů taneční a společenské výchovy se zúčastnilo 150 tanečníků – začátečníků. Předvánoční trhy navštívilo přes 6 tisíc občanů a ve výčtu akcí bychom mohli dál pokračovat. Dům kultury využívají i jiná sdružení a organizace, např. studenti Klvaňova gymnázia tu pořádají každoročně Majáles.

Kamenné i letní kino
Budova kina Panorama byla dokončena na podzim roku 1970 a v této době je majetkem města. Bezbariérový přístup je v kině zbudován, ale místa pro vozíčkáře dosud ne. V minulém roce kino obdrželo příspěvek ze Státního fondu pro rozvoj české kinematografie ve výši 800 tisíc Kč na digitalizaci kina. Byl pořízen digitální promítací stroj, k dispozici je 3-D systém Dolby. Reprodukce zvuku je ve formátu Dolby Stereo, Dolby Digital a Dolby Digital EX a nechybí ani azurová stopa.
Během roku se odehraje zhruba 500 představení, průměrná cena vstupenky je 100 Kč, v hledišti je 424 sedaček. Od června loňského roku mohou zájemci využít tzv. rodinnou vstupenku, která je určena pro 2 děti do 15 let a 2 dospělé nebo 3 děti do 15 let a jednoho dospělého.
V Kyjově působí také Filmový klub, který má 12 členů většinou ve věku do čtyřiceti let. Klubové filmy se hrají jednou týdně. V projektu Film a škola se během roku odehraje kolem 25 představení, a to pro mateřské, základní a střední školy. Bijásek pro nejmenší diváky pak promítá filmy dvakrát za měsíc.
Letní kino se nachází na Urbanově ulici a je také majetkem města. Kapacita hlediště je asi 1500 míst. V loňském roce byl areál v letě jeden měsíc uzavřen, protože probíhaly opravy nutné k uspořádání Slováckého roku. Proto se konalo jen 18 představení, na které přišlo 500 diváků. Průměrná cena za vstupenku byla 80 Kč. Nejúspěšnějším filmem se staly Lidice.