PRAHA: Včera zahájil festival Letní Letná - festival nového cirkusu, divadla, hudby a vizuálního umění, jediná přehlídka svého druhu a rozsahu v České republice a okolních zemích. Festival se poprvé konal v roce 2004 a během čtrnácti let se stal nedílnou součástí nejen české, ale i evropské kulturní mapy - stal se akcí, která u nás nemá obdoby
O FESTIVALU LETNÍ LETNÁ 2004-2017
Festival Letní Letná přivádí do Prahy zahraniční i domácí soubory, které diváky vedou k vlastnímu definování pojmu nový cirkus. A pokaždé se hranice pojmu posunou.
------- Radmila Hrdinová, Právo, 2017 -------
Nový cirkus je umění divácky široce přístupné a na tom lze stavět. Jenže bez neústupného dodržování kvality by se i tady dalo leccos zkazit. Ovšem když se člověk ohlédne za třinácti ročníky Letní Letné, uvědomí si, že tenhle festival opravdu nedovezl nic, co by nebylo dobré. A takovou bilanci hned tak každý nemá.
------- Jana Machalická, Lidové Noviny, 2016 -------
Atraktivita festivalu neustále roste – v prvním roce navštívilo 60 představení a koncertů 6 300 diváků, v roce 2017 jich na více než 190 představeních bylo již přes 45 000.
Od svého založení uvedl festival 1477 představení, které celkově navštívilo přes 324 000 diváků. Program vždy uvádí aktuální inscenace, které jsou v České republice a mnohdy i ve Střední Evropě uváděny premiérově, představuje soubory s vynikajícím renomé, patřící ke špičce a ověnčené mezinárodními cenami.
Letní Letné se na straně jedné daří přitáhnout každý rok obrovské množství diváků , na straně druhé si uchovává příjemnou letní, až starosvětskou cirkusovou atmosféru, která není narušena masovostí nebo komerční vlezlostí. Letní Letná se tak stala místem pro setkávání přátel, známých, rodin s dětmi a aktivní trávení volného času.
Pro roky 2015-2018 získala Letní Letná značku EFFE – Europe for Festivals, Festivals for Europe, kterou iniciovala organizace European Festivals Association. Celkově byly v Evropě vybrány na základě hodnocení odborníků a mezinárodní poroty festivaly z 31 zemí.
Festival se intenzivně a dlouhodobě snaží o rozvoj a propagaci novocirkusové scény, pravidelně proto podporuje a pořádá setkání odborníků i setkání umělců s veřejností.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz