Legendární Expo 58 slaví 60 let
PRAHA: Architektonický skvost Expo 58 letos slaví 60 let. Historie bývalé restaurace, jež byla součástí prezentace Československa na světové výstavě v roce 1958, ožije na letošním Designbloku. Komunikační agentura Havas Prague, která v budově sídlí, připravuje výstavu, do níž může přispět i veřejnost.
Projekt Expospektiva se uskuteční v rámci Designbloku 28. a 29. 10. 2018 a jeho součástí budou i přednášky o bruselském stylu, ukázky nábytku nebo přehlídka kreativních reklam posledních let.
„Chceme oživit atmosféru doby, kdy restaurace patřila mezi nejoblíbenější místa v Praze. Spousta lidí má s tímto místem spojené hezké zážitky a zejména na ty se nyní obracíme: máte-li videa, fotky, psané vzpomínky nebo jiné materiály vztahující se k restauraci v době 60. - 80. let, prosím kontaktujte nás na emailu expospektiva@expo58.cz. Vaše vzpomínky se mohou stát součástí výstavy,“ říká Simona Kožuchová, komunikační manažerka Havas Prague.
Vrcholy a pády Expa 58
Budově se široké pozornosti dostalo už v roce 1958. Nejenže na Světové výstavě v Bruselu získala dvě ceny za inovativní mix moderních technologií, architektonického designu a funkčnosti, ale obdržela i nejvyšší ocenění – Zlatou hvězdu. Architekti František Cubr, Josef Hrubý a Zdeněk Pokorný tak povznesli československou architekturu na světovou úroveň. Unikátní stavbu navštívil tehdy monacký princ Rainier III. se svou ženou Grace Kelly, Walt Disney a řada dalších celebrit a státníků.
Po ukončení výstavy byla stavba rozebrána, přepravena do Prahy a znovu postavena v hojně navštěvovaných Letenských sadech. Harmonické místo a vyhlídková terasa poskytly návštěvníkům nádherný výhled na město. V roce 1964 bylo Expo 58 prohlášeno za kulturní památku. Druhá část expozice, samotný výstavní pavilon, byla znovu postavena na pražském Výstavišti, kde sloužila až do tragického požáru na začátku 90. let.
Rušná restaurace svůj druhý život nežila příliš dlouho a pod komunistickou nadvládou, která nepřála luxusu, postupně vyšla v 80. letech z módy. Po sametové revoluci se přerušil tok veřejných peněz a v následné privatizaci byla vydražena soukromým majitelům. Kdysi cenný symbol inovace a kultury byl ponechán svému osudu a postupně chátral, až se zachovala jen ocelovo-betonový skelet. Vandalové ukradli vše, co se dalo odnést.
Budova, která se stala ukázkou kreativity českých tvůrců, však dokonale odrážela filosofii reklamní agentury Havas. Ta se ji proto na počátku tisíciletí rozhodla opravit a proměnit ji v moderní symbol tvořivosti. Cíl nepochybně naplnila, stavba získala cenu The Best of Realty v kategorii rekonstrukcí za rok 2002.
V současné době otevírá Havas své dveře veřejnosti kdykoliv je to možné: pravidelně se účastní Designbloku i mezinárodní akce Open Houses. Budova Expa 58 často vystupuje ve filmu nebo v reklamách a je také místem veřejných vystoupení.
Zdroj zprávy a přiložené fotografie ZDE
Katerina Chourova
PR Executive
Havas PR Prague
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
ČERVENÝ KOSTELEC: V sobotu 20. dubna se v kině Luník v Červeném Kostelci uskutečnilo 71. krajské kolo celostátní filmové přehlídky České vize. Filmová soutěž je určena neprofesionálním filmovým tvůrcům starším osmnácti let. Přihlášeno bylo 19 snímků. Nejlépe z nich uspěly filmy studentů filmových škol, dařilo se i hraným filmům. Porota také rozdala čestná uznání.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.
HRADEC KRÁLOVÉ: Filmový dokument „Petrkov 13“ představuje místo, ve kterém žil a tvořil básník, grafik a překladatel Bohuslav Reynek se svojí francouzskou ženou, básnířkou Suzanne Renaudovou, a také osudy obou umělců. V obrazech je přítomný i Grenoble, kde se roku 1923 Suzanne s Bohuslavem nad svou básnickou sbírkou seznámila a odkud se do Petrkova po svatbě roku 1926 vydala. Petrkov se měl stát domovem vždy jen na půl roku, aby se manželé a později i se syny Danielem a Jiřím vraceli do Francie vždy na chladné měsíce. Údělem rodinných i dějinných událostí se však stal místem, ze kterého se od roku 1948 do své domoviny Suzanne Renaudová již vracet nemohla. Současná tvář místa si zachovává otisk celé rodiny Reynkových a vypovídá příběh domova i exilu, ve kterém se zrodila dodnes nesmírně ceněná umělecká díla a přivádí nové návštěvníky z české i francouzské kulturní oblasti. Po promítání filmu následuje přednáška Lucie Tučkové Petrkov jako domov i exil, v průsečíku putování. Akce se koná u příležitosti 60. výročí úmrtí básnířky Suzanne Renaudové.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818