Kultura v krajích 3. Problém návštěvnosti: kultura jen pro bohaté?
ČR: V prvním příspěvku tohoto seriálu byly citovány výsledky analýzy kulturních aktivit obyvatel 27 evropských zemí, z nichž vyplynula nadprůměrná úroveň participace obyvatel České republiky na kulturních aktivitách, srovnatelná se skandinávskými zeměmi (konkrétně se Švédskem, Dánskem a Finskem), kde jejím vysvětlením může být, podle autora citované analýzy, masová orientace na postmaterialismus a sekularizaci a rovněž vysoká úroveň příjmů.
Pokusme se zjistit, zda existuje vztah mezi výší příjmů obyvatel a návštěvností námi sledovaných památkových objektů, expozic a výstav v muzeích, galeriích a památnících v České republice, a zda se z tohoto hlediska liší jednotlivé kraje.
Viz příloha
Připojené soubory
kultura_v_krajich_3..docx (808.09 KB)Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA: Nejslavnější český komiks pro děti Čtyřlístek podobně jako trojská botanická zahrada letos slaví 50 let od svého vzniku. Legendární čtveřice Bobík, Fifinka, Myšpulín a Pinďa se společně se svým autorem Jaroslavem Němečkem 14. srpna stala už 97. aktérem projektu Kořeny osobností.
ČR: Jen krátce po své celosvětové premiéře, kdy snímek Dcera získal nejvyšší ocenění Křišťál na francouzském festivalu v Annecy a tento týden hlavní cenu na festivalu v australském Melbourne MIFF, míří toto loutkové drama do Los Angeles na finále studentských Oscarů. Dcera se do trojice nejlepších snímků dostala v konkurenci 1615 filmů z celého světa a v případě výhry naváže na úspěch českého režiséra Jana Sasky, který byl v roce 2016 nominován do užšího výběru na Oscara za nejlepší krátký animovaný film.
ČR: Systém, který vládl v naší zemi před rokem 1989, bránil občanům svobodně uplatnit svoje talenty a schopnosti. Cyklus filmových dokumentů České kořeny přináší příběhy lidí, kteří odchodem z Československa tuto svobodu získali a dokázali jí využít. Autentická svědectví zařazuje do svého vysílání ČT a od března letošního roku je najdete také na webu Místní kultury.
PRAHA: Narodila se v Praze, ale většinu svého dětství prožila v pohraničí, kam se její rodiče přestěhovali v padesátých letech v rámci poválečného dosidlování. Oba pracovali v rozhlase, kde se profesně nakonec usadila i ona. V tehdy komunistickém Československu snad ani netušila, že se jí někdy podaří uplatnit v oboru, který chtěla vždy studovat – dramaturgii. Osud Aleny Zemančíkové je úzce spjat s amatérským divadlem, ale také s osudem mým, protože je dlouholetou blízkou přítelkyní naší rodiny. Další díl seriálu Před Sametem a po Sametu je tudíž více osobní.
