pátek
23. června 2017
Svátek slaví: Zdeňka



Krásná jizba byla a je pojmem

ModrotiskSíť obchodů s lidovou uměleckou tvorbou byla v době předchozího režimu rozsáhlá a v každém větším městě na hlavní ulici kolemjdoucí lákala výloha s označením Krásná jizba nebo ÚLUV. Co se pod těmito názvy skrývalo a jaký je osud obchodů s lidovými uměleckými předměty dnes?

Prozíravost předků, invence následovníků

Jak důležité a odpovědné je zachovávat techniky rukodělných a řemeslných výrob pro budoucí pokolení, věděli naši prozíraví předkové velmi dobře.

 Uvědomovali si, že jde o velké hodnoty, jimiž se ovlivňuje kultura a estetika ve společnosti. Založení ateliéru pro výtvarnou práci ARTĚL v roce 1908 přineslo do organizování domácké a uměleckořemeslné práce jasnou koncepci. Novým organizacím Družstevní práce, Svaz českého díla a Krásná jizba, které vznikly později (v roce 1927), šlo v první řadě o vytvoření důstojných a trvale kvalitních podmínek pro lidovou uměleckou výrobu. Po druhé světové válce bylo prezidentským dekretem založeno Ústředí lidové a umělecké výroby (ÚLUV) a o dva roky později se otevřely vzorkové dílny v Uherském Hradišti. Zásadním východiskem činnosti této organizace bylo podporovat, prezentovat a podněcovat lidové výrobce zpracovávající přírodní materiály rukodělnými technikami. Tato praxe přinášela osobitá díla: lidové artefakty i užitkové předměty (textilie, oděvy, keramiku, nábytek, bytové doplňky). Současně s vlastní návrhářskou činností se v této době začala rozvíjet i aktivita na úseku výzkumu a dokumentace, byl prováděn důkladný průzkum terénu a mapován stav rukodělné výroby hlavně na Moravě a Slovensku. Výsledky z těchto cest přinesly cenné materiály a napomohly k vybudování bohatého dokumentačního fondu.

I když padesátá léta zúžila aktivity ÚLUV pouze na ochranu tradiční lidové umělecké výroby, v pozdějším období se zrodila zajímavá spolupráce mezi etnografy, designéry, výrobou a obchodem, v socialistických zemích nevídaná. V působnosti ÚLUV bylo designérské studio s výbornými textilními výtvarníky, keramiky, řezbáři aj., jejichž výrobky získávaly řadu mezinárodních a domácích ocenění. Po celém tehdejším Československu se rozšířila síť výrobních a prodejných míst (před rokem 1989 ÚLUV vlastnilo 45 vzorkových dílen a 15 prodejních výtvarných síní, které všichni znali pod názvem Krásná jizba). Mnoho lidí starší i střední generace přiznává, že právě setkávání se s fenoménem ÚLUV ovlivnilo jejich pohled na kulturu bydlení, na výtvarnou kulturu jako takovou i jejich osobní vkus.

Je paradoxem, že instituce, která bez újmy přežila protektorátní režim i dobu socialismu, v době po listopadu ´89 dostala smrtelnou ránu, po které se už nevzpamatovala. I když zkušenosti z civilizovaných kulturních evropských států potvrzují, že rozvoj v oblasti lidové a uměleckořemeslné výroby je možný pouze tam, kde existují organizace pod patronací státu, české ministerstvo kultury tento názor nesdílelo. (Například na Slovensku ÚĽUV – Ústredie ľudovej umeleckej výroby stále existuje jako příspěvková organizace ministerstva kultury.) Další okolnosti už pouze urychlily konec dramatu: vzorkové dílny se vrátily  původním majitelům (nebo prošly privatizací), privatizační projekt na vytvoření akciové společnosti, jejímž majitelem by byl z 95 % stát a dále soukromí výrobci, nenašel pochopení u kompetetntích, dům v Praze, kde instituce sídlila, byl prodán přímým prodejem soukromému subjektu, který na Národní třídě už vlastnil jiné domy. V roce 1995 ÚLUV svůj boj definitivně prohrál – byl zlikvidován.

Kam s historickými dokumenty?Předení na kolovratu

Mezi kompetentními odborníky, folkloristy i mezi laickými příznivci lidového umění nebylo člověka, který by neželel zániku této organizace. (Bohužel likvidační scénáře se opakují neustále: koncem minulého roku zaniklo Design Centrum a mluví se o  likvidaci dalších kulturních institucí slučováním, redukcí financí a omezením kompetencí.) Ředitel Národního ústavu lidové kultury (NÚLK) ve Strážnici PhDr. Jan Krist mluví v souvislosti se zánikem ÚLUV o fatálním omylu a nenapravitelné škodě. Argumentuje tím, že neexistence podobné kulturně-výrobně-obchodní organizace je citelná a že v současnosti nikdo v oblasti uměleckořemeslné výroby nezaštiťuje tolik aktivit a v takové kvalitě jako kdysi ÚLUV.

Pracovníci této organizace nashromáždili za málem 70 let velké množství odborné, výtvarné a fotografické dokumentace týkající se nejen výroby, ale i ostatních aspektů lidského života. V devadesátých letech tedy zákonitě vyvstala otázka kam s cennými historickými fondy? Z rozhodnutí ministerstva kultury se materiály české oblasti přesunuly do Národopisného oddělení Národního muzea v Praze (kde jsou uloženy, ale bohužel veřejnosti nepřístupny) a dokumentace převážně z Moravy, Slezska a Slovenska přešla do správy Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, které umožňuje studium těchto pramenů jak odborníkům, tak laikům.

Má lidové řemeslo zlaté dno?

Ani po neslavném konci ÚLUV, jedné z nejúspěšnějších „socialistických firem“, která patřila v kontextu socialistického ekonomického marasmu k nejprogresivnějším a k permanentně prosperujícím, však řemeslníci, prodejci a ostatní milovníci lidového umění nerezignovali. Ale je otázka, jak dlouho přežijí. Několik oslovených lidových výtvarníků na tuto fatální otázku shodně odpovídá: "Držíme se, jak se dá. Bohužel, některé obory vymírají, některé už neexistují. Řada z nás takový nápor nezvládla: aby se člověk mohl zabývat rukodělnou činností, jsou nutné jakési podmínky (materiál, stroje, kapitál…), což je v našich podmínkách moc náročné. Prezentovaní vlastní tvorby jednotlivcem je složité a drahé a tím se cesta výrobků mezi lidi komplikuje."

Lidový řemeslníkJaké jsou tedy cesty lidových řemesel bez nástupnické zastřešující organizace?

Vědecký etnografický výzkum provádějí a sbírky spojené s lidovým řemeslem spravují konkrétní vědecké a muzeální instituce (Národní ústav lidové kultury ve Strážnici, Národopisné oddělení Národního muzea v Praze). NÚLK kromě jiného každoročně zabezpečuje agendu a průběh nominací na ocenění ministra kultury "Nositel tradice lidových řemesel". Titul je ohodnocením konkrétního lidového tvůrce za dovednosti, znalost postupů a technologií tradičních lidových řemesel a za snahu o jejich zachování, prezentaci na veřejnosti a předávání budoucím generacím. Všechna regionální muzea v rámci své specifikace, ale i mimo ni, pořádají systematické vzdělávání v rukodělných technikách s praktickými ukázkami.

Konkrétní řemeslná výroba se stala předmětem podnikání mnoha jednotlivců i malých společností. Tito mají od roku 1992 svou dobrovolnou nezávislou společenskou organizaci Sdružení lidových řemeslníků a výrobců. Toho času sdružuje asi 80 řemeslníků z celé České republiky (lidové řezbáře, košíkáře, výrobce lidových textilií a textilních technik, kožedělných výrobků, kováře, kovolijce, keramiky, perníkáře, nožíře, brouskaře, výrobce kraslic, medoviny a další).

I když nic nekoupí, aspoň se potěší…

Po zániku sítě Krásných jizeb se prodeje s lidovým sortimentem ujali soukromí obchodníci a dnes se na trhu ustálilo několik firem specializovaných na nabídku tohoto zboží (ČNP Manufaktura, Domestika, UVA, LUTA, Jizba a jiné.) Jaký je o lidové výrobky zájem, to jsme zjišťovali přímo na místě – v brněnské prodejně LUTA na České ulici. Na tomto místě obchod s lidovým uměním vždy byl, a tak obyvatele města i jeho návštěvníci změnu značky zaregistrovali pouze okrajově. (Z malé ankety mezi kolemjdoucími jsme se dověděli, že název Krásná jizba je natolik zažitým pojmem, že je vnímám jako všeobecné pojmenování prodejen s lidovou tvorbou.) Majitelka prodejny paní Jana Makarová před 15 lety, kdy se rozhodla vstoupit do podnikání s uměleckořemeslnými předměty, o tomto druhu obchodu nic nevěděla. Dnes však je odbornicí na slovo vzatou, registruje značný posun v sortimentu i v zákaznickém zájmu a ochotně nás svým prostorem, který je něco mezi galerií a velkoprodejnou s lidovými výrobky (nabídka čítá několik stovek položek), provedla. „Chodí sem hlavně starší a střední generace, z toho je 30 % stálých zákazníků, 20 % cizinců, zbytek jsou náhodní zájemci. Zvýšený zájem o lidové výrobky registrujeme před tradičními svátky, kdy se lidi obdarovávají. Rovněž se tyto předměty prodávají jako ceněné suvenýry, které našinci vozí s sebou při cestách do zahraničí,“ říká obchodnice. I když jsou ceny v těchto obchodech vyšší a vyhledávají je pouze solventnější zákazníci, po rozmluvě s několika prodejci se nám potvrdilo, že zájem o lidovou řemeslnou tvorbu trvá a některé rodiny navštěvují tyto prodejní galerie už v několikáté generaci.Tradiční dřevěná hračka

Brněnská LUTA většinu produktů bere přímo od výrobců a její majitelka se pokouší stimulovat zájem návštěvníků i tím, že pořádá předvádění konkrétních technik přímo v prodejně. “Za posledních 18 let se vkus Čechů a jejich vztah k vlastním tradicím velmi změnil. Zájem o původní řemesla už není jako za mého mládí, ale stále sem chodí lidi, kteří preferují originalitu. I když nic nekoupí, alespoň se potěší pohledem na něco krásného,“ říká paní Makarová.

Mária Uhrinová

Mohlo by vás také zajímat...

ČR: Odbor ochrany movitého kulturního dědictví, muzeí a galerií Ministerstva kultury vyhlašuje v souladu s usnesením vlády ze dne 10. dubna 2017 č. 276, k návrhu na zřízení výběrového dotačního řízení Akviziční fond a dle Příkazu ministra kultury č. 15/2017 výběrové dotační řízení „Akviziční fond“ pro rok 2017. 

Celá ČR
Granty
Co se děje
23.06.2017

ČR: Projekt Místa činu v rámci festivalu 4 + 4 dny v pohybu vyhlašuje výzvu na čtyřdenní festivalovou školu od 11. do 14. října 2017 s názvem AMIWHATIAMTHINKINGABOUT?Festivalová škola je určena studentům, umělcům a zástupcům organizací působících v oblasti kultury. Jejím cílem je nabídnout účastníkům sérii přednášek a workshopů renomovaných odborníků z různých oblastí umělecké produkce (fundraising, právo, sebeprezentace, marketing, osobní rozvoj, koučink, zpětná vazba projektů účastníků, ad.). 

Celá ČR, Hl. m. Praha
Vzdělávání
Co se děje
23.06.2017

HRADEC KRÁLOVÉ: Dnes, 23. června, začíná v Hradci Králové 23. ročník Mezinárodního festivalu Divadlo evropských regionů. Prvním festivalovým představením je inscenace We Come From Far, Far Away  souboru New International Encounter (NIE), který minulý týden obdržel za inscenaci prestižní norské ocenění Hedda v kategorii Nejlepší přestavení pro mládež roku.

Královéhradecký kraj
Instituce a kulturní zařízení, Soutěže a festivaly, Živé umění
Co se děje
23.06.2017

HRADEC KRÁLOVÉ: Fantasy představení Sekáč dědeček a pohádku O Kváskovi přiveze na hradecký Open air program vinohradská nezávislá scéna Divadlo D21. Obě představení uvidí diváci v Žižkových sadech v Divadelním stanu 23. a 24. června. Divadelní talk show Komu zvoní Hana, kterou chystají herečky D21 zase zve diváky a příznivce časopisu Nový Prostor do Autobufu.

Královéhradecký kraj
Instituce a kulturní zařízení, Soutěže a festivaly, Živé umění
Co se děje
22.06.2017