BRNO: Výstava Karátové duše připravovaná ve spolupráci s Cechem zlatníků a klenotníků Slovenska a pod kurátorským vedením Barbary Brathové představí rozmanité podoby současného šperku více než dvaceti autorů ze Slovenska, České republiky, ale i Itálie, Číny či Španělska. Záměrem organizátorů výstavy není „pouze“ prezentovat designovou a výtvarnou stránku špičkové šperkařské tvorby. Pozornosti se dostane i dalším zajímavým kontextům zlatnického řemesla, například užívaným technikám a materiálům.
Na části výstavy participoval Jiří Drlík, mistr zlatnický z Brna a osobnost českého i světového šperkařství, kterému muzeum tímto způsobem také vzdává hold a díky za možnost užší a dlouhodobější spolupráce. Výstava představuje důmyslné zlatnické nástroje a nářadí i klasické zlatnické techniky a materiály užívané tisíce let. A to nejen kovy, ale i drahé kameny. Včetně českého granátu, jehož prezentace vznikla v kooperaci s turnovským družstvem umělecké výroby Granát. Vždyť co by bylo české šperkařství bez našeho národního kamene! I do detailů jeho těžby a zpracování v Podkrkonoší nahlédne návštěvník výstavy. Praktické ukázky a setkání s opravdovými zlatníky pak zažili účastníci Brněnské muzejní noci 18. května přímo ve výstavě. Kromě historických zlatnických a šperkařských postupů, například pro velkomoravské období charakteristické granulace, muzejní konzervátoři poodhalí tajemství moderních metod péče o vzácné artefakty.
Na slavnostní vernisáži 13. května byli vyhlášeni vítězové 22. ročníku soutěže studentské šperku, kterou pořádá Cech zlatníků a klenotníků Slovenska. Oceněné práce na téma Divadelní šperk jsou součástí výstavy. Na vernisáži také proběhl křest knižní novinky z produkce Technického muzea v Brně – dvojjazyčné publikace Smalt/email. Jedinečná publikace s bohatým obrazovým doprovodem se zevrubně věnuje fenoménu, který po tisíce let sloužil na špercích jako náhrada drahokamů, ale dnes jej známe spíše jako běžnou povrchovou úpravu všedních kovových výrobků. K výstavě je byl vydán výpravný 130strákový katalog obsahující profily jednotlivých vystavujících šperkařů a jejich práce i shrnující texty autorského týmu výstavy.
Pro Technické muzeum v Brně i Cech zlatníků a klenotníků Slovenska je výstava prvním společným krokem s ambicí a záměrem dlouhodobé spolupráce. Při této příležitosti dal cechmistr Ĺubomír Déči vyrobit reprezentativní vlajku cechu, která bude situovaná přímo v expozici a má provázet i všechna následná setkání.
Ve dnech 14. - 15. května se konala také doprovodná konference k výstavě Český granát. Konference byla obecně zaměřena na představení českého granátu jako výjimečného drahého kamene, který je spojen s českými zeměmi. Pozornost byla věnována širším souvislostem jeho zpracování a využívání, a to zejména jako klenotnické výzdoby v oblasti uměleckého řemesla.
Více v přiložené TZ.
Zdroj: Zuzana Betáková, www.tmbrno.cz
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz