středa
24. dubna 2024
svátek slaví Jiří
Vychází reedice alb Nemám hlas jako zvon a Báječní muži
© Supraphon



JIŘÍ SCHELINGER & FRANTIŠEK RINGO ČECH na cestě od bubble-gumu k rachotu

ČR: Tři roky po vydání reedice alb Hrr na ně … nám se líbí …, kterou Supraphon připomněl nedožité 65. narozeniny Jiřího Schelingera, vychází opět v zajímavě vybavené 2CD reedici alba Báječní muži/Nemám hlas jako zvon. Nahrávky, jež vznikly mezi lety 1973 a 1975, a nyní byly doplněny o deset bonusových písní, symbolizují společnou cestu J. Schelingera a F. R. Čecha od legračních popěvků k vážnému rocku. Na své si tak přijdou fandové výchozích jednoduchých dupaček s až dadaistickými texty, ale i působivých balad, hardrocku a podivuhodných cover verzí kapel jako Black Sabbath, Status Quo či Beatles.

Autor článku: 
TZ/klapka

„Těsně předtím, než Jirka přišel do kapely, jsem měl se svým bubble-gumem velký úspěch. Šlágr stíhal šlágr. Právě v té době jsem začal poslouchat britský hardrockový kapely Deep Purple a Black Sabbath... Byl jsem z nich úplně hotovej a rozhodl jsem se, že musím postavit skupinu, která bude hrát stejně dobře, a hlavně tvrdě jako Párplové a Sabati. Problém spočíval v tom, že Viki Sodoma, který u mě zpíval, byl sice v podstatě bigbíťák, hvězda Matadors, ale pro hardrockovou muziku se nehodil," vzpomíná František Ringo Čech ve své knize Jiří Schelinger: Život a... (Orba, 1994) na období, kdy došlo k zásadnímu přelomu v jeho hudebním směřování.

 

Ten ve své podstatě odstartoval odchod Viktora Sodomy, respektive Čechovo setkání s Jiřím Schelingerem, tehdejším zpěvákem kapely Faraon. Toto přechodné období pokrývá album Báječní muži, vydané jen pod hlavičkou Skupina F. R. Čecha, jehož tucet nahrávek (rovná polovina z nich byla převzatých) vzniklo nespojitě od března 1973 do prosince 1974 a u mikrofonu při vzniku tří z nich stál ještě Viktor Sodoma.  

 

Jednolitěji, i když ne vyloženě rockověji, už působí dobou svého vzniku mladší album Nemám hlas jako zvon, jehož dvanáct písní bylo nahráno v září roku 1974. I tak je zde ale stále patrná - jak i sám Čech přiznává - "určitá nesourodost". Nic to ale nemění na tom, že obě alba i díky své pestrosti detailně rozkrývají změnu v uměleckém směřování dua Schelinger-Čech, včetně postupně narůstajícího autorského podílu prvního jmenovaného. Navíc zde najdeme také několik vydařených skladeb kytaristy Odlřicha Říhy a mezi bonusy rovněž hitovky z pera Jaroslava Uhlíře a Karla  Svobody. To vše doplněné o obsáhlý booklet s dobovými i novými ohlasy a ikonickými fotografiemi Otto Dlaboly.

 

Zapomínat ale nemůžeme ani na to, že v paměti tuzemských rockových fanoušků mají obě alba nezpochybnitelné místo také díky prvním dvěma cover verzím Black Sabbath (Báječní muži / Into the Void a Metro, dobrý den / A National Acrobat), které kdy v Československu pronikly do gramofonových drážek. "Byla to jen otázka taktiky a švejkování. Režim příliš nerespektoval autorská práva a povinnosti vůči západním zemím, tím pádem to nikoho nic nestálo, a my jsme si vybírali z těch kapel, které jsme nejvíc milovali. Jakmile byl schválenej text, tak se už nikdo moc nezajímal, jestli jsou to původně Black Sabbath, Deep Purple nebo kdokoli jiný.  Nebylo to tedy zas tak složitý, jak se může dnes zdát...," vzpomíná František Ringo Čech.


https://youtu.be/5V75_rMrbT4

Mohlo by vás také zajímat...

ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?

Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!

Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz

Celá ČR, Hl. m. Praha
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Senioři, Vzdělávání
EDITORIAL
24.04.2024

ČERVENÝ KOSTELEC: V sobotu 20. dubna se v kině Luník v Červeném Kostelci uskutečnilo 71. krajské kolo celostátní filmové přehlídky České vize. Filmová soutěž je určena neprofesionálním filmovým tvůrcům starším osmnácti let. Přihlášeno bylo 19 snímků. Nejlépe z nich uspěly filmy studentů filmových škol, dařilo se i hraným filmům. Porota také rozdala čestná uznání.

Královéhradecký kraj
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Soutěže a festivaly
Co se děje
23.04.2024

ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.

Celá ČR, Hl. m. Praha
Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Divadlo a tanec, Hudba
Články a komentáře
24.04.2024

HRADEC KRÁLOVÉ: Filmový dokument „Petrkov 13“ představuje místo, ve kterém žil a tvořil básník, grafik a překladatel Bohuslav Reynek se svojí francouzskou ženou, básnířkou Suzanne Renaudovou, a také osudy obou umělců. V obrazech je přítomný i Grenoble, kde se roku 1923 Suzanne s Bohuslavem nad svou básnickou sbírkou seznámila a odkud se do Petrkova po svatbě roku 1926 vydala. Petrkov se měl stát domovem vždy jen na půl roku, aby se manželé a později i se syny Danielem a Jiřím vraceli do Francie vždy na chladné měsíce. Údělem rodinných i dějinných událostí se však stal místem, ze kterého se od roku 1948 do své domoviny Suzanne Renaudová již vracet nemohla. Současná tvář místa si zachovává otisk celé rodiny Reynkových a vypovídá příběh domova i exilu, ve kterém se zrodila dodnes nesmírně ceněná umělecká díla a přivádí nové návštěvníky z české i francouzské kulturní oblasti. Po promítání filmu následuje přednáška Lucie Tučkové Petrkov jako domov i exil, v průsečíku putování. Akce se koná u příležitosti 60. výročí úmrtí básnířky Suzanne Renaudové.

 

Královéhradecký kraj
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Památky
Co se děje
22.04.2024