sobota
16. listopadu 2019
Svátek slaví: Otmar
Pohled Dačice
© Archiv V. Polnické



Jak humanitní a exaktní vědy pomáhají k rozvoji místního cestovního ruchu?

ČESKÉ BUDĚJOVICE: V současnosti dochází stále více k propojení a vzájemné, efektivní spolupráci Filozofické fakulty a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.  Výstupy této spolupráce v nejednom případě pomohou podpořit rozvoj místního turistického ruchu. Důkazem tohoto tvrzení jsou hned dva případy v podobě výzkumných grantových projektů. První z nich probíhá na Ústavu estetiky a dějin umění a nese název Tváře komunity: Obrazy, symboly a performance pozdně středověkého a raně novověkého města (1400 – 1700). Jde o tříletý projekt s mezinárodním přesahem, financovaný  grantovou agenturou České republiky, který se ve své podstatě vychází z dnes stále populárnějších vizuálních studií.

Autor článku: 
Veronika Polnická

Hlavním cílem tohoto projektu je analyzovat, jakými způsoby jedinci či zájmové skupiny (zastupitelé města, šlechtických rodin či různých náboženských skupin ) utvářeli veřejný prostor prostřednictvím obrazů, fundací památníků, církevních či profánních stavebních počinů a nebo rozličných efemérních architektur. Případně jaké politické ambice pomocí využití takovýchto akcí, které počítali s určitou vizuální zkušeností pozdně středověké a ranně novověké společnosti mohli dávat najevo. Jednotlivé případové studie se věnují následujícím vybraným jihočeským městům – Český Krumlov a Jindřichův Hradec jako feudální sídelní města, Dačice, Slavonice a Soběslav jako feudální nerezidenční města, České Budějovice a Prachatice jako královská katolická města a Tábor a Písek jako královská utrakvistická města. Pozornost je věnována samozřejmě i Praze, jakožto královskému rezidenčnímu městu a Hornímu Rakousku, kde jsou zkoumána města Freistadt a Weitra. 
Hlavní řešitelkou tohoto výzkumného mezioborového projektu je PhDr. Kateřina Horníčková, Ph.D. Na projektu také spolupracují doc. Ph.Dr. Michal Šroněk, CSc., Ph.Dr.Bc. Jan Ivanega, Mgr. Kateřina Pražáková, Ph.D., Bc. Petr Adámek, Bc. Jana Doktorová, Bc. Veronika Polnická a Dr. Elizabeth Gruber z Vídeňské univerzity.

Výstupy z projektu Tváře komunity budou mít v mnoha případech velký potenciál přispět k rozvoji místního  turistického ruchu a podpořit tak možnosti kulturního vyžití v daném místě a jeho blízkém okolí. Tuto devízu velmi ocenilo město Dačice a v zastoupení Mgr. Naděždy Mastné, vedoucí odboru kultury a cestovního ruchu projevilo zájem o možné využití případové studie zabývající právě tímto městem.
Obsahově je práce zaměřena na zdejší významný stavební počin minulosti, jenž se v rámci stavební produkce církevních staveb stal i projevem protireformace města v 17. století. Řeč je o založení bývalého františkánského klášterního komplexu (1660 – 1664) s kostelem sv. Antonína Paduánského (1672 – 1677) . V centru pozornosti  stojí  jedna z nejvýznamnějších osobností historie tohoto města - Matěj Jiří Kapeta (1598 – 1672), zakladatel klášterního komplexu, bohatý obchodník se suknem a doživotní primátor města.  Kapeta se do paměti místních obyvatel zapsal především jako velký mecenáš a obnovitel města po hrůzách Třicetileté války.
Od svého založení prošel klášter v průběhu staletími vývojem . V závislosti na kuturně-historický kontext  a  časté změny politické situace docházelo k proměnám jeho funkce.  
Tyto proměny jsou často zaznamenány na bohatém ikonografickém materiálu. Například během první světové války byla v budově františkánského kláštera v Dačicích zřízena pomocná nemocnice Červeného kříže. Za první republiky, konkrétně v  letech 1919 – 1920, našel v prostorách františkánského kláštera zázemí ve městě dočasně dislokovaný prapor 35. pluku italských legií. Po roce 1950 byly prostory kláštera využity jako kasárna vojáků a docházelo zde k případům těžkého vandalismu. V letech 1959 - 1995 převzaly klášterní prostory funkci muzea. V současnosti  obývá prostory kláštera řád bosých karmelitek.
Konkrétní forma využití studie za účelem podpory rozvoje místního turistického ruchu je dosud v jednání. Uvažuje se o tištěném tématickém turistickém průvodci a přednášce pro širokou veřejnost.

 

Druhý velký projekt vznikl v rámci partnerských vztahů Jihočeské univerzity a Univerzität Passau v oblasti exaktních věd, konkrétně informatiky a IT. Jedná se o projekt Digital Humanities, financovaný ze zdrojů Evropské unie. 
V roce  2014 tomu bylo přesně sto let od doby jednoho z nejkrvavějších konfliktů v dějinách lidstva – první světové války. Za účelem připomenutí společné historie a kulturní paměti České republiky a Svobodného státu Bavorsko byla vybudována Laboratoř Digital Humanities, v jejímž rámci podnikli studenti cestu po Bavorsku (zemské okresy Regen a Freyung – Grafenau) a České republice, kde navštívili okresy Prachatice, Český Krumlov a České Budějovice. Právě zde se nachází kulturní instituce uchovávající paměti národa, jako například muzea v jejichž archivech jsou uloženy cenné dobové prameny (z osobní korespondence, fotografie, tiskovin, atd. ).
Díky svědomité a obětavé práci všech lidí, kteří se na projektu podíleli bylo možné rekonstruovat životní příběhy a osudy lidí, jenž na bitevních polích první světové války položili své životy  .

 

Se svolením majitelů těchto pramenů  k jejich záznamu na moderní nahrávací vybavení  za účelem jejich uchování pro budoucí generaci nakonec došlo k vytvoření veřejné databáze tiskovin, fotografií, a dalších dokumentů pocházejících z období první světové války.

Řešitelský tým na české straně koordinoval vedoucí Ústavu aplikované informatiky na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity,  RNDr. Libor Dostálek ve spolupráci s Ing. Martou Vohnoutovou. 

Jelikož primárním cílem projektu Digital Himanities bylo uchování kulturně-historické paměti za pomoci vizuálních médií, což je z podstaty věci úzce provázané s principálním řešením projektu Tváře komunity, tak v současné době probíhají práce na vzájemném propojení  těchto projektů pod zastřešením jedné webové stránky, která vznikla v rámci výzkumu Digital Humanities. V konečném důsledku by to  představovalo komfortní a kvalitní dostupnost jak písemných, tak obrazových informací pro budoucí vědecká bádání obdobného charakteru. 

 

 

Mohlo by vás také zajímat...

ČR: Kompilace největších hitů Marie Rottrové Všechno nejlepší..., která původně vyšla na podzim roku 2003, patří mezi prodejem vůbec nejúspěšnější CD tituly v novodobé historii Supraphonu. Sestava dvanácti písniček, limitovaná stopáží LP záznamu, nyní vychází také na vinylu, tradičním zvukovém formátu této hudbě velmi slušícímu. Skladby si vybrala, doplnila a také seřadila paní Marie sama.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média
Co se děje
15.11.2019

ZLÍN: Největší současná osobnost v oboru dramaturgie a scenáristiky, Australanka Linda Aronson, zavítala ve dnech 2.–7. listopadu do Zlína. Světová expertka, která ve své praxi běžně spolupracuje s oscarovými tvůrci, přijela na pozvání ateliéru Audiovizuální tvorba UTB. Pro jeho studenty navíc připravila sérii odborných workshopů. Co na zlínské začínající tvůrce říká? „Měli by se méně stydět. Jsou velmi talentovaní.“    

Zlínský kraj
Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Vzdělávání
Co se děje
12.11.2019

ČR: Česká televize připravila pro letošní Vánoce čtyři nové pohádky. Prvního ledna odvysílá premiéru Marie Terezie a po Novém roce odstartuje nový formát, ve kterém se představí dvanáct amatérských pekařů a cukrářů Peče celá země.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Živé umění
Co se děje
12.11.2019

HRADEC KRÁLOVÉ: Vladimír Just je šťastně dvojjediný - aktivní divadelník z předlistopadových i listopadových dnů roku 1989 a současně divadelní historik. Toto spojení mu umožňuje proniknout i tam, kam se běžný historik nedostane, a vlastně ho to ani nenapadne. Je např. autorem publikace Divadlo v totalitním systému. Příběh českého divadla 1945-89 nejen v datech a souvislostech (Academia, Praha 2010), za kterou získal cenu Kniha roku AV ČR. A jeho esej Teatralita politického procesu s podtitulem Proces s Miladou Horákovou jako divadelní inscenace patří k nejmrazivějším svědectvím o brutalitě československého komunistického režimu. Bude o ní řeč i v následujícím rozhovoru, k němuž jsme se sešli během letošního divadelního festivalu v Hradci Králové, kde jako teatrolog nemůže chybět. Vzhledem k tomu, že jsme se během let stali dobrými přáteli, zůstanu, když dovolíte, u tykání.  

Celá ČR, Královéhradecký kraj
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Vzdělávání, Živé umění
Články a komentáře
13.11.2019