úterý
23. dubna 2024
svátek slaví Vojtěch



"Jak dobýt hrad. Památky takřka bez bariér"

Jedním z měřítek kvality demokracie je to, jak odstraňuje bariéry přístupu ke kulturním statkům a umožňuje co nejrovnější přístup ke kultuře. Již podruhé se návštěvníků památek, kterým dal osud do vínku omezenou schopnost pohybu a orientace, dostává do rukou průvodce informující je o památkách, hradech, hradních zříceninách, zámcích, klášterech, kostelech, skanzenech, zahradách, židovských památkách a archeologických nalezištích, které jsou pro ně zcela, nebo alespoň částečně přístupné.

V průvodci uváděné památky mohou vozíčkáři, jimž především je průvodce určen, navštívit buď samostatně, nebo s pomocí rodinných příslušníků, asistence, přátel a známých. V případě vybraných kulturních památek ve správě NPÚ a národních kulturních památek se upozorňuje i na ty, které jsou v současné době pro vozíčkáře přechodně, či trvale nepřístupny (zřícenina hradu Žebrák). Průvodce s názvem „Jak dobýt hrad…“ se od prvního průvodce vydaného v roce 2004 značně liší. Především vzrostl počet vybraných a uváděných kulturních památek, jak z území hlavního města Prahy, tak z dalších krajů České republiky. Památky již nejsou řazeny abecedně. Rozčleněny jsou ve skupinách, dle krajů Čech, Moravy a Slezska seřazených abecedně, za prvním Hlavním městem Prahou. Autoři průvodce tentokrát, u jednotlivých historických objektů rezignovali na popis jejich historie. Tá je podrobně a dostatečně popsaná v nejrůznějších publikacích a brožurách dostupných přímo na navštívené památce, nebo v běžném knižným prodeji. Svůj důraz kladli na shromáždění co možná nejpřesnějších a nejspolehlivějších informací určených cílové skupině návštěvníků s omezenou schopností pohybu a orientace, především však vozíčkářům. Během roku 2007, kdy průvodce vznikal, byla většina z popsaných památek autory osobně navštívená, „prochozena“ a zhodnocena. Primárně byla sledována dostupnost památek ve správě Národního památkového ústavu a národních kulturních památek, za které má ústřední pracoviště Národního památkového ústavu odbornou odpovědnost.

V rámci hodnocení přístupnosti jednotlivých památkových objektů pro vozíčkáře byla téměř výhradně sledována přístupnost běžného mechanického vozíku, se kterým se manipuluje zcela jinak, než s elektrickým. Vlastník elektrického vozíku by měl mít navíc také možnost nabití baterií. Tato služba není prozatím pro vlastníky elektrických vozíků na památkách České republiky, pokud je mi známo, dostupná. Rozhodujícím kritériem pro uvedení památky do průvodce byla přítomnost bezbariérové toalety upravené pro vozíčkáře. Přístupnost toalety je totiž rozhodujícím kritériem pro výběr navštíveného místa. Je to zdánlivá banalita, ale vozíčkář radši oželí prohlídku expozice nacházející se v prvním patře, než možnost dostat se na WC. Pokud je památka uváděná v prvním „Seznamu …“ pro vozíčkáře bezbariérově nepřístupná a navíc v jejím areály nebyla instalována bezbariérová toaleta, nebyla již do průvodce „Jak dobýt hrad …“ zařazena. Do průvodce však byly zařazeny i méně dostupné památky, na kterých je instalována bezbariérová toaleta upravená pro vozíčkáře. I když jsou návštěvnické okruhy těchto památek pro vozíčkáře bez asistence a někdy i s asistencí hůř dostupné, či přímo nedostupné, v areály památky, na bezbariérově přístupných nádvořích, se během letní sezóny konají nejrůznější kulturní akce, kterých se vozíčkář může spolu s dalšími návštěvníky aktivně účastnit (Křivoklát, Zvíkov).

Při sestavování průvodce „Jak dobýt hrad…“ si autoři jasně uvědomovali, že v České republice je jen několik pro vozíčkáře zcela bezbariérově přístupných památek, jejichž bezbariérovost je daná umístěním průvodcovské trasy v místnostech přízemí (zámek Kozel), nebo získána instalováním výtahů (věž Staroměstské radnice v Praze, Anežský klášter v Praze, palác Kinských v Praze, pevnost Špilberk v Brně) či osobní schodišťové sedačky (zámek Kunín). Rovněž není mnoho těch památek, které jsou alespoň částečně přístupné pro vozíčkáře bez asistence (zámky Jaroměřice nad Rokytnou, Hradec u Nechanic, Rájec nad Svitavou, klášter Kladruby, zřícenina Točník). Návštěva většiny vyžaduje menší či větší pomoc asistence a doprovodu vozíčkáře. Proto je i průvodce „Jak dobýt hrad…“ koncipován jako popis památky z pohledu vozíčkáře. Hned v první větě se uvádí, zda je památka bezbariérová, částečně bezbariérová, nebo zda je zcela „bariérová“ a pro vozíčkáře těžce přístupná, nebo zcela nepřístupná. Následně je popisována trasa, po které se vozíčkář v případě návštěvy interiérů dané památky pohybuje. Uváděny jsou zcela bezbariérové části prohlídkové trasy. Upozorněno je na překážky na prohlídkové trase, které je možné s pomocí asistence, přátel, překonat, nebo, se souhlasem zprávy navštívené památky a za spolupráce průvodců, obejít. Zároveň jsou zde vyjmenovaná pro vozíčkáře zcela nepřístupné místa.

Kromě vlastní dostupnosti pro vozíčkáře si průvodce „Jak dobýt hrad…“ všímá další možnosti pro odpočinek, poučení i zábavu, které památka nabízí. Mohou je zajišťovat specializované lektorské oddělení a ateliéry, s předem připraveným programem pro děti, žáky a studenty, případně seniory, návštěvníky s poruchami sluchu, zraku a s mentálním postižením. Na většině památek jsou během letní sezóny, v případě celoročně přístupných památek po celý rok, pořádané, nejrůznější kulturní akce pro všechny věkové a zájmové skupiny. Autoři nesledují a nepopisují konkrétní akce s konkrétními termíny. Snaží se pouze načrtnou a přiblížit s čím vším se na popisované památce může návštěvník, nejenom vozíčkář, sejít, co se na ní během sezóny děje a z čeho je možné si vybírat. Konkrétní informace o jednotlivých akcích a termíny jsou uváděny jak na internetových stránkách konkrétní navštívené památky, tak na stránkách Národního památkového ústavu pokud je šéfredaktor stránek včas obdržel. Všechny v průvodci uváděné památky jsou dostupné autem. Na většině parkovišť zřízených v jejich bezprostřední blízkosti, na které průvodce upozorňuje, jsou také vyhrazena stání pro parkování vozů osob s omezenou schopností pohybu a orientace.

Obdobně jako první „Seznam…“ i průvodce „Jak dobýt hrad…“ přináší adresu, telefonní číslo a emailovou adresu každé z uváděných památek. Součástí průvodce „Jak dobýt hrad…“ měly být také kapitoly „Divadlo bez bariér. Hlavní město Praha“ a seznam „Užitečné odkazy pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace a jejich rodinné příslušníky, přátelé, asistenty a kamarády“. Obě kapitoly musely být z technických důvodů vynechány. Všem zájemcům je k dispozici jejich elektronická podoba umístěná na internetových stránkách Centra paraple, Aktivní život a NPÚ.

Vzhledem k tomu, že ne každý má možnost si vzít do ruky knihu a listovat, bude také text průvodce „Jak dobýt hrad…“ v průběhu ledna 2008 umístěn na internetových stránkách Národního památkového ústavu a tím dán k dispozici všem, kterým plně vyhovuje čtení elektronických textů. Průvodce „Jak dobýt hrad… není určen pouze návštěvníkům s omezenou schopností pohybu a orientace, jejich rodinám, asistentům, přátelům a známým, ale také správcům a vlastníkům památek. Vyjmenováním všech, nebo alespoň většiny bariér jsou upozorněni na ty, které nejsou neodstranitelné a nabádá je, pokud se jedná o překážky jakými jsou nejčastěji 1, 2 nebo 3 schody, k jejímu vhodnému odstranění, za pomoci některé z hodících se pomůcek pro zajištění bezbariérového přístupu. Průvodce „Jak dobýt hrad. Památky takřka bez bariér“ by nevznikl bez finanční podpory Ministerstva kultury České republiky, které rozhodnutím č. 12259/2007-ORNK poskytlo neinvestiční dotaci ze státního rozpočtu ČR na rok 2007 na řešení projektu s názvem „Seznam vybraných nemovitých kulturních památek přístupných pro návštěvníky s omezenou schopností pohybu a orientace“. Sestaven byl v Národním památkovém ústavu u příležitosti prohlášení roku 2007 Evropskou unií „Evropským rokem rovných příležitostí pro všechny - směrem ke spravedlivé společnosti“.

Autoři: Jančo, M. – Burešová, K. – Šefců, O. 2007: Vydal: Národní památkový ústav, ústřední pracoviště. Praha. ISBN 978-80-87104-09-5.

Máte li zájem o průvodce „Jak dobýt hrad. Památky takřka bez bariér“ – piště na adresu:

 Milan Jančo, Národní památkový ústav, ústřední pracoviště, Valdštejnské nám. 3, 118 01 Praha 1;

telefonujte na číslo: 257 010 251 nebo zašlete email na janco@up.npu.cz a průvodce Vám bude na Vámi udanou adresu odeslán.

Milan Jančo

 

Text průvodce "Jak dobýt hrad..." je dostupný i na www.npu.cz - Nároního památkového ústavu. http://www.npu.cz/prur/novin/?news[detail]=2675

http://www.npu.cz/prur/download/zprist/

 

Mohlo by vás také zajímat...

ČERVENÝ KOSTELEC: V sobotu 20. dubna se v kině Luník v Červeném Kostelci uskutečnilo 71. krajské kolo celostátní filmové přehlídky České vize. Filmová soutěž je určena neprofesionálním filmovým tvůrcům starším osmnácti let. Přihlášeno bylo 19 snímků. Nejlépe z nich uspěly filmy studentů filmových škol, dařilo se i hraným filmům. Porota také rozdala čestná uznání.

Královéhradecký kraj
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Soutěže a festivaly
Co se děje
23.04.2024

HRADEC KRÁLOVÉ: Filmový dokument „Petrkov 13“ představuje místo, ve kterém žil a tvořil básník, grafik a překladatel Bohuslav Reynek se svojí francouzskou ženou, básnířkou Suzanne Renaudovou, a také osudy obou umělců. V obrazech je přítomný i Grenoble, kde se roku 1923 Suzanne s Bohuslavem nad svou básnickou sbírkou seznámila a odkud se do Petrkova po svatbě roku 1926 vydala. Petrkov se měl stát domovem vždy jen na půl roku, aby se manželé a později i se syny Danielem a Jiřím vraceli do Francie vždy na chladné měsíce. Údělem rodinných i dějinných událostí se však stal místem, ze kterého se od roku 1948 do své domoviny Suzanne Renaudová již vracet nemohla. Současná tvář místa si zachovává otisk celé rodiny Reynkových a vypovídá příběh domova i exilu, ve kterém se zrodila dodnes nesmírně ceněná umělecká díla a přivádí nové návštěvníky z české i francouzské kulturní oblasti. Po promítání filmu následuje přednáška Lucie Tučkové Petrkov jako domov i exil, v průsečíku putování. Akce se koná u příležitosti 60. výročí úmrtí básnířky Suzanne Renaudové.

 

Královéhradecký kraj
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Památky
Co se děje
22.04.2024

OSTRAVA: Sedmý ročník uměleckých Cen Jantar vyvrcholí gala večerem, jehož součástí budou hudební vystoupení, připravené speciálně pro tuto příležitost. I letos o držitelích Ceny Jantar za celoživotní přínos rozhodlo odborné kolegium, složené z řady osobností kulturního života Moravskoslezského kraje.

Celá ČR, Moravskoslezský kraj
Co se děje
22.04.2024

ČR: Tradice oslav české hudby se v letech zakončených čtyřkou koná pravidelně už od roku 1924. Jejím cílem je připomenout význam českých skladatelů a interpretů pro domácí i zahraniční kulturní prostředí.

Celá ČR, zahraničí
Hudba, Památky, Soutěže a festivaly
EDITORIAL
17.04.2024