Hudebníci v Muzeu romské kultury
BRNO: Cestami romských muzikantů a jejich písní. Tudy chce, dle svého podtitulu, provést návštěvníky nová dlouhodobá výstava v Muzeu romské kultury. „Brno je kolébka romské muziky a různých žánrů, a to výstava dokumentuje. Jsou tam muzikanti i skupiny, minulá generace i nová, nastupující,“ přibližuje základní obsah externí kurátor Gejza Horváth.
Pouhé tři místnosti, ale nabité doslova od stropu po podlahu. Nikoli artefakty, ale estetickými zážitky, na pohled i na poslech. Taková je ve dvou větách výstava Lavutara, kterou minulý týden zahájili v Muzeu romské kultury.
„Pokusili jsme se nabídnout pohled na hudbu přímo z perspektivy muzikantů. Na přípravě výstavy se podíleli samotní hudebníci – jedním z kurátorů je Gejza Horváth, v širším realizačním týmu byl Radek Bagár, na jehož prodejnu hudebních nástrojů na Vranovské jsme vytvořili jakousi parafrázi, s dalšími desítkami lidí se natáčely rozhovory, poskytli fotografický nebo audiovizuální materiál,“ popisuje kurátor Matyáš Dlab.
Výstava je rozdělena do dvou částí. V přízemí se návštěvníkovi dostane obecnějšího vhledu do tématu romské hudby (nebo hudby Romů?)Druhé patro se již plně věnuje brněnskému kontextu. V obou sálech naráží člověk všude v prostoru na sluchátka nebo kabely, do kterých si dokonce může zapojit sluchátka vlastní. „Tyto kabely visí ze stropu. Hodně romských muzikantů se totiž vyjadřovalo v tom smyslu, že talent jim byl dán shora,“ prozradil ideu instalace architekt Tomáš Džadoň.
Multimediální rozměr výstavy je opravdu jedinečný. Množství ukázek a jejich spektrum zajistí pro nejpoctivější návštěvníky zábavu i na několik hodin. Při návštěvě výstavy si ale vyhraďte čas i na její poslední část, kterou je provizorní kinosál. V natočených rozhovorech se hudebníci svěřují se svým vztahem k nástroji a s technikou hry. „Naším cílem bylo nechat v určité míře promluvit hudební kulturu samu za sebe. Proto je tu tolik autentických audiovizuálních a audio materiálů, od koncertních vystoupení až po intimní spontánní hraní v domácnostech, na svatbách... A proto je součástí doprovodného programu také série koncertů s názvem hudební léto,“ doplňuje Dlab.
Výstava sice bude přístupná až do května příštího roku, ale právě zmíněné koncerty lákají k návštěvě v následujících týdnech: 30. května zazní tradiční romské písně v podání Lukáše Čonky a Romana Horvátha a cimbálových muzik, 8. června sem zavítá primáš Marek Balog s maďarskou cimbálkou.
Kompletní program najdete na stránkách Muzea romské kultury.
Mohlo by vás také zajímat...
KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: Královéhradecký kraj ocenil významné osobnosti v regionu. Mezi oceněnými je kardinál Dominik Duka, ředitel Oblastní charity Červený Kostelec a laureáti z oblasti sportu, školství, vědy i umění. In memoriam získal Medaili Královéhradeckého kraje I. stupně uznávaný zoolog a „Legenda Krkonoš“ Jiří Flousek.
Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR na své 98. schůzi schválila návrh zákona o státní památkové péči, který je dílčí technickou novelou a upravuje zejména dvě oblasti.
ČR: Spolek Kašpar je soubor, který je již více jak třicet let etablovaný na české divadelní scéně. Aktuálně hraje v Divadle v Celetné a v komorním prostoru Klubovna v Jindřišské ulici. V letošním roce se Spolek Kašpar ve spolupráci s Divadlem v Celetné, Klubovnou a Rádiem Kašpar rozhodl vypsat první ročník anonymní dramatické soutěže KAŠPAR.DRAMATIK o nejlepší původní divadelní hru na téma „STRACHY / OHROŽENÍ“.
DOMAŽLICE, LITOMYŠL: Ústředním místem oslav dvoustého výročí narození Bedřicha Smetany bude letos Festival Smetanova Litomyšl, který se uskuteční v termínu od 8. 6. do 7. 7. V hlavním programu tohoto významného hudebního svátku vystoupí pouze jeden jediný amatérský soubor. Jmenuje se Čerchovan a jedná se o pěvecký sbor působící v Domažlicích nepřetržitě od svého založení v roce 1901. V současné době ho tvoří přibližně 45 amatérských zpěváků a od roku 1997 stojí v jeho čele sbormistr MgA. Marek Vorlíček. Právě jeho jsme při příležitosti mimořádného festivalového vystoupení požádali o rozhovor.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818