Hrála Praha o čas?
<p>PRAHA: Tak jsme se v těchto dnech dozvěděli, že pokuta za chybnou a necitlivou rekonstrukci Karlova mostu je promlčena. Samotný depresivní fakt, že se to může stát tak snadno a v poměrně krátkém čase, nechám stranou.</p> <p>Nakonec se k tomu velice fundovaně vyjádřil minstr kultury slovy: „Z pohledu ministra, dlouholetého starosty i z pohledu běžného občana je samozřejmě těžko přijatelné, že se něco takového táhne bez výsledku rok až do promlčení. Celé to přehazování z Prahy do Plzně a zpátky považuji za nefunkční. Jeden článek v řetězci udělá dvakrát chybu a jste prakticky bezbranní. Možná by stálo za to, zamyslet se celkově nad pravidly správního řízení, protože tady je evidentně něco špatně.“<br />
Neodpustím si pouze zmínku o tom, kolik práce, peněz a papíru stála to roční tahanice, která skončila patem. </p> <p>Pozastavme se ale nad jiným aspektem celého problému. Pokud jste případ Karlova mostu, tedy kulturní památky jedné z nejcennějších, která je součástí komplexu historického jádra zapsaného na Seznamu UNESCO, sledovali, tak po celou dobu jste mohli vnímat dvě oponentní skupiny, s názorem na jedné straně, že oprava Karlova mostu je naprosto v pořádku a na druhé straně skupiny s přesvědčením, že památka je rekonstrukcí poškozována.<br />
Vznikly občanské aktivity za záchranu Karlova mostu a v prosinci roku 2009 z důvodu nečinnosti Magistrátu hl. m. Prahy, předalo ministerstvo kultury věc Krajskému úřadu Plzeňského kraje, odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu. Ten shledal, že k pochybení došlo a pokutu vyměřil. Od té doby se Praha úspěšně odvolávala.<br />
Teď si ale můžeme položit otázku, zda byli představitelé hlavního města přesvědčeni, že mají pravdu a rekonstrukce Karlova mostu je podle nich úplně v pořádku, nebo jenom hráli o čas.<br />
Promlčením se totiž vytratila podstata věci. Je tedy Karlův most necitlivými zásahy poškozen, nebo není? A pakliže ano, tak kterými?<br />
Myslím, že by se v tomto směru mělo docílit respektovaného závěru už proto, že rekonstrukce bude pokračovat.</p>
Mohlo by vás také zajímat...
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818