Generační Divadlo Feste útočí na společenská tabu

<p>BRNO: Dramaturgie zaměřená na tabuizovaná a nejednoznačná témata společensko-politického charakteru, to je program brněnského Divadla Feste. Společným jmenovatelem pro výběr témat jednotlivých projektů divadla je identita – totožnost člověka – vnímání sebe sama v našem životním prostoru. Zkoumání identity jedince vede inscenace Divadla Feste jednak k uchovávání paměti, jednak k hledání aktuálních momentů, které mají vliv na podobu paměti budoucí.</p> <p>Divadlo Feste je autorské divadlo, které pracuje převážně s původně nedramatickými a nedivadelními texty. Usiluje o rozvoj otevřené občanské společnosti a angažuje se cíleně a dlouhodobě, což je v kontextu ČR ojedinělé. Divadlo Feste se zaměřuje na obsahy podněcující společenskou diskuzi a na fenomény určující aktuální domácí i světový diskurs (zejména masmediální) a z něj plynoucí interpretaci reality. Opírá se o výzkumy a odborné rešerše daných společenských témat a hledá vždy novou cestu ke specifickému divadelnímu ztvárnění (dokumentární, pohybové, cross-over, činoherní divadlo, improvizace).<br />
Dora Viceníková, dramaturgyně, zástupkyně uměleckého šéfa Divadla Reduta, scény Národního divadla Brno o snažení brněnských divadelníků říká: „Divadlo Feste dokázalo vnést na českou divadelní scénu nový zájem o původní dokumentární drama. V inscenacích jako Náš islám, Popis obrazu, Osmdesátdevět, Havel píše Husákovi, Be Free!, Haz.Art, Dr. Emil Hácha dokázal Jiří Honzírek artikulovat aktuální politické a společenské situace a konfrontovat s nimi publikum.„<br />
Vladimír Hulec, divadelní publicista a ředitel festivalu …příští vlna/next wave…, k tomu dodává: „Dokumentární divadlo je jedním z nejaktuálnějších proudů současného evropského divadla. U nás tento trend nejvýrazněji reprezentuje činnost Miroslava Bambuška a – právě – Jiřího Honzírka a jeho Divadla Feste. Oba se mimo jiné snaží – různým způsobem – odvážně a razantně reflektovat a mapovat nedávnou, dosud ještě<br /> nezhojenou minulost lokality zvané Česko, resp. Československo.“</p> <p> V článku Feste v Brně předvádí nefalšované generační divadlo Jana Soukupová z MF Dnes píše: „Mezi mladým brněnským publikem začíná být takřka kultovně přijímána tvorba zhruba třicetiletých inscenátorů i autorů Divadla Feste (pojmenovaného podle šaška ze Shakespearova Večera tříkrálového). Dokonce se zdá, že je možné mluvit o zrodu nového generačního divadla s jasným osobním pohledem i názorem na současný svět.“</p> <p>REPERTOÁR</p> <p> Úvodní část cyklu Identita 1: Náš Islám vznikla v období mezi květnem 2006 a březnem 2007 jako divadelně-sociální projekt, který chtěl „sledovat kontrast mezi žitou skutečností českých muslimek a muslimů a jejich mediální prezentací“. V Brně ji převážně studentské publikum mohlo zhlédnout například v Divadle Polárka, v atriu Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, v klubu Fléda či v Domě pánů z Kunštátu.</p> <p> Po první premiéře v Praze (18. ledna 2007 v Experimentálním prostoru Roxy/NoD) a šňůrách po celé republice se divadlo začalo blížit ke svému sídelnímu městu Brnu a pevnější destinaci. V brněnském Domě umění mělo 15. listopadu 2007 premiéru bilingvní, českoněmecké představení pro dva české a dva německé herce Identita 2: Popis obrazu/Bildbeschreibung od Heinera Müllera. Šlo o jeden z dílů cyklu Divadla Feste Identita, který inicioval režisér Divadla Feste a vůdčí osobnost sdružení REPT Jiří Honzírek. </p> <p> Další díl cyklu Identita se dočkal premiéry v nejstabilněji fungujícím sídle sdružení, totiž pod střechou (lépe řečeno ve sklepě) Divadla Reduta, tedy v jedné z destinací Národního divadla Brno. Inscenace nazvaná Identita 3: Osmdesátdevět – Trenažér jedné revoluce (premiéra 1. listopadu 2008) se stala další částí Honzírkova tvůrčího stipendia zkoumajícího identitu.</p> <p> Následující Identita 4: Havel píše Husákovi, tentokrát v produkci Reduty, se stala také svého druhu poctou Václavu Havlovi, který podle režiséra Jiřího Honzírka „patří už několik desetiletí k nejvýraznějším humanistickým myslitelům světa“. Havlův dopis tehdejšímu komunistickému prezidentovi Gustávu Husákovi vznikl ve zdánlivě beznadějně umrtvené normalizační době roku 1975. Inscenátoři usoudili, že disident Havel v něm „velmi přesně analyzoval strach, lhostejnost, sobectví, pokrytectví a ponížení lidí v komunistické společnosti, a zejména neuvěřitelnou schopnost Čechů nechat se manipulovat“.</p> <p> Identita 5: Marie Restituta aneb Nemocnice na kraji Říše byla inspirována osudem světice brněnského původu, která byla souzena a popravena během 2. světové války roku 1943. Vyprávění o Marii Restitutě je připomínkou lidí, kteří se nebáli stát za svým názorem ani v dobách velkého společenského útlaku. </p> <p> Cyklus pokračoval projektem Identita 6: Bee Free!, věnovanému násilnému vysídlení zhruba 25 000 Němců z Brna, provázenému střelbou, hladem, úplavicí, které měly za následek až 6000 mrtvých a lze jej označit jako etnickou čistku.</p> <p> Identita 7: Haz.Art / Divadelní spam se zaobírá problematikou výherních automatů, reaguje na skutečnost, že v Praze je více heren než v Rakousku a Německu dohromady, že u nás připadá na jeden automat 170 lidí a v Brně dokonce 60, že se z naší republiky stalo Las Vegas Evropy.</p> <p> Inscenace Identita 8: Dr. Emil Hácha aneb Já na Háchu, Hácha na mě je věnována, jak název napovídá, politickému osudu dr. Háchy a jedné z nejrozporuplnějších kapitol moderních českých dějin. Sleduje komplikovaný úděl protektorátního prezidenta, jenž se stal nástrojem komunistické propagandy pro vytváření zkresleného obrazu o člověku, který bojoval za identitu naší země v její nejtěžší hodině.</p> <p> Předchozí tři Identity měly premiéry v roce 2010, ta další, Identita 9: Pásla koně na balkóně byla poprvé uvedena v multikulturním centru pro nezávislou tvorbu Stadion v Brně 29. 1. 2011. Obrací se k tématu romské menšiny. U vědomí zprofanovanosti této problematiky se inscenátoři rozhodli podívat se na ni s patřičným odstupem. Situovali příběh do vzdálené budoucnosti a nahlížejí na vše optikou lidí z roku 2238. Sci-fi jako žánr poskytl potřebnou svobodu a dostatečný manévrovací prostor pro uchopení složité látky.</p> <p> Identita 10: Mimořádné události (Ote©), která měla premiéru v pražském experimentálním prostoru Klubu Roxy NoD 31. 5. 2011, vycházela ze hry britského dramatika Martina Crimpa, zachycující několik prostředí, z nichž mohou v Evropě vyrůst masoví vrazi typu Anderse Breivika. Téma lze odtušit z podtitulku Co otec pokazil, může napravit zase jen otec…</p> <p> Další, v pořadí Identita 11: Pohřbívání – premiéra 11. 9. 2012 se zabývala mírou politického a společenského vlivu Václava Klause na charakter české společnosti. Pohřbívání je přímým televizním přenosem státního pohřbu Václava Klause. Jedenáctý díl dramaturgické linie Identita vycházel z předlohy Romana Sikory.</p> <p> Identita 12: Národní třída, která měla premiéru 9. 10. 2012 byla inscenací stejnojmenné hry spisovatele a dramatika Jaroslava Rudiše. Národní třída předkládá obraz obyčejného člověka, pro něhož je mír pouhá přestávka mezi válkami. Mezi válkami, které jediné dokážou efektivně řešit naše každodenní trápení. Mezi válkami, které začínají dělením lidstva na ty „dobré“ a ty „špatné“. Divadlo Feste Identitou 12 zakončilo trojici projektů, v nichž se zabývalo ultrapravicovým extremismem, xenofobií a šovinismem a vyjádřilo naléhavou obavu z dopadů zhrubnutí, zglajchšaltování a lhostejnosti k životu společenství v České republice. </p> <p> Identita 13: Dealeři fyzické lásky měla premiéru 19. 12. 2012 v jídelně Mňamky naší mamky. Vycházela z textové předlohy Anny Saavedry, zabývající se problematikou domácího násilí. Domácí násilí je v inscenaci nahlíženo perspektivou obou pohlaví. Režisér zkoumá schopnost člověka otevřít se zranění jako takovému, zkoumá otevřenost člověka zranit stejně jako otevřenost člověka ke zranění.</p> <p> Dne 15. 10. 2013 se konala premiéra inscenace Hodní, zlí & dotovaní autorů V. Větrovce a K. Menclerové. „Má být divadlo financováno z vašich daní?“ Tak zní základní otázka, na níž je vystavěná inscenace Divadla Feste. Divák tak díky ní může nahlédnout do chodu a způsobu financování nezávislých divadel, demonstrovaného na pozadí divokého západu.</p> <p> Zatím posledním počinem Divadla Feste je inscenace Kupci hvězd, pro niž textovou předlohu připravili Jiří Honzírek, Tomáš Sýkora a Petr Maška. Inscenace je založená na esejích z knihy Intelektuál ve veřejném prostoru (editor Petr Hlaváček). Divadlo Feste cituje krátké úryvky několika autorů a vytváří s nimi a kolem nich svět lidí, kteří nikým nevolení ovlivňují život společnosti víc než politici. Tvůrci se ptají, kdo to vlastně je intelektuál a proč slýchávají, že jsou intelektuálním divadlem. Ptají se, jestli se za to mají stydět, chlubit se tím anebo se spolehnout na hledání dalších otázek.</p> <p> Putovní divadelní sdružení Feste se na pozadí renomovaných brněnských scén vyskytlo jako cosi až neskutečně autentického, pravdivého a generačně určitého. Divadlo funguje bez stálého souboru a od počátku je provozuje občanské sdružení REPT. Četnost jeho představení nebyla zpočátku významnou veličinou. Např. ještě v roce 2010 se uskutečnily 3 premiéry a 14 repríz, a to včetně představení na festivalech Kopřivnická Kopřiva, Off-Theater, Divadelní svět Brno a …příští vlna/next wave… v Praze.</p> <p>FINANCE</p> <p> Divadlo v roce 2010 vystačilo s vyrovnaným rozpočtem ve výši necelých 260 tis. Kč, z toho 145 tis. získalo z grantových a nadačních příspěvků, zbývající částku tvořily vlastní příjmy. O dva roky později, v roce 2012, se uskutečnily také 3 premiéry, počet představení však již dosáhl čísla 45. I v tomto roce divadlo mělo vyrovnaný rozpočet, a sice ve výši 613 tis. Kč. Z toho činily granty Ministerstva kultury a Statutárního města Brna 330 tis. a dalších 21 tis. dotace z nadačních fondů.</p> <p>OSTATNÍ AKTIVITY</p> <p> Divadlo Feste se vedle vlastní tvorby podílí na pořádání několika projektů, např. na site-specific festivalu scénického čtení nazvaném by.BY, v roce 2011 např. pořádalo festival YOUGO!, podílelo se na projektu Týden lidských práv, na festivalu Moje 20. století a na projektu I kráva má svou knihu.<br />
Letos 12. dubna pořádá v brněnském Kabinetu múz warm-up večírek.</p> <p>PRINCIPÁL</p> <p> Vůdčí osobností Divadla Feste je dramaturg a režisér Jiří Honzírek (1979), který divadlo založil v roce 2006 se svými kolegy z fakulty a je dodnes jeho principál, umělecký šéf, kmenový režisér a spiritus agens. Jiří Honzírek studoval režii a dramaturgii na brněnské JAMU (2006). Absolvoval studijní stáže na Hoogeschool voor de Kunsten v Amsterdamu (2002, 2003) a Folkwang Hochschule v německém Essenu (2004). V současné době studuje doktorandský program na katedře Teorie a dějin divadla FF MU v Brně. </p> <p> Více informací o Divadle Feste <p> Aktuální program Divadla Feste