Finacování regionáních muzeí

Jana Pernicová

V Pardubickém kraji působí čtyři regionální muzea a jedna galerie, na jejichž provoz přispívá kraj ročně více než 50 miliony korun. Tyto instituce sídlí ve velkých městech, která se na jejich financování podílejí zcela minimálně.

Tyto instituce sídlí ve velkých městech, která se na jejich financování podílejí zcela minimálně. Přitom malá města, jako zřizvoatelé obecních muzeí, je financují ze svých rozpočtů částkami v řádech milionů korun. V Pardubickém kraji jich je 29. Proto se kraj snaží vytvořit spravedlivější systém, v němž by i nadále hradil regionální činnost, ale zároveň by města, kde instituce sídlí, finančně participovala. Jako jeden z argumentů lze uvést skutečnost že působí zároveň jako muzea městská. Týká se to měst Pardubice, Chrudim, Litomyšl a Vysoké Mýto. Kraj navíc vytváří městům podmínky pro lepší prezentaci, kterou znásobí výstavba centrálního depozitáře v Dolní Rovni.

Zajímalo mě, zda představitelé měst, kterých se to týká, slyší na tyto argumetny. Položila jsem proto několik otázek Ing. Janě Pernicové, radní Pardubického kraje zodpovědné za školství, kulturu a památkovou péči a poprosila o odpovědi:

Oslovil už kraj zmíněná města, případně s jakou odezvou?

Ano, zástupci kraje nejprve s vedením jednotlivých měst jednali osobně a poté jim byla jménem Rady Pardubického kraje zaslána oficiální písemná žádost. Jedná se konkrétně o města Chrudim, Litomyšl, Vysoké Mýto a samozřejmě také Pardubice. Bohužel však musím konstatovat, že jsme u nich zatím pochopení pro svůj záměr nenašli. Přestože uvedená města uznávají svou výhodu v tom, že nemusejí zřizovat a tedy financovat vlastní muzea, obvykle naši žádost odmítli s odkazem na řadu jiných povinností, které musejí ze svých rozpočtů zajišťovat, a samozřejmě také odkazem na současnou finanční situaci. Nicméně my tímto nepovažujeme jednání za uzavřená a hodláme v nich i nadále pokračovat.

S jakým principem pro výpočet částky, kterou by mělo to které město přispět, počítáte?

Jednotlivá krajem zřizovaná muzea vyčíslila podle metodiky, na které se ředitelé dohodli, náklady na činnosti, které souvisejí přímo s jejich činností pro města, v nichž mají svá sídla. Jedná se např. o náklady na správu sbírek odpovídající velikosti města v poměru k velikosti jejich sběrného regionu, na speciální výstavy zaměřené na historii města, na část nákladů na ostatní výstavy (koeficientem návštěvnosti občanů města a přijíždějících) apod. Ten výpočet je poměrně složitý a samozřejmě nikdy nemůže být zcela přesný – nepočítáme náklady na vyrobené součástky, ale na práci, kterou nelze znormovat, a to z velké části práci tvůrčí. Výpočet částky však žádné město nezpochybnilo – možná také díky tomu, že pro ně získané číslo vyšlo velmi pozitivně, v podstatě ve výši asi jedné třetiny částky, kterou jiná města na provoz svých vlastních muzeí vynakládají. Např. v roce 2008 vynakládala v našem kraji města, která zřizují svá muzea, na jejich provoz průměrně 230 korun na jednoho obyvatele. To by např. pro takovou Chrudim znamenalo příspěvek ve výši 5,5 mil. korun. Požadavek kraje je ale například u již zmíněné Chrudimi 1,8 mil. Kč, tedy zhruba třetinový, což je pro města velmi příznivé. Kraj tuto organizaci ročně financuje částkou okolo 9 milionů.

Můžete se zmínit v jaké fázi je výstavba centrálního depozitáře v Dolní Rovni?

Bývalý školní areál v Dolní Rovni byl do správy kulturních organizací převeden v říjnu loňského roku. Do té doby došlo k definování požadavků jednotlivých organizací na zajištění takových podmínek, aby do něj mohly své sbírkové či knihovní fondy umístit. Na základě těchto požadavků v současné době probíhají přípravné a projektové práce, s vlastní realizací stavebních úprav bychom chtěli začít na jaře. Celý areál nabízí asi 3500 čtverečních metrů plochy celkem v pěti objektech. Chtěli bychom do něj umístit část konzervačního fondu Krajské knihovny a vybrané sbírky muzeí a galerie. Objekty jsou v relativně dobrém technickém stavu a snad až na jednu výjimku si vyžádají pouze zásahy charakteru menších stavebních úprav. Samozřejmostí je vybavení zabezpečovací technikou, mobiliářem, výtahy apod. podle požadavků budoucích uživatelů. Celkové náklady se v tuto chvíli jen těžko odhadují, počítáme však asi s 15 mil. Kč. S podáním žádostí lze uvažovat pouze do programu ISO, který administruje ministerstvo kultury. Podzimní uzávěrku jsme však z důvodu nepřipravené dokumentace nestihli, takže budeme žádat až na rok 2011.