úterý
22. května 2018
Svátek slaví: Emil
Krajská vědecké knihovna v Liberci
© Archiv knihovny



Fenomén českých knihoven v osmičkovém roce – Liberecký kraj

ČESKÁ REPUBLIKA: V letošním roce slavíme stoleté výročí vzniku první Československé republiky. Jen o jeden rok méně je řadě českých knihoven. Datují se totiž rokem 1919, kdy jeden z Masarykových tzv. osvětových zákonů uložil zakládání obecních knihoven. Tento zákon vyvolal doslova revoluci. Podle statistik Eurostatu je v zemích EU 63 tisíc knihoven, z toho 10 % funguje v ČR. I když současný zákon už povinnost zřizovat obecní knihovnu obcím neukládá, představují knihovny největší položku české kulturní infrastruktury (veřejných knihoven je více než 5 tisíc, muzeí je necelá pětistovka, divadel o něco méně než dvě stě). Nedivte se, že New York Times napsaly v roce 2016, že Česko je rájem knihoven.

Autor článku: 
Kolektiv knihovníků v Libereckém kraji/jal

Seriál Místní kultury se po celý rok bude zabývat fenoménem české knihovny, od historie po současnost. Chce představit osobnosti, trendy, ukázat velké knihovny i knihovny v malých obcích bez profesionálních pracovníků, popsat, jak se knihovnám daří komunikovat s veřejnou správou, co jim chybí, čeho si naopak váží. Přejeme si, abychom tím i přispěli ke kulatým stolům v jednotlivých krajících, které hodlá jako dialog s veřejnou správou uspořádat Národní knihovna. A rovněž, a to především, vzdát hold knihovníkům, kteří svou profesi považují za poslání a službu společnosti.

Mgr. Lenka Lázňovská, ředitelka Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu

 

JAK TO VIDÍ V LIBERCI / odpovídá Mgr. Blanka Konvalinková, ředitelka Krajské vědecké knihovny v Liberci

Jaký význam mají knihovny v ČR v dnešní době – ve světě elektronických médií a sociálních sítí. Obešli bychom se bez nich?

Knihovny už dávno nejsou pouhými půjčovnami knih. Větší knihovny využívají sociální sítě pro komunikaci se svými fanoušky – a díky nim získávají cennou zpětnou vazbu. Uživatelům nabízejí půjčování elektronických knih, zahraničních i českých, a to vzdáleně, tedy z pohodlí domova. Rovněž elektronické databáze mohou pomoci při studiu, ale jejich využití je vhodné i pro starší ročníky, třeba pro ty, kteří už tak dobře nevidí na malé tištěné písmo. Například databáze světového denního tisku PressReader nabízí uživatelům možnost si velikost písma zvětšit podle potřeby a přečíst si tak pohodlně noviny v češtině i dalších jazycích. Krajské knihovny rovněž digitalizují své vzácné a regionální fondy (knihy, časopisy i noviny) a zájemce tak může třeba studovat historii svého města, aniž by knihovnu navštívil fyzicky. Využije její služby jednoduše na dálku. Bez knihoven se neobejdeme, služby se ale musí měnit v souladu s požadavky uživatelů.

                     

Jak oslavíte osmičkový jubilejní rok? A jaké možnosti v této souvislosti máte jako TOP knihovna regionu?

Už v loňském roce jsme přemýšleli, jaké akce ke stému výročí vzniku republiky našim návštěvníkům nabídneme. Začínáme květnovým kulatým diskusním stolem „Knihovna – věc veřejná“, na který jsme pozvali představitele kraje i města Liberce a starosty a který vnímáme jako podnět pro další práci a spolupráci. Zajímavá jistě bude přednáška Architektura ve službách státu, která doplní stejnojmennou výstavu o moderní architektuře první republiky 1918–1938. Výstava O Josipu Plečnikovi, významném architektovi Pražského hradu, ozdobí naši knihovnu rovněž v květnu, zahájení se zúčastní i slovinský velvyslanec v Praze J. E. Leon Marc.

V rámci literární besedy představíme autory slavných románů s tématikou 1. světové války, budeme se věnovat i hudbě roku 1918 - od valčíků a pochodů císařství ke kupletům a novým rytmům republiky. Využijeme dlouhodobé spolupráce se Střední textilní školou v Liberci, která připraví módní přehlídku ve stylu první republiky a známých módních salónů Hany Podolské či Oldřicha Rosenbauma. Nevynecháme ani politická témata a v několika přednáškách posluchače seznámíme s českým životem v Liberci v roce 1918, rozpadem Rakousko–Uherska a s tím, jak probíhalo připojení Liberecka k Československé republice na podzim 1918. Tato přednáška posluchače seznámí s politickými, hospodářskými a sociálními poměry na Liberecku ve druhé polovině roku 1918. Zaměří se podrobněji na vznik provincie Deutschböhmen a na prosincové připojení Liberecka k Československu. V říjnu pak knihovna bude hostit putovní výstavu Rok republiky, připravenou Libereckým krajem, která mapuje události roku 1918 v našem regionu.

 

Letošní rok je výročím i dalších osmiček – 1948, 1968. Navázali jste po listopadu 1989 dialog s krajany ve světě?

V případě Liberce – Reichenbergu je to poněkud složitější.  Z Liberce a z celé oblasti Sudet byla po roce 1945 odsunuta velká většina německého obyvatelstva. Po roce 1989 se mnoho bývalých sudetských Němců přijelo podívat do regionu, kde strávili třeba své dětství. Tito lidé zde navázali mnohá nová přátelství, osobní – ale i třeba na úrovni spolků, škol nebo i městských částí či celých měst. Liberec tak navázal nové kontakty s Augsburgem, kam bylo po válce vysídleno mnoho rodin pocházejících právě odsud. Knihovna se snaží zprostředkovat literární odkaz německých regionálních spisovatelů a jsme rádi, že se nám letos podařilo získat finance na druhé vydání česko-německé antologie básníků a spisovatelů, kteří právě v Liberci – Reichenbergu žili a tvořili do roku 1945. O první vydání „Ještědských květů“ byl u nás i v Německu velký zájem a je dnes už zcela rozebráno.

 

Spolupracujete s některou zahraniční knihovnou, a to nejen v oblasti knihovnictví, ale i na vzájemném kulturním projektu?

Zahraniční spolupráce je v našem kraji, který sousedí přímo se Saskem a Polskem, nasnadě. Vždyť do Německa je to vlakem 30 minut a do Polska slabou hodinku. Krajská vědecká knihovna v Liberci je členem pracovní skupiny EUREX – Knihovny v Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa. Dlouhodobě si v rámci česko-polsko-německé spolupráce předáváme zkušenosti, inspirujeme se navzájem, řešíme podobné problémy – a to není klišé. Naše spolupráce není vůbec formální, minimálně 4x do roka se potkáme na pravidelném pracovním jednání, společně vydáváme několikajazyčné publikace, letos se v polské Jelení Hoře sejdeme na konferenci knihovníků, která se koná každé dva roky, vždy v jiné zemi. Oblíbili jsme si literární vycházky, jejichž prostřednictvím představujeme našim sousedům významné literární či historické osobnosti. Šli jsme třeba po stopách Máchova Máje, prohlédli jsme si Muzeum a rodný dům bratří Hauptmannů v Polsku, anebo jsme se seznámili s tajemnými pověstmi města Görlitz.

Kromě spolupráce v Euroregionu Nisa se naše knihovna zaměřuje v rámci partnerství Libereckého kraje na kulturní výměny a spolupráci s knihovnami v kantonu St. Gallen ve Švýcarsku. V loňském roce jsme do St. Gallen dovezli výstavu nejlepších českých ilustrací a na oplátku přijeli švýcarští kolegové do Liberce, aby zde představili ilustrátory švýcarské. Vzájemně jsme si vyměnili zkušenosti z práce s dětskými čtenáři a absolvovali inspirativní workshopy s Likou Nüssli, která doprovází hudební vystoupení svými kresbami na plátno. Mezinárodní pobyty a výměny považujeme za velmi důležitý zdroj inspirace pro naši práci a celkový vývoj knihovny. I proto pravidelně vysíláme naše pracovníky na studijní zájezdy do zahraničí.

 

JAK TO VIDÍ V ČESKÉ LÍPĚ / odpovídá PhDr. Dana Kroulíková, ředitelka Městské knihovny Česká Lípa

Českolipská knihovna plní roli knihovny pověřené výkonem regionálních funkcí pro region Českolipska. Úlohu „knihovnického servismena“ naplňuje v kraji společně s knihovnou v Jablonci nad Nisou (pro Jablonecko), knihovnou v Semilech (pro Semilsko). O Liberecký okres se logicky stará samotná Krajská vědecká knihovna. Výkon regionálních funkcí, ačkoliv pověřeni Krajskou vědeckou knihovnou jsme teprve od roku 2002, zajišťujeme nepřetržitě několik desetiletí. Za takové dlouhé období prošly knihovny našeho okresu obrovskou proměnou kvalitativní i kvantitativní. V současnosti se staráme o necelou padesátku veřejných knihoven, poskytujeme jim kompletní knihovnický servis, od nákupu, zpracování a distribuci knihovního fondu, přes metodickou pomoc až po zajišťování aktualizací, revizí a modernizací jednotlivých knihoven. Ostatně, svou institucionální proměnou si prošla i samotná českolipská knihovna, když se transformovala v roce 1998 z okresní na městskou. Její regionální působnost však naštěstí nebyla tímto krokem jakkoliv narušena.

 

Jaké byly tedy počátky budování knihoven ve vašem regionu?

Historie knihoven v oblasti Českolipska nebyla nikterak jednoduchá. Výraznou skutečností, která utvářela charakter zdejšího kraje, byl významný podíl německého obyvatelstva i výrazné migrační vlny, které naše město a okolí ovlivnily na dlouhá léta. 

Historie českolipské knihovny byla utvářena především knihovnami spolků, které byly na území města aktivní, a to jak českých, tak především německých, například knihovna učitelského spolku, nebo spolků dělnických. I v České Lípě se samozřejmě naplnil knihovním zákonem předepsaný závazek o povinném založení knihovny a 2. října 1921 zde bylo otevřeno nové zařízení pod názvem Městská knihovna – ovšem jako knihovna německá, neboť počet německého obyvatelstva značně převyšoval. Přesto ve stejném období vzniká i knihovna české menšiny. Hned po roce 1945 byla Městská knihovna v České Lípě postupně budována jako knihovna s regionální funkcí, její činnost nebyla tedy striktně určena jen hranicemi samotného města. Její širší působnost dokumentuje skutečnost, že již od počátku padesátých let 20. století knihovna pomáhala hlavně neprofesionálním knihovnám v menších obcích nebo městech v okolí jednak metodicky, ale také při odborných knihovnických činnostech. Tuto svou funkci knihovna neustále prohlubovala a výrazně se profilovala jako knihovna okresní, což od roku 1950 bylo stvrzeno i v jejím názvu Okresní knihovna.

 

Je tedy na co navazovat, nebo se okresní funkce po listopadu 1989 v době decentralizace a restrukturalizace kulturních služeb zcela rozpadly?

Kontinuita regionálních služeb českolipské knihovny byla zachována a díky tomu nenastal rozpad celookresního systému, který byl systematicky jako centralizovaný budován od počátku 80. let. A přestože po roce 1989 došlo do jisté míry k osamostatnění městských i místních lidových knihoven, pevné oborové a odborné vazby zůstaly zachovány a staly se základem regionálních funkcí budovaných v nových institucionálních podmínkách. Díky kontinuálnímu vývoji regionálního knihovnictví jsme mohli v regionu velmi rychle implementovat informační technologie a i v malých knihovnách poskytovat internet i automatizované knihovní systémy.

 

Můžete uvést další charakteristiícké aktivity českolipské knihovny?

Českolipská knihovna byla vždy významným subjektem v oblasti kulturního života města. Bylo tomu tak už hluboko v letech 60. a 70., kdy se knihovna stala lídrem mimořádného literárně historického festivalu Arbesova Česká Lípa nebo když knihovna spolupracovala na organizaci hudebně literárního projektu Holandské jaro. Kromě toho už i v těchto letech připravovala pro své čtenáře tematické zájezdy a v knihovně vystupovalo množství známých básníků a spisovatelů. Kulturně výchovná a vzdělávací aktivita knihovny má tedy svou tradici, na kterou úspěšně navazujeme. Kromě tradičních vzdělávacích projektů rozvíjíme zcela nové činnosti, pořádáme univerzity 3. věku, počítačová školení a jazykové kurzy pro seniory, tréninky paměti a dokonce i speciální cvičení po seniory, které je mimochodem neobyčejně oblíbené. Zvláštní kategorií těchto našich aktivit jsou samozřejmě akce věnované dětem, na kterých si dáváme opravdu záležet.

 

V této souvislosti si neodpustím otázku - říká se, že dnešní děti málo čtou. Platí tedy, že je pro ně knihovna neznámým místem?

Pokud se nebudeme práci s dětmi intenzivně věnovat a o jejich vztah ke knihovně či četbě usilovně pečovat, mohlo by se to přihodit. Ať jde o vzdělávání, zábavu, trávení volného času, knihovna má ve všech těchto oblastech ohromnou konkurenci. Současně ale má také úžasný potenciál, který musíme vhodně nabídnout a poskytnout. O svého dětského uživatele usilujeme takřka od narození – už několik let se účastníme slavnostního aktu vítání občánků na českolipské radnici a miminkům, resp. jejich rodičům, předáváme naše dárkové poukazy a propagační materiály. Pro rodiče na mateřské dovolené připravujeme pravidelná cvičení a tvoření, k dalším společným aktivitám rodičů s dětmi patří i pravidelné Kouzelné dílny a každý týden probíhající Čtení nahlas nebo Čtení při lampičce. Pro naše nejmenší návštěvníky a uživatele připravujeme divadelní představení – vedle profesionálních souborů si dovolujeme hrát loutková divadla a v repertoáru máme i vlastní dramatizace klasických pohádek a příběhů. V průběhu roku pak pořádáme hned několik velkých rodinných akcí a nově jsme do naší nabídky zařadili prázdninový příměstský tábor. Aa pak je tu celý komplex informačních lekcí a tematických besed, který nabízíme všem typům a stupňům českolipských škol… s jistotou lze říci, že v průběhu školních let každý malý Českolipan či Českolipanka navštíví knihovnu hned několikrát. Soudě podle atmosféry v našem dětském oddělení jsou to návštěvy velmi oblíbené a vyhledávané. S takovým profilem a systematickou prací je jen krůček ke čtenářství a pozitivnímu vztahu dětí ke knihovně.

 

JAK TO VIDÍ V JABLONCI NAD NISOU, V POVĚŘENÉ KNIHOVNĚ / odpovídá knihovnice Bc. Jitka Nosková

„Osmičkový rok“ v historii jablonecké knihovny

Pro vznik jablonecké knihovny, ale i pro všeobecný rozvoj knihoven měl zásadní význam Zákon o veřejných knihovnách obecních (č. 430/1919 Sb.), vydaný 22. července 1919. První návrh vypracovali knihovník a tvůrce teoretických základů českého knihovnictví Ladislav Jan Živný a autor mnoha statistických studií o veřejném knihovnictví, právník Jan Auerhan. Po mnoha diskuzích zvítězil návrh, aby byly knihovny zřizovány povinně ve všech obcích a zákon se vztahoval jen na veřejné obecní knihovny, nikoli na vědecké.

Důsledkem uzákonění povinnosti obcí zřizovat veřejné knihovny byl početní vzrůst knihoven. Obce zřizovaly knihovny na vlastní náklady, popřípadě měly možnost převzít spolkové nebo jiné knihovny. Tak se v mnoha obcích staly už existující knihovny základem obecních knihoven. Prováděcí vládní nařízení z 5. listopadu 1919 pak určovalo i obsah knihovnického fondu. Obce s národnostními menšinami musely zakládat samostatné menšinové knihovny, nebo alespoň menšinová oddělení. V Jablonci v době vzniku zákona o veřejných knihovnách obecních žila většina občanů německé národnosti.

Na počátku existence německé městské knihovny stál Německý místní vzdělávací výbor a především pak dvě významné jablonecké osobnosti - starosta města dr. Karl Richard Fischer a učitel Julius Streit. Otevření knihovny podpořil i dr. Anton Randa, lékař a mecenáš, sběratel výtvarného umění, který odkázal ve své poslední vůli finanční prostředky a svoji hodnotnou soukromou knihovnu ve prospěch zřízení městské knihovny. Než došlo k jejímu otevření v roce 1923, byla 1. dubna 1921 otevřena městská čítárna. Knihovníkem se stal již zmíněný Julius Streit, který dokázal z knihovny postupně vybudovat po všech stránkách fungující instituci s regionálním i nadregionálním významem. Kromě toho, že plnila klasickou funkci půjčovny knih a periodik, sloužila také jako školící centrum pro studenty knihovnických škol. Pro potřeby menších knihoven okresu byla zřízena tzv. putovní knihovna, ze které byly půjčovány soubory knih. V roce 1945 pak německá knihovna v Jablonci ukončila svoji činnost.

Česká knihovna, která ve městě působila od roku 1921, byla tedy menšinovou a pro svoji činnost měla v porovnání s německou knihovnou nesrovnatelně horší finanční i prostorové podmínky. Veškerá její předválečná existence byla spjatá s osobou učitele chlapecké školy Jaroslava Šorejse. Přes období trvání druhé světové války pak byla uzavřena, její fond odvezen do Turnova. V srpnu 1945 svoji činnost obnovila, převzala i část fondu německé knihovny, zejména knihy lokálního významu. Do fondu se dostaly také knihy z pozůstalosti meziválečného starosty Fischera, který vlastnil jednu z největších a nejvýznamnějších privátních knihoven v regionu.

Současná městská knihovna sídlí v budově staré radnice, která od roku 1933 nejprve sloužila potřebám knihovny německé a po skončení druhé světové války knihovně české.

 

JAK TO VIDÍ V KOŠŤÁLOVĚ / odpovídá Lenka Havlová z Obecní knihovny v Košťálové

Připomeňte založení své knihovny, osobnost či spolky, které ve vašem městě či obci ve spolupráci s knihovnou spoluutvářely kulturní, společenský a vůbec občanský život první republiky.

Historie naší knihovny sahá až do roku 1862, kdy ji založili místní studenti. Prodchnuti vlasteneckým vědomím plně pochopili úkol českého studenta. V roce 1896 byl založen Čtenářský spolek, zřízen z odkazu místního učitele, který daroval 140 knih, knihovna spolková splynula s knihovnou obecní. Dlouhá doba uplynula do současnosti, knihovna mnohokrát měnila prostory a knihovníky a knihovnice, až došla do dnešní podoby. Knihovna se nachází v přízemí budovy Obecního úřadu v centru obce. Její prostory umožňují pořádání mnohých akcí. Knihovna je významným informačním, vzdělávacím, kulturním a setkávacím centrem v obci Košťálov. Během roku je návštěvníkům a čtenářům k dispozici nejenom pestrá nabídka knih, ale také spousta aktivit, anebo prostor pro relaxaci.

 

Letošní rok je výročím i dalších osmiček – 1948, 1968. Jakým způsobem je svým čtenářům připomenete?

Pro významné výročí naší republiky v tomto roce byl již zahájen interaktivní program pro žáky základní školy „Jak se žilo před 100 lety“ či „Jaká byla škola před 100 lety“ a s tím i související výstava. Do projektu se zapojily všechny třídy místní školy, které s naší knihovnou úzce spolupracují již několik let. Z předcházejících akcí jsou vytvořeny fotoknihy, které jsou velmi oblíbené i u čtenářů.

 

Říká se, že dnešní děti málo čtou. Platí tedy, že je pro ně knihovna neznámým místem?

Pravidelnými návštěvníky Obecní knihovny jsou i děti z mateřské školy, pro ně je vždy připraveno nějaké „pohádkové“ čtení…. A děti se těší v adventním čase na „Ježíška a betlémy“ při každoroční „Výstavě BETLÉMŮ“.

Pro širokou veřejnost pořádáme různorodé besedy. V loňském roce jsme měli například možnost přivítat v knihovně místní rodačku malířku Věru Jandourkovou a poslechnout si zajímavý příběh její knihy Malý princ. Každým rokem se vydáváme na zajímavé cesty při besedách s cestovateli…

I když všeobecně čtení a čtenářů ubývá, u nás to zatím není pravidlem. Kdo si k nám cestu najde, určitě se do něčeho začte…

 

CO PRO VÁS ZNAMENÁ KNIHOVNA A JAK VÁS V ŽIVOTĚ OVLIVNILA?

Markéta Tallerová, herečka divadla F. X. Šaldy v Liberci, nositelka ceny Thálie z roku 2009, pravidelně využívá služeb Krajské knihovny a aktivně se účastní literárních akcí knihovny.

Knihovna je takový zázrak ve městě.

Ostrov svobody, klidu a nepřeberného množství vědomostí.

Dar místa, kde se dá hodiny zadarmo bloumat mezi regály (já vím, že něco se přispět musí, ale za tyhle peníze dneska ani nepozvete dvě děti na odpoledne do cukrárny), listovat knihami, časopisy, poslouchat muziku, prohlížet výstavy. Snít o tom, co všechno se v životě ještě dozvím, odnášet si domů haldu knih s předsevzetím, že je určitě stihnu za měsíc přečíst...

Vlastně v dnešní době se skoro všechno dá najít na zázračném internetu. Ale ten nádherný pocit, když držíte v ruce papírovou knížku, listujete ohmatanými stránkami a pak ji zasouváte do police, v očích obdiv a trocha zahanbení – to snad není možné, že ten autor napsal a vydal takové množství knih... joj, tuhle jsem nečetla, ouvej, tuhle ani nevím, že napsal... nevadí, půjčím si ji příště... a tuhle jsme mívali doma v knihovně, když jsem byla malá, bůhví kam se poděla...

Mám pocit, že kolem knihoven je zvláštní svět lidí. Lidí, kteří v nich pracují, lidí, kteří do nich chodí, lidí, kteří, pořádají přednášky, píší básně, nadšeně tahají těžké batohy s knížkami domů a u kafe pak vyprávějí děj knížek svým kamarádkám...

Knihovna mě naplňuje pocitem neuvěřitelného bohatství a blaha v duši...

Děkuju vám za ni!

 

 

Mohlo by vás také zajímat...

ČR: Nominovat své kandidáty do osmého ročníku soutěže o nejoblíbenější alej roku pořádané spolkem Arnika můžete až do konce října letošního roku. Zájemci mohou stromořadí přihlásit do soutěže na webu www.alejroku.cz zasláním fotografie a krátkého příběhu nebo popisu. O vítězné aleji pak bude hlasovat veřejnost. Stejně jako v minulých letech může o vítězství aleje rozhodnout mimořádná krása, silný příběh, snaha místních lidí o záchranu nebo odhodlání lokálních patriotů uspět v konkurenci z celé republiky. 

 
Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Ostatní, Soutěže a festivaly
Co se děje
21.05.2018

OSTRAVA: Do druhého ročníku dotačního programu „fajnOVY prostor“, který cílí na proměnu ulic, náměstí, parků a dalších veřejných prostranství podle vlastních nápadů, přihlásili obyvatelé Ostravy 20 projektových záměrů. Rada města doporučila finanční podporu čtrnácti projektů. 

Moravskoslezský kraj
Instituce a kulturní zařízení, Soutěže a festivaly
Co se děje
21.05.2018

ČR: Národní soutěž muzeí Gloria musaealis již šestnáctým rokem upozorňuje na špičkové výkony muzejních institucí i jednotlivých pracovníků v oboru muzejnictví. Slavnostní předávání Cen Gloria musaealis za rok 2017 proběhlo ve Smetanově síni Obecního domu v Praze u příležitosti Mezinárodního dne muzeí (18. května). Do soutěže se přihlásilo 62 muzeí a galerií s rekordním počtem 99 soutěžních projektů.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Soutěže a festivaly
Co se děje
18.05.2018

PRAHA-USA: Cenou Antonína Dvořáka ocení Akademie klasické hudby mnohaletou práci České filharmonie pro českou kulturu. Rada akademiků se usnesla jednohlasně bez dalších nominací.

 

Celá ČR, zahraničí
Instituce a kulturní zařízení, Živé umění
Co se děje
17.05.2018