pátek
21. září 2018
Svátek slaví: Matouš
© Logo NIPOS



Ekonomika kultury v letech 2010 – 2015

ČR: Podobně jako v jiných oblastech ekonomiky, tak i v kultuře má nemalý význam hodnocení ekonomického vývoje. Také proto byl již v roce 2008 usnesením vlády ČR č. 1452 v rámci Státní kulturní politiky stanoven úkol týkající se vyhodnocování ekonomických přínosů kultury. Jeho cílem je mimo jiné identifikovat finanční zdroje kultury, analyzovat objem její produkce a změřit produktivitu, respektive efektivnost jednotlivých oborů kultury a váhu kultury v ekonomice jako celku. Plněním úkolu byl pověřen NIPOS (zabezpečující z pověření MK ČR statistickou službu v resortu kultury) ve spolupráci s ČSÚ.

Autor článku: 
Jaroslav Novák

V přípravném období vznikl ve spolupráci obou institucí manuál účtu, který byl schválen uvedeným ministerstvem a následně na statistických datech roku 2008 a 2009 byla provedena ověřovací zpracování tzv. satelitního účtu kultury. Od roku 2010 již probíhalo standardní a v časové řadě výsledků srovnatelné zpracování ročních účtů.

Předtím však bylo nutné vyřešit nemálo problémů. V prvé řadě bylo třeba vymezit rozsah sledovaných a hodnocených kulturních činností. K tomu napomohly závěry mezinárodního projektu ESSnet Culture organizovaného Eurostatem. V souladu s nimi byl stanoven a strukturován objem aktivit zahrnutých do satelitního účtu. Nutno říci, že se zcela nekryje s působností resortu kultury (spíše jej přesahuje), avšak jeho nespornou výhodou je jednotný mezinárodní přístup umožňující budoucí porovnávání výsledků národních účtů kultury v čase i v prostoru.

Další potíže souvisely se vstupními daty ze statistických šetření, administrativních zdrojů či jiných doplňkových zjišťování. Obecně lze říci, že potřebných údajů k sestavení účtu je nedostatek a navíc jsou obvykle k dispozici v jiném než žádoucím členění.

Srovnatelná časová řada výsledků účtu (za léta 2010 - 2015) dosáhla střednědobého období a proto bylo namístě v rámci tohoto horizontu provést bližší analýzu ekonomického vývoje kultury. Její výsledky přinesly poměrně zajímavá zjištění.

Vyjdeme-li ze zmíněné časové řady dat let 2010 – 2015, ukazuje se, že výchozí úroveň většiny základních ukazatelů po roce 2010 klesá s tím, že dosahuje svého minima v roce 2013 a po tomto roce dochází k obratu. V grafickém znázornění by tak popsaný vývoj připomínal široce rozevřené písmeno „V“ s nejnižším bodem v roce 2013 popř. 2012. Týká se to jak finančních zdrojů vstupujících do kultury, tak i celkových příjmů kulturních institucí, tržeb za vlastní výkony, stupně soběstačnosti a ziskovosti, ale i hrubé mzdy a v neposlední řadě nejvýznamnějšího naturálního ukazatele – návštěvnosti.

Výkyvy uvedených ukazatelů nebyly jistě nahodilé. Připomínají etapy ekonomické recese a následujícího oživení. Byly zřejmě jedním z projevů globálního krizového poklesu ekonomik vyspělých zemí po roce 2008, který se - koneckonců - nemohl vyhnout ani naší kultuře. Z porovnání s jinými odvětvími ekonomiky je zřejmé, že jejich meziroční poklesy tržeb byly daleko hlubší a nastaly mnohem dříve - již v roce 2009 (např. v průmyslu o 15,9 % a ve službách o 9,9 %, zatímco v kultuře o 2,5%). Uvedené skutečnosti nasvědčují předpokladu, že se v kultuře krizové projevy objevily se zpožděním a navíc s mírnějšími dopady.

Významnou roli v tomto směru jistě sehrála skutečnost, že kultura není z ekonomického hlediska homogenním celkem. V zásadě se skládá ze dvou rozdílných částí. Mezi oblastmi tradičního umění orientovanými spíše na publikum a návštěvnost (kulturní dědictví, divadla, soubory, festivaly apod.) a těmi, které jsou zaměřeny na trh (tisk, rozhlas a televize a zejména tzv. kreativní průmysly – architektura, reklama a design) se táhne pomyslná dělící čára. Zatímco prvá část je hospodářsky ne zcela soběstačná a závisí na veřejné podpoře, druhá obvykle dobře prosperuje a v nejednom významném ukazateli (např. v průměrné mzdě) převyšuje celostátní úroveň.

Právě období krizového poklesu a související nestability však nepřálo zcela obvyklým podmínkám a relace v úrovni hospodaření obou částí kultury se poněkud změnily. Útlum hospodářské aktivity nejvíce postihl tržně orientované sektory (tisk a kreativní průmysly), mnohem méně interpretační či výtvarné umění a  audiovizuální média. Naopak ušetřeny zůstaly oblasti kulturního dědictví, uměleckého vzdělávání a správy kultury (tvořené zejména MK a jeho příspěvkovými organizacemi). V jejich případě se proto nabízí předpoklad, ne-li o protikrizovém, tak alespoň o stabilizačním působení.

K podpoře uvedených obecných tvrzení konkrétními daty lze uvést příklad kulturního dědictví (hrady, zámky, muzea, knihovny, archivy atd.) ve kterém rostly příjmy, zejména pak za vlastní výkony, v celém období let 2010 - 15 rychleji než výdaje (o průměrně ročně 7,2 % v porovnání s 6,6 %). Neslábnoucí ekonomická aktivita se projevila i ve vzestupu hrubé přidané hodnoty vytvořené v kulturním dědictví a ve zvýšení jejího podílu na „celokulturní“ úrovni (z odhadovaných 5,4 % v roce 2010 až na 9,9 % v roce 2015). Největší problém oblasti kulturního dědictví, kterým je nízká úroveň mezd však - i přes výše uvedené úspěchy - přetrvával.

Skutečnost, že „netržní“ část kultury prošla lépe  krizovým obdobím ještě neznamená, že se může rozvíjet bez veřejné podpory. Stále není a nemůže být zcela soběstačná, stupeň její soběstačnosti (relace příjmů za vlastní výkony k celkovým výdajům), dosahuje zhruba jen 50 %. Nesnadnými časy prošla relativně úspěšně zejména proto, že tržní kritéria v rozhodování příslušných subjektů nehrají rozhodující roli. Vyšší tempa jejího vývoje lze ve značné míře vysvětlit také pravidlem snazšího dosahování vyšší dynamiky z nižší výchozí úrovně.

Příkladem z opačné strany může být již zmíněný tržně orientovaný sektor kreativních průmyslů. V letech 2010 – 2015 v něm došlo ke snížení celkových příjmů a ve větší míře i výdajů (o 7,2 % a 8,8 %). Poklesly zejména tržby za vlastní výkony (o 9,5 %) a proto se stupeň soběstačnosti - přesahující standardně 100 % - v roce 2013 pod tuto úroveň propadl.

Přejdeme-li od rozdílných výsledků tržně a netržně orientovaných oborů k  celkovým datům, lze říci, že se kultura jako celek v  letech 2010 - 2015 s krizovými projevy vyrovnala lépe než soubor ostatních odvětví ekonomiky. Dokládají to také odhady jejího rostoucího podílu na celkové HPH vytvořené v ekonomice v období let 2010 - 2015 (z 2,13% na 2,17%) a podobně i na HDP (z 1,26 % na 1,47 %).

Zvyšoval se také počet zaměstnanců kulturních institucí, který v roce 2015 dosáhl 2,3 % podílu na stejném celostátním ukazateli. S připočtením ostatních pracujících (na částečné úvazky, dohody o konání prací, OSVČ, podnikatelé a jejich vypomáhající rodinní příslušníci) by podíl kultury na celkové zaměstnanosti dosáhl až 4,4 %.

Konečně analýza potvrdila zaostávání dynamiky mezd v kultuře. Zatímco co se průměrná měsíční mzda v kultuře v daném období zvýšila z 23 633 Kč na 25 966 Kč tj. 9,9 %, tak celostátní průměrná mzda vzrostla o 1 proc. bod rychleji ( o 10,7 % ). V roce 2010 byla mzda v kultuře oproti celostátní jen o 270 Kč nižší, o pět let později se však tento rozdíl zvýšil na 501 Kč.

V konfrontaci s cenovým vývojem se ukazuje dynamika mezd ještě v nepříznivějším světle. Zatímco v nominálním vyjádření se průměrná mzda v kultuře zvyšovala v daném období průměrně ročně o 1,9 %, tak v reálném o pouhá 0,4 % (cenový index spotřebitelský cen vzrostl o 7,6 %).

 

Tolik k nejvýznamnějším výsledkům uvedené analýzy, bližší informace lze najít v jejím textu na adr.: www. Nipos-mk.cz/cat = 486 

 

PhDr. Ing. Jaroslav Novák, CSc., Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, útvar CIK 

 

Mohlo by vás také zajímat...

ČR: V letošním roce slavíme stoleté výročí vzniku první Československé republiky. Jen o jeden rok méně bude řadě českých knihoven. Datují se totiž rokem 1919, kdy jeden z Masarykových tzv. osvětových zákonů uložil zakládání obecních knihoven. Tento zákon vyvolal doslova revoluci. Podle statistik Eurostatu je v zemích EU 63 tisíc knihoven, z toho 10 % funguje v ČR. I když současný zákon už povinnost zřizovat obecní knihovnu obcím neukládá, představují knihovny největší položku české kulturní infrastruktury (veřejných knihoven je více než 5 tisíc, muzeí je necelá pětistovka, divadel o něco méně než dvě stě). Nedivte se, že New York Times napsaly v roce 2016, že Česko je rájem knihoven.

Celá ČR
Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Senioři, Vzdělávání
Články a komentáře
20.09.2018

ČR: Ministerstvo kultury  vyhlašuje pro rok 2019 výběrová dotační řízení na projekty v těchto programech:

Celá ČR
Granty, Instituce a kulturní zařízení
Co se děje, Nepřehlédněte
19.09.2018

ČR: Na začátku padne výstřel, který protne osudy sedmi lidí a navždy změní jejich životy. Začalo natáčení minisérie Stockholmský syndrom. Režie se ujal Dan Svátek, v hlavních rolích se objeví David Švehlík, Martin Finger, Zuzana Mauréry, nebo Martin Pechlát. První klapka padla začátkem září v Opavě, štáb natáčí v lokacích v Ostravě a Havířově, pak se přesune do Beskyd a Prahy.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Živé umění
Co se děje
18.09.2018

ČR: V programu Dobro-druzi zaměřeném na mladé filantropy podporuje Nadace VIA týmy dětí a mladých lidí ve věku do 26 let, kteří se rozhodnou věnovat vlastní nápady, aktivitu, energii, čas a vybírají prostřednictvím benefičních akcí finanční prostředky pro dobrou věc.

Celá ČR
Děti a mládež, Granty
Co se děje
18.09.2018