Egon: Děsná psina
ČR: „Jsem pes. Jmenuju se Egon. Jsem z Prahy. Jsem pašák. A krasavec. S úžasnym pohledem,“ tak po psovsku odštěkával na jaře ve videu na crowdfundingovém portálu Hithit herec Ondřej Pavelka úvodní věty z budoucí knížky, pro kterou její autorka Petra Baďurová hledala podporu. Literární projekt zaujal a veřejná sbírka rychle překročila stanovený cíl. Knížka nyní vychází pod názvem Egon: Děsná psina.
Jejím protagonistou i vypravěčem je jeden už hodně starý pes, německý ovčák, který ale „v Německu jaktěživo nebyl a ovce zná jen přes plot na chalupě“, kam jeho dvounohá smečka s oblibou prchá ze „zasmraděný metropole“. Egonův jazyk, perfektně odposlechnutý doma i od pejskařů na ulici, je nevyčerpatelným zdrojem zábavných dvojsmyslů i ironických postřehů, přesně cílených na každodenní radosti i strasti početné skupiny městských chovatelů psů. Jaké to asi je, být opečovávaným mazlíčkem v pražském bytě? Co by nám tak řekl na naši často přehnanou starostlivost, kdyby uměl mluvit? Považovali bychom ho stále za svého nejlepšího přítele?
Petra Baďurová, vystupující v knize v roli Egonovy přepečlivé paničky zvané panda, je odpůrkyní polidšťování psů a umí s notnou dávkou sebekritiky, nadsázky a humoru trefovat do vlastních řad. Psy i komunitu kolem nich zná opravdu dobře – je pejskařkou už půl století – a v příběhu vtipně zúročila své kynologické znalosti a zkušenosti, své úspěchy i nezdary ústící v poznání, že „pejskařina je čirý masochismus“.
Knížka vznikla na základě úspěšného fiktivního facebookového Egonova deníčku, který se před časem, během poslední roku života skutečného vlčáka Egona, rozrůstal den co den o jeho fotky, historky, vzpomínky a komentáře. Jedné noci však populární pejsek odešel „za duhový most“ a jeho smutnící panička slíbila tisícům jeho fanoušků, že o něm vydá knížku. Nyní ten slib plní. „Nechtěla jsem jen přesunout blog na papír. Chtěla jsem zaznamenat celých těch dvanáct let prožitých s Egonem, ale také zavzpomínat na jiné psy, moje předešlé i cizí, kteří prošli našimi životy a nikdy z nich nevymizí. A také vzdát hold všem lidem, kteří se ke zvířatům chovají hezky,“ říká autorka.
Kniha o obyčejném psu s neobyčejným pohledem vydalo Nakladatelství Titanic v grafické úpravě Martina Hůly ze studia Carton Clan, který provedl sazbu, jak také jinak, písmem Baskerville. Brožura formátu 15 × 20 cm má 304 stran a obsahuje množství černobílých fotografií. Stojí 297 Kč.
Kontakt na autorku: petraegon@gmail.com
Kontakt na nakladatelství: titanic.n@gmail.com
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
ČERVENÝ KOSTELEC: V sobotu 20. dubna se v kině Luník v Červeném Kostelci uskutečnilo 71. krajské kolo celostátní filmové přehlídky České vize. Filmová soutěž je určena neprofesionálním filmovým tvůrcům starším osmnácti let. Přihlášeno bylo 19 snímků. Nejlépe z nich uspěly filmy studentů filmových škol, dařilo se i hraným filmům. Porota také rozdala čestná uznání.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.
HRADEC KRÁLOVÉ: Filmový dokument „Petrkov 13“ představuje místo, ve kterém žil a tvořil básník, grafik a překladatel Bohuslav Reynek se svojí francouzskou ženou, básnířkou Suzanne Renaudovou, a také osudy obou umělců. V obrazech je přítomný i Grenoble, kde se roku 1923 Suzanne s Bohuslavem nad svou básnickou sbírkou seznámila a odkud se do Petrkova po svatbě roku 1926 vydala. Petrkov se měl stát domovem vždy jen na půl roku, aby se manželé a později i se syny Danielem a Jiřím vraceli do Francie vždy na chladné měsíce. Údělem rodinných i dějinných událostí se však stal místem, ze kterého se od roku 1948 do své domoviny Suzanne Renaudová již vracet nemohla. Současná tvář místa si zachovává otisk celé rodiny Reynkových a vypovídá příběh domova i exilu, ve kterém se zrodila dodnes nesmírně ceněná umělecká díla a přivádí nové návštěvníky z české i francouzské kulturní oblasti. Po promítání filmu následuje přednáška Lucie Tučkové Petrkov jako domov i exil, v průsečíku putování. Akce se koná u příležitosti 60. výročí úmrtí básnířky Suzanne Renaudové.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818