Dudy aneb To nejzajímavější ze sbírky strakonického muzea
<p>STRAKONICE: U příležitosti 120. výročí založení strakonického muzea a konání XXI. Mezinárodního dudáckého festivalu otvírá muzeum další letošní výstavu – tentokrát výhradně ze svých fondů. A co jiného by mělo v době MDF představit než dudy a předměty vztahující se k této problematice. V souvislosti s muzeem se dudy objevují již koncem 19. století, kdy jsou jmenovány v seznamu předmětů zaslaných do Prahy na Národopisnou výstavu českoslovanskou (1895), kde mj. vystupovali i dudáci z našeho regionu.</p> <p>Důležitým základem muzejní dudácké sbírky se stala obsáhlá dudácká pozůstalost po Jaroslavu Formánkovi, kterou v roce 1939 věnovala do muzea jeho choť Milada Formánková. Postupně předmětů s dudáckou tematikou přibývalo a dudáctví se zařadilo k nosným tématům muzea. To souviselo také s tradicemi našeho regionu, kde lidová hudba a dudy měly silné kořeny. Ve 20. století ve Strakonicích působilo několik významných osobností, které dudáctví propagovaly a zasloužily se o jeho renesanci.<br />
Až do roku 1962 prezentovalo muzeum dudy pouze jednotlivě. V tomto roce došlo k rozšíření muzejní expozice o dudácké oddělení. V 70. letech 20. století se v muzeu objevuje první samostatná expozice strakonických dudáckých tradic a vývoje dudáctví, v roce 1983 došlo k nové instalaci. Scénář tehdy vytvořil Josef Režný, který ji zaměřil na vývoj dud nejen u nás, ale i ve světě. V souvislosti s nutností navrátit některé zapůjčené předměty českým muzeím pak byla v roce 2002 vytvořena expozice nová, která se věnuje hlavně české dudácké tradici. Do budoucnosti počítá strakonické muzeum s dalšími úpravami a rozšířením dudácké expozice. Kromě toho se dudy vystavují během různých krátkodobých výstav, téma dudáctví se objevilo i v publikační činnosti muzea a některých dalších muzejních akcích. Při vernisážích ožívá expozice dudáckou muzikou.<br />
Samozřejmě důležitá je samotná sbírkotvorná činnost. Dnes má strakonické muzeum největší muzejní sbírku dud a předmětů vztahujících se k dudáctví v celé České republice a cíleně se ji snaží dále rozšiřovat. Sbírka obsahuje na 40 kompletních dud, více než 100 různých samostatných součástek tohoto nástroje, několik desítek dalších hudebních nástrojů mnohdy souvisejících s vývojem dud, přes 1800 různých předmětů vztahujících se k tematice dudáctví (plakátů, pozvánek, keramických či textilních artefaktů, písemností, fotografií, pohlednic, obrazů, plastik, časopisů, knih, audio a video nosičů, výsledků z terénních sběrů ad.) a více než 2500 vyobrazení v samostatné ikonografické doprovodné dokumentaci.</p> <p>Výstava dud představí hlavně předměty dlouhodobě uložené v muzejním depozitáři – takže některé z nich budou moci návštěvníci vidět po delší době.</p> <p>Vernisáž výstavy se uskuteční v kapitulní síni dne 19. srpna od 17 hodin. Výstava bude pro veřejnost otevřena až do 14. září 2014.</p>
Mohlo by vás také zajímat...
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Kateřiny Hubertové za Geisslers Hofcomoedianten.
HRADEC KRÁLOVÉ: Filmový dokument „Petrkov 13“ představuje místo, ve kterém žil a tvořil básník, grafik a překladatel Bohuslav Reynek se svojí francouzskou ženou, básnířkou Suzanne Renaudovou, a také osudy obou umělců. V obrazech je přítomný i Grenoble, kde se roku 1923 Suzanne s Bohuslavem nad svou básnickou sbírkou seznámila a odkud se do Petrkova po svatbě roku 1926 vydala. Petrkov se měl stát domovem vždy jen na půl roku, aby se manželé a později i se syny Danielem a Jiřím vraceli do Francie vždy na chladné měsíce. Údělem rodinných i dějinných událostí se však stal místem, ze kterého se od roku 1948 do své domoviny Suzanne Renaudová již vracet nemohla. Současná tvář místa si zachovává otisk celé rodiny Reynkových a vypovídá příběh domova i exilu, ve kterém se zrodila dodnes nesmírně ceněná umělecká díla a přivádí nové návštěvníky z české i francouzské kulturní oblasti. Po promítání filmu následuje přednáška Lucie Tučkové Petrkov jako domov i exil, v průsečíku putování. Akce se koná u příležitosti 60. výročí úmrtí básnířky Suzanne Renaudové.
ČR: U příležitosti Mezinárodního dne památek a sídel byl v kostele sv. Anny (Pražská křižovatka) slavnostně vyhlášen vítěz celostátní soutěže Cena za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón za rok 2023. Vítězem se stalo město Žatec, které zároveň může po dobu roku 2024 užívat titul „Historické město roku 2023“. Součástí ceny je také finanční odměna Ministerstva kultury ve výši 1 000 000,- Kč na další péči o památky v rámci Programu regenerace.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818